Spotřebitelské ceny v Česku v červenci mírně zrychlily růst na 3,4 procenta z červnových 3,3 procenta. Zdražily zejména alkoholické nápoje a tabák. Informoval o tom ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem vzrostly ceny o 0,4 procenta. Podle analytiků inflace letos překvapuje vyšším růstem a její očekávané zpomalení se může oddálit až do příštího roku.

Meziroční vývoj byl podle statistiků ovlivněn oboustrannými cenovými pohyby v několika oddílech spotřebního koše. "Například v oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly oproti loňsku ceny tabákových výrobků téměř o 14 procent a naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziročně klesly ceny brambor zhruba o 13 procent," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Podle náměstka ředitele sekce měnové České národní banky (ČNB) Luboše Komárka byla červencová meziroční inflace v souladu s prognózou ČNB. Rychleji, než prognóza předpovídala, rostla jádrová inflace. Ta nezahrnuje sezonní vlivy.

Tuto odchylku v opačném směru kompenzovala nižší než prognózovaná dynamika cen potravin a v souhrnu mírně nižší primární dopady změn nepřímých daní. Růst regulovaných cen odpovídal prognóze, stejně jako rozsah meziročního poklesu cen pohonných hmot, dodal.

Podle aktuální prognózy ČNB inflace setrvá nad třemi procenty do konce letošního roku, neboť kompenzace výpadků příjmů firem v období koronavirové pandemie a růst jejich nákladů bude působit ve směru pokračujícího zvyšování cen, a to i přes hluboký pokles poptávky a celkové ekonomické aktivity.

K výraznějšímu snížení inflace dojde podle Komárka začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz a zchlazení trhu práce.

Ceny uzenin proti loňsku vzrostly o více než deset procent. Například kilogram vepřového bůčku byl loni zhruba za 97 korun, letos byl přibližně o deset korun dražší. O více než deset korun na zhruba 136 korun zdražily i špekáčky. Za šunkový salám letos v červenci lidé platili téměř 161 Kč/kg, asi o 12 korun více než loni. Zlevnily naopak kuřecí a krůtí prsní řízky.

Cena vajec proti loňskému roku vzrostla zhruba o devět procent. Výrazně zdražovalo také některé ovoce. Cena pomerančů vzrostla o více než 12 korun na 48 korun za kilogram, citrony zdražily o více než 23 korun na 71,50 korun a konzumní jablka o 15 korun na 43,12 koruny za kilogram.

Nájemné bylo v červenci meziročně vyšší o 2,8 procenta, elektřina o 7,6 procenta, zdražilo také vodné a stočné, mírně se zvýšila i cena zemního plynu. Za stravovací služby platili lidé o 5,6 procenta více než loni.

Naopak o necelé procento klesly oproti loňskému roku ceny v oddíle doprava. O téměř čtyři procenta zlevnily také ceny za poštovní a telekomunikační služby.

Meziměsíční vývoj inflace ovlivnilo hlavně zvýšení sezonních cen dovolených s komplexními službami o více než 23 procent. Analytik Komerční banky Michal Brožka upozornil na to, že nebýt růstu cen dovolených, spotřebitelské ceny by meziměsíčně v průměru klesaly o 0,1 procenta a meziroční inflace by zpomalila pod tři procenta. "Vývoj cen dovolených je za současného stavu poněkud problematický na odhad a je zajímavé, že je naměřena víceméně standardní sezonnost," uvedl analytik.

Ve srovnání s letošním červnem zlevnily některé potraviny. Například cena brambor klesla o 28 procent na 16,04 koruny za kilogram, což bylo nejméně od listopadu 2018. Zlevňovaly i zelenina, ovoce, vepřové maso nebo cukr.

Ceny vývozu v červnu meziročně vzrostly o dvě procenta. Důvodem bylo zejména oslabení koruny vůči euru a dolaru. Dovozní ceny meziročně klesly o 1,5 procenta, a to hlavně kvůli poklesu cen minerálních paliv o více než 40 procent. Meziměsíčně byly vývozní ceny nižší o 1,8 procenta, dovozní ceny pak ve srovnání s letošním květnem klesly o 2,2 procenta.

"Inflace letos překvapuje vyšším růstem, skončila nad odhadem trhu kromě března ve všech měsících letošního roku," řekl analytik ING Bank Jakub Seidler. Důvodů rychlejší inflace je podle něho více, a to od růstu některých daní po vyšší ceny potravin, kde se projevily také problémy se sklizní v některých evropských zemích kvůli příchodu koronaviru. Roli mělo i oslabení koruny. Řada obchodníků podle něho po odeznění restrikcí mohla ceny zvýšit, aby snížila ztráty či nárůst nákladů v souvislosti s koronakrizí.

"Nejvíce se na vyšší inflaci podílelo zdražení tabákových výrobků a alkoholu," upozornila analytička ČSOB Irena Procházková. Druhým v pořadí byly potraviny, které však alespoň v posledním měsíci přece jen symbolicky zlevnily. A třetí v pořadí, v podstatě už inflační stálice, bylo bydlení. Meziročně si za něj Češi připlácí v průměru necelá tři procenta a jako již v posledním roce tradičně nejvíce rostou ceny elektrické energie. S letní sezonou zdražily i hotely a restaurace, které čelí náporu tuzemských turistů, dodala Procházková.

Data o inflaci podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče každopádně podporují postoj bankovní rady ČNB, která již nechce dále změkčovat měnové podmínky v tuzemské ekonomice skrze snižování úroků. "Červencový údaj o inflaci odpovídá vyznění prognózy z dílny centrální banky ve smyslu stability úrokových sazeb v několika příštích čtvrtletích s tím, že příští pohyb úroků bude směrem nahoru, nejdříve ale zhruba až v polovině roku 2021," podotkl. Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci zhruba 3,2 procenta, nicméně vnímám riziko, že celkový výsledek může být i mírně vyšší, dodal.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru