Průmyslová výroba v Česku v květnu zaznamenala meziroční pokles na 25,7 procenta z rekordní úrovně 33,7 procenta v dubnu. O víc než 45 procent klesla výroba aut. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Domácí průmysl se v květnu začal vzpamatovávat z útlumu, do kterého se dostal kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy koronavirem.

"Výroba ve většině podniků začala postupně pozvolna nabíhat," uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. "Výroba motorových vozidel se obnovila zhruba z poloviny," dodal. V době vrcholící koronavirové krize zastavily výrobu všechny tři velké automobilky v zemi.

Pokračoval pokles výroby v odvětvích navázaných na automobilový průmysl. V gumárenském a plastikářském průmyslu se produkce v květnu snížila meziročně o 38,6 procenta, v kovodělném průmyslu téměř o čtvrtinu. Meziměsíčně byla ale průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 13,8 procenta.

Hodnota nových zakázek v květnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 34,7 procenta, výrazněji se snížily objednávky ze zahraničí než z Česka. Tržby v průmyslu meziročně klesly o 28,8 procenta, větší pokles byl u tržeb z přímého vývozu než u domácích tržeb.

Zaměstnanců v průmyslu v květnu meziročně ubylo o 3,6 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda se snížila o 6,1 procenta. Pokles počtu zaměstnanců i jejich mezd proti dubnu zrychlil.

Stavebnictví dále hlásí útlum

Stavebnictví v Česku v květnu meziročně reálně kleslo o 7,6 procenta po dubnovém poklesu o 4,6 procenta. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, opět kleslo. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, vzrostlo, ale již výrazně menším tempem než v předchozích měsících, uvedl ČSÚ.

"Zatímco pozemní stavby klesají několik měsíců, pro inženýrské je květnové zpomalení novinkou. Větší podniky si dynamiku dokázaly udržet, ale menší firmy a živnostníci byli výrazně pod úrovní loňského května. Naopak se stabilizovala situace v oblasti stavebních povolení a bytové výstavby," komentovala výsledky vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Související

Produkce pozemního stavitelství se proti loňskému květnu snížila o 11 procent, tedy zhruba stejně jako o měsíc dříve. V inženýrském stavitelství byla v květnu meziročně vyšší o 1,2 procenta, v dubnu ale stoupla o 13,5 procenta.

Stavební úřady vydaly meziročně o 2,8 procenta stavebních povolení méně, tedy 7625. V meziročním srovnání se ale začalo s výstavbou více bytů a více jich bylo i dokončeno. Počet zahájených bytů se zvýšil o 0,8 procenta na 3376 a dokončených bytů o 15,3 procenta na 2943.

Meziroční údaje o stavebnictví jsou očištěné. Meziměsíčně byla stavební výroba po vyloučení sezonních vlivů nižší o 2,9 procenta.

Klesl vývoz motorových vozidel

Zahraniční obchod skončil v květnu přebytkem 1,3 miliardy korun, který byl meziročně o 22 miliard korun nižší. Podstatný vliv na výsledek měly dopady opatření proti šíření koronaviru. Největší propad bilance zaznamenal obchod s motorovými vozidly, jejich vývoz v květnu klesl téměř o polovinu, vyplývá z dat ČSÚ. V dubnu vykázal zahraniční obchod schodek 25,3 miliardy korun.

"Mírně přebytková bilance zahraničního obchodu se zbožím za měsíc květen by mohla budit určitý optimismus. Meziročně je to však výrazně horší výsledek. Rozplynula se čtvrtina dovozu a necelá třetina vývozu," uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.

Ve srovnání s květnem loňského roku klesl vývoz o 29,8 procenta na 232,1 miliardy korun a dovoz o 24,9 procenta na 230,8 miliardy korun. Ve srovnání s letošním dubnem se export po sezonním očištění zvýšil o 12 procent a dovoz o 3,8 procenta.

Export motorových vozidel klesl v květnu meziročně o 45,7 miliardy korun a dovoz o 23,2 miliardy. Proti květnu loňského roku se kladné saldo motorových vozidel propadlo o 22,5 miliardy korun.

Zhoršila se také bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji, a to o 6,6 miliardy korun. O více než tři miliardy horší výsledek vykázal zahraniční obchod s elektrickými zařízeními. Meziročně slabší byl také obchod s textiliemi, stroji a zařízeními i s plastovými a pryžovými výrobky.

Naopak příznivě na květnovou bilanci působil zejména menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, kde výraznou roli hraje především pokles cen na světových trzích.

Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie skončila v květnu přebytkem 44,5 miliardy korun a byla tak meziročně o 16,4 miliardy nižší. Schodek zahraničního obchodu se zbožím s mimounijními státy se prohloubil o 6,2 miliardy korun a dosáhl 41,9 miliardy korun.

Průmysl se vzpamatovává pomalu

Český průmysl se z pandemie vzpamatovává pomaleji, než se očekávalo, statistiky nových zakázek příliš optimismu nepřinášejí. Za celý rok může průmysl podle jejich odhadů propadnout o desetinu. 

"I když jsou květnové výsledky potvrzením 'postkoronového' restartu, nejsou nijak extra přesvědčivé. Zvlášť, když se podíváme na statistiky nových zakázek, které jsou ve srovnání s loňským rokem o více než třetinu slabší. V automobilovém průmyslu, který je nejvýznamnějším místním oborem, jsou zakázky poloviční a ani u dalších silných průmyslových oborů nevypadá situace zatím nijak optimisticky," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

"Je to horší výsledek, než v jaký jsme zpočátku krize doufali," doplnil partner PwC a expert na poradenství firem v krizi Petr Smutný. Ukazuje na to, že český průmysl je závislý na výrobě automobilů a největší automobilky během května teprve v omezené míře obnovovaly provoz. "Na podobná čísla, byť snad s postupně zlepšujícím se trendem, si budeme muset zvyknout i v následujících měsících. Výpadek poptávky je totiž stále výrazný," upozornil.

Český průmysl se z koronavirové krize bude vzpamatovávat dlouhou dobu, dodal analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Čím dál jasněji se ukazuje, že koronavirus po sobě zanechá trvalejší šrámy na konečné poptávce. "Očekáváme proto, že ačkoliv se situace v průmyslu bude nadále zlepšovat, k předkrizové kondici se v letošním roce již nevrátí," dodal.

Výrazný pokles vykazují nové průmyslové zakázky, jež v květnu meziročně propadly o 34,7 procenta, exportní zakázky šly dolů o 36,8 procenta, připomněl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Propad zakázek bude v meziročním vyjádření pokračovat i v dalších měsících a klesat bude i průmyslová výroba, nicméně tempo propadu se bude zmírňovat. "Za rok 2019 průmyslová výroba klesla o 0,2 procenta, letos se propad každopádně řádově prohloubí. Pro celý rok 2020 se začíná rýsovat pokles průmyslové výroby okolo deseti procent, nejistota je ale i nadále výrazná," poznamenal.

"Automobilky postupně obnovují výrobu motorových vozidel. Stále však mají problémy s odbytem. Pokud se poptávka po nákupu nových vozidel nezvýší, je možné, že dojde k dalším odstávkám ve výrobě," doplnil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Stavebnictví na své dno teprve čeká

Stavebnictví na své dno teprve čeká, reaguje se zpožděním na vývoj celé ekonomiky, tvrdí analytici. Vzhůru obor podle nich mohou táhnout veřejné investice. Naproti tomu květnový pokles o 11 procent pozemního stavitelství, kde investuje hlavně soukromý sektor, byl nejvyšší za poslední čtyři roky, uvedli analytici.

"Stavební výroba v květnu meziročně klesla o 7,6 procenta, což je nejhorší výsledek od začátku loňského roku a výrazně pod průměrem posledních 12 měsíců. To odpovídá tradičnímu zpoždění celého sektoru za ekonomikou, která dosáhla svého dna v dubnu a v květnu už vykazuje známky oživení. Stavebnictví však na toto oživení teprve čeká," uvedl analytik Komerční banky František Táborský. 

"Celý sektor stáhlo do poklesu pozemní stavitelství, když se propadlo nejrychlejším tempem od dubna 2016. Detailní struktura stavební produkce však ukazuje, že by následující měsíce měly být už optimističtější. I nadále se ale bude spíše dařit inženýrským stavbám, čemuž napomáhá i rekordní objem státních veřejných investic plánovaných pro tento rok, zatímco bytová výstavba bude zaostávat," doplnil Táborský. Inženýrské stavitelství tvoří z největší části výstavba dopravní infrastruktury.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že stavebnictví reaguje na ekonomiku vždy s odstupem. "Zatímco služby reagovaly na vládní karanténní opatření okamžitě a průmysl velmi rychle, stavebnictví ještě do dubnových čísel vykazovalo relativně malé poklesy. Ale květnový propad už je obrovský. Technologie stavby většinou vyžadují návaznost jednotlivých kroků a často se tak nedá jednoduše přerušit," uvedl. Problém stavebnictví je podle něj významný.

"Stavebnictví nejhorší časy teprve čekají. Aktuálně rozpracované projekty se stále ještě stavějí. Počet nově započatých projektů ale klesne až o desítky procent. Útlum nejsilněji pocítí zejména firmy, které se zaměřují na zakázky od obcí a krajů. Právě na jejich rozpočtech se bude šetřit nejvíce," uvedl analytik poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.

Podle Dufka se květnový pokles týkal pozemní výstavby, tedy především soukromých a menších zakázek. Jde podle něj o dočasný dopad krize.

"V současné době se uvolňují stavební kapacity, protože soukromý sektor snižuje poptávku po stavebních pracích. Stát by měl této situace na trhu využít a ve zvýšené míře budovat dopravní infrastrukturu," dodal Křeček.

Zahraniční obchod se částečně zotavil z krize

Zahraniční obchod se v květnu podle analytiků částečně zotavil z krize, proti loňsku ale zůstává nadále utlumený. Nejvíce zasažený je obchod s motorovými vozidly, situaci mírně zlepšuje nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, hlavně díky nižším cenám ropy na světových trzích. Obrat zahraničního obchodu se letos propadne, bilance ale zůstane kladná. Vyplývá to z vyjádření analytiků.

Podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka se vývoz v květnu zvýšil o 12 procent, dovoz o 3,8 procenta. "V meziročním srovnání jsme proti loňskému květnu u exportů níže o téměř 30 procent, u importů o zhruba 25 procent," řekl. Podle Bartoně od začátku roku obchodní bilance klesla o 81 procent, z 88,1 miliardy na 16,9 miliardy korun. "Pokud trend bude pokračovat, a zatím nic nenasvědčuje jeho konci, tak se brzy zařadíme do tábora dovozních ekonomik," uvedl.

Přes oživení výroby se v květnu příliš nezvedla poptávka. Nedařilo se obchodu s elektrickými přístroji a strojním zařízením. Nejdramatičtější propad byl stále patrný u automobilového průmyslu. Export motorových vozidel klesl v květnu meziročně o 45,7 miliardy a dovoz o 23,2 miliardy korun. Proti květnu loňského roku se kladné saldo motorových vozidel propadlo o 22,5 miliardy korun. "Za leden až červen bylo registrováno meziročně o 26 procent méně osobních automobilů," uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

Přestože odhady na celkové výsledky za letošní rok jsou nejisté, analytici předpokládají pokles vývozu okolo 20 procent, podobně by na tom mohl být dovoz. "Bilanci tak udrží v kladných hodnotách současné výrazné snížení importů. Pod dojmem posledního vývoje, zejména výrazně deficitního dubnového salda, budeme nuceni náš původní odhad, který počítal s přebytkem na úrovni 95 miliard korun, přehodnotit směrem dolů," řekl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

V Německu průmyslová výroba stoupla

Průmyslová výroba v Německu se v květnu podle sezonně upravených údajů zvýšila ve srovnání s předchozím měsícem o 7,8 procenta po poklesu o 17,5 procenta v dubnu. Údaje jsou známkou toho, že největší evropská ekonomika začíná po zahájení uvolňování omezení, která měla zabránit šíření nemoci covid-19, oživovat. Růst však byl nižší, než čekali analytici. Meziročně se pak výroba propadla o 19,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil spolkový statistický úřad.

Dubnový údaj statistici revidovali z původního propadu o 17,9 procenta. Analytici očekávali zvýšení výroby až o deset procent. Navzdory oživení však výroba zůstává pod úrovní před koronavirovou krizí. Ve srovnání s únorem, tedy před zavedením omezení pohybu kvůli koronaviru, byla produkce průmyslu v květnu nižší o 19 procent.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru