Pokles ekonomik eurozóny i EU byl největší od roku 1995, podle odhadů analytiků měl být ale ještě výraznější

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,6 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,2 procenta. V obou případech jde v souvislosti s koronavirovými omezeními o rekordní pokles od začátku měření v roce 1995. Ve své konečné zprávě to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat.

Ekonomika zemí platících eurem i celého evropského bloku ale klesla mírněji, než Eurostat odhadoval v předchozí květnové zprávě, kdy počítal s propadem o 3,8 a o 3,3 procenta. Proti prvnímu rychlému odhadu z dubna je v případě EU rozdíl ještě výraznější - tehdy úřad očekával v sedmadvacítce pokles o 3,5 procenta.

Na hospodářském zpomalení se zásadně podepsal poslední měsíc kvartálu. Většina členských zemí totiž právě v březnu zásadně omezila pohyb obyvatel, aby zabránila šíření nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje.

V posledním čtvrtletí loňského roku tempo růstu ekonomiky eurozóny zpomalilo proti předchozímu čtvrtletí na 0,1 procenta, ekonomika EU pak vykázala růst o 0,2 procenta. I to byl slabší vzestup než v předchozích třech měsících.

V meziročním srovnání ekonomika zemí se společnou měnou klesla v prvním čtvrtletí o 3,1 procenta, celá EU pak zaznamenala hospodářský pokles o 2,6 procenta, nejvíce od třetího čtvrtletí 2009.

Eurostat v úterý také vyčíslil, že počet zaměstnaných v prvním čtvrtletí se v eurozóně snížil proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, v celé EU pak o 0,1 procenta. Mezičtvrtletně zaměstnaných ubylo poprvé od roku 2013. Ve srovnání s prvním kvartálem loňského roku však bylo zaměstnaných lidí v eurozóně i v celé unii o 0,4 procenta více.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors