Německá finanční společnost Wirecard vyhlásila insolvenci a požádá o zahájení konkurzního řízení. Na čtvrtečním zasedání o tom podle tiskových agentur rozhodlo představenstvo, které svůj krok zdůvodnilo hrozbou předlužení. Minulý týden vyšlo najevo, že firmě chybí asi 1,9 miliardy eur (téměř 51 miliard korun).

Firma už přiznala, že účty, kde mají peníze být, patrně vůbec neexistují.

Společnost zvažuje, zda podá žádost o insolvenční řízení také pro své dceřiné společnosti, uvedla agetura Reuters.

Obchodování s akciemi Wirecard na burze ve Frankfurtu nad Mohanem bylo před oznámením zastaveno, obnoveno bylo po 60 minutách. Cena akcií se následně propadla zhruba o 80 procent na nejnižší hodnotu od ledna 2006. Od vypuknutí finančního skandálu akcie klesly už o 98 procent. Wirecard se stal první firmou z hlavního německého akciového indexu DAX, která zkrachovala v době, kdy je stále součástí indexu.

Auditoři z EY minulý týden odmítli podepsat účetní závěrku firmy za loňský rok, protože nemohli dohledat účty, na kterých mělo být oněch 1,9 miliardy eur. Částka představuje asi čtvrtinu celkové rozvahy firmy. V reakci na to odstoupil generální ředitel Markus Braun, kterého policie tento týden kvůli podezření z podvodů zadržela. Braun už ale byl propuštěn na kauci pět milionů eur (skoro 134 milionů korun). Prokuratura teď usiluje o zadržení bývalého provozního ředitele, kterým byl Jan Marsalek a který je teď možná na Filipínách.

Wirecard podle zdrojů dluží celkem asi 3,5 miliardy eur. Z toho 1,75 miliardy si firma půjčila od 15 bank a také prodala dluhopisy zhruba za 500 milionů eur. Věřitelé se podle jednoho ze zdrojů připravují na to, že celou částku teď odepíšou.

"Peníze jsou pryč," řekl zdroj z jedné věřitelské instituce. "Možná za pár let dostaneme nějaké to euro zpět, teď ale tu půjčku odepíšeme," dodal. Podle dalšího zdroje má podnik zdravé jádro, ale zhruba dvě třetiny tržeb v účetnictví byly zfalšovány.

Společnost Wirecard vznikla v roce 1999 a zaměřuje se na zpracování plateb a finanční služby. V Německu byla považována za nadějného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru. V roce 2018 byla začleněna do hlavního akciového indexu DAX, a to na úkor finančního ústavu Commerzbank. Loni se ale začaly v britském listě Financial Times objevovat články, které zpochybňovaly účetní postupy firmy.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru