Takřka o dvě miliardy korun se už více než deset let přou dvě organizace s podílem státu. Předmětem sporu je elektřina, kterou si v letech 2010 a 2011 objednala státní Správa železnic od polostátního ČEZ. Jenže Správa železnic ji následně odmítla převzít. Dopravci na dráze, pro které byla určena, si ji sami nakoupili o třetinu laciněji.

Po složitých sporech, kdy Správa železnic nejdříve musela ČEZ za neodebranou elektřinu za rok 2010 zaplatit 1,1 miliardy korun, aby ji o tři roky později po zásahu Nejvyššího soudu dostala zpět a k tomu navíc skoro 200 milionů na úrocích, se do případu vložil Ústavní soud. Ten v pondělí přikázal, aby se soudy okolnostmi vrácení uvedené sumy znovu zabývaly. Byť se verdikt zabývá jen procesní stránkou věci, znamená to, že definitivní ukončení sporu se dále protahuje. A také prodražuje.

Vysoké nejsou jen sumy, o které se obě organizace přou, ale i úroky z nich. V podobných sporech se dlužná částka úročí repo sazbou zvýšenou o sedm procentních bodů. A tak když Správa železnic po prvním pravomocném rozsudku musela zaplatit, místo 805 milionů korun v březnu 2015 poslala na účet ČEZ 1,14 miliardy. A podobně když po zásahu Nejvyššího soudu a novém pravomocném verdiktu ČEZ uvedenou sumu vracel, musel za tři roky, po které je měl na účtech, zaplatit takřka o 200 milionů více. K tomu je nutno připočíst i náklady na advokáty, kterým tabulky u takto vysoké sumy stanoví odměnu za jeden úkon takřka čtvrt milionu korun. Náklady řízení tak šplhají do desítek milionů.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se