Příprava staveb dopravní a další infrastruktury se v budoucnu zřejmě výrazně zkrátí. Podle vlády by to mohlo být až o třetinu. Stát by měl také snáze a rychleji získávat pozemky pro výstavbu dálnic a železnic. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny. Počítá s tím novela takzvaného liniového zákona, kterou v pátek schválila sněmovna. V současné době trvá příprava velkých dopravních staveb až 13 let.

Část opozice návrh zákona kritizovala, Piráti ho chtěli zamítnout. Další opoziční poslanci kritizovali podle nich nedostatečně připravený materiál. Poukazovali na výhrady, které k návrhu měla Legislativní rada vlády, nebo na to, že jim vláda nedala informaci, jak se osvědčily změny přijaté v předchozí novele. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) připustil, že vláda mohla tyto údaje k novele přiložit, aby se s nimi poslanci mohli seznámit.

Novela má umožnit státu stavět dálnice a železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům v rámci stavebního povolení. Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic.

Tento návrh, nazývaný polský model, předložil zpravodaj Martin Kolovratník (ANO) a získal pro něj podporu i hospodářského výboru. Na Kolovratníkův návrh sněmovna také rozhodla, že snáze půjdou získávat pozemky vedle dálnic i pro nové elektrárny s výkonem nad 100 MW a pro přenosové sítě.

Schválený návrh navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly například takzvané mezitímní rozhodnutí. Tento institut státu u vymezených projektů umožňuje zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Nově se má rozšířit i na vodní a energetickou infrastrukturu, pokud jsou vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

V příloze k zákonu vláda navrhuje zařadit mezi tyto významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech. Na seznam se mají zařadit na návrh vlády také některá elektrická nebo plynárenská vedení.

Zákon zpřesňuje i podmínky, za nichž úřady povolí zrušit železniční přejezdy. Má to snížit počet nehod na přejezdech a také zrychlit vlaky, které danými úseky projíždějí. Nově má platit, že silniční správní úřad zruší přejezd na žádost vlastníka trati nebo pozemní komunikace. Podmínkou bude, že pro přístup k nemovitostem bude možné využít jinou vhodnou trasu, která ale nesmí být delší o více než pět kilometrů. Nebude také smět vést přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.

Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což může podle ministerstva oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se tzv. fikce souhlasu.

Poslanci vznesli k předloze desítky pozměňovacích návrhů. Poslanec Kolovratník uspěl s návrhem, který zvyšuje o deset milionů na 60 milionů korun příspěvek obci, na jejímž území bude stanoveno území pro ukládání jaderného odpadu.

Sněmovna přijala i návrh Petra Dolínka (ČSSD), který má podpořit rozvoj elektromobility. Schválila, že budování veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily nebude vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Opoziční Piráti chtěli zákon zamítnout, se svým návrhem ale neuspěli. Podle nich je velká část navrhovaných opatření nedostatečně zdůvodněná. Pro zákon jako pro celek hlasovalo 129 ze 157 přítomných poslanců.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) řekl, že v případě pozitivního scénáře se může příprava zkrátit až o sedm let. Ujišťoval, že polský model nikoho nepřipraví ani o korunu, ale eliminuje tím možné vydírání a prodlužování debat o získání pozemků.

Největší kritiky se předloze dostalo do Pirátů. Poslanec této strany Ondřej Polanský mimo jiné řekl, že stanovisko Legislativní rady vlády je tak zdrcující, že by se slušelo tisk stáhnout a přepracovat. Také předseda klubu ODS a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura nešetřil výhradami. "Co to říká o té kvalitě návrhu, kdy sami vládní úředníci to strhají od začátku do konce," podotkl. Připomněl, že poslední novelu tohoto zákona sněmovna schvalovala před dvěma lety. Poukazoval přitom na to, že poslanci nemají informace, zda a jak tato předchozí novela pomohla urychlit výstavbu. Také Helena Langšádlová (TOP 09) naléhala na Havlíčka, aby poslancům poskytl analýzu toho, jak pomohly ve výstavbě nástroje, které do zákona parlament vložil při poslední novelizaci. Zpravodaj Kolovratník řekl, že Ředitelství silnic a dálnic použilo mezitímní rozhodnutí již v 15 případech a z toho v pěti případech již úřady rozhodly.

Související
Související