Dopady koronavirové krize české firmy pocítí se zpožděním. Kritické období přijde ve druhé polovině roku, kdy se ukáže, do jaké míry jsou úspěšné jednotlivé programy, které měly podnikům pomoci," předvídá Jaroslav Schönfeld, ředitel útvaru restrukturalizace a vymáhání korporátních klientů v České spořitelně, který se mimo jiné zabývá situací podniků v problémech a hledá pro ně schůdná řešení. Zvýšený objem nesplácených úvěrů související se současnou pandemickou situací zatím podle něj banka nezaznamenává.

HN: Když porovnáme předchozí globální ekonomickou krizi v letech 2008 až 2009 a tu současnou v důsledku pandemie, je ta dnešní horší?

Tehdy propad tržeb u klíčových odvětví, která byla zasažena globální finanční krizí, nebyl tak razantní jako v současné době. Dnes evidujeme odvětví, kde ze dne na den vypadly tržby a zůstaly fixní náklady. Takový bezprecedentní zásah do toku peněz se v rámci firmy těžko řeší bez nějaké podpory. Pro mě není podstatná ani tak otázka, jestli firmy dosáhnou na finanční pomoc, a je jedno z jaké strany, ale co nastane za půl roku, když ta opatření skončí. Jak rychle se firmy vrátí k tržbám, výnosům a profitabilitě jako před krizí.

HN: A to čekáte jak rychle?

Nebude to ze dne na den. Náběhová křivka může být poměrně pomalá. Porovnáme-li to s globální krizí, nesplácené úvěry kulminovaly dva nebo tři roky poté, co krize v polovině roku 2008 nastoupila. Máme před sebou podle mého názoru dlouhé období, kdy bude objem nesplácených úvěrů narůstat.

Jaroslav Schönfeld (49)

Od roku 2012 ředitel útvaru restrukturalizace a vymáhání korporátních klientů v České spořitelně. Působí jako pedagog na Vysoké škole ekonomické v Praze. Specializuje se na problematiku transformace, restrukturalizace a sanace podnikatelských subjektů.

HN: Je možné odhadovat hloubku krize už dnes podle toho, kolik klientů si požádá o odklad splátek?

Počet úvěrů, které klienti nejsou schopni splácet, se bude odvíjet od toho, jakým způsobem bude probíhat ekonomické oživení zamrzlé poptávky. My se na to připravujeme, děláme si různé scénáře a snažíme se poučit právě z minulé globální finanční krize. Díváme se na to, jakým způsobem se to dotýká jednotlivých odvětví, jak budou zasažena.

HN: Počítá se při běžném přidělování úvěru s krizí tohoto rozsahu? Je to něco, na co se dá připravit?

Každá banka v rámci řízení rizik musí s takovou va­riantou počítat. Jsem optimista, a když porovnám český bankovní sektor se situací kolegů v Itálii či jiných zemích v rámci Evropské unie, vstupujeme do současné koronavirové krize ve velmi silné pozici. Máme rekordně nízký poměr nesplácených úvěrů, dokonce jeden z nejlepších v rámci EU. V různých odvětvích se pohybuje někde mezi dvěma a třemi procenty. To znamená, že vstupujeme do krize v lepší kondici než v roce 2009 − a tehdy český bankovní sektor globální krizi zvládl velmi dobře. Máme veškeré předpoklady k tomu, aby to banky zvládly a pomohly naší ekonomice co nejdříve znovu nastartovat.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se