Kdykoliv otevírám téma etiky v byznysu, ptám se, k čemu je etika dnes dobrá? Ale nově vzniklá hospodářská krize ukazuje, že už na ni nemůžeme pohlížet jen jako na módní trend mezinárodních korporací nebo akreditačních komisí.

První systematické etické formulace se zrodily mezi antickými řeckými filozofy. Mytické myšlení bylo postupně nahrazováno racionálními úvahami a diskusemi. Obchod a podnikatelské plavby po Středomoří směrem na západ i východ vedly k růstu blahobytu. Poučné je, že ten umožňoval vzdělávání. Rozvoj individualismu také s sebou nesl rozmach názorů a skupin, které je rády prosazovaly na úkor druhých.

Filozofové aktivně reagovali na nové otázky a pochybnosti. Ptali se, jak myslet, argumentovat, jak žít a podnikat či obchodovat, aby z toho měli užitek všichni. Je pozoruhodné, že stabilita (udržitelnost) odedávna souvisela se státotvorností a formulací ústavy. S rozvojem řemesel, zemědělství a obchodu bylo potřeba rozvíjet společnost. To vše vyčteme například z Aristotelovy etiky a dalších jeho spisů, které se staly východiskem pro moderní dějiny a také vědu. Západní společnost si i ve zrodu současné podoby kapitalismu uvědomovala stejné předpoklady.

Minulost nás vede k využití řeckého kritického myšlení v rámci přemýšlení o celku. Původní zkoumání kosmu a přírodních zákonitostí sloužila jako podnět pro tvorbu společenských zákonitostí − až po dnešní podnikatelskou etiku. Klíčem ke kritickému myšlení, zodpovědnému rozhodování a jednání je člověk, podnikatel, manažer, členové pracovních týmů.

Etické úvahy se vždy zabývaly riziky, která nám hrozí, pokud morální předpoklady budeme zanedbávat. Partneři by spolu měli komunikovat, rozumět si a spoléhat se na své výpovědi. V podnikání tím myslíme na pravdivou nabídku výrobků, způsob prodeje a poskytování služeb. Zákazníci by rádi spoléhali na etikety a záruky. Obchodní partneři doufají v platnost smluv a jejich dodržování. Všichni chceme věřit bankám, pojišťovnám, elektronické komunikaci. Ne nadarmo je slovo "kreditka" odvozené od latinského slova "credere" − věřit.

V současné době sledujeme četné snahy o tvorbu etických kodexů v organizacích. Při OSN byla založena instituce zaměřená na principy zodpovědného vzdělávání managementu (UN PRME), se kterou spolupracují mnohé světové univerzity. A má co řešit. Průmysl se potýká s výzvami v oblasti ekologické udržitelnosti a změně klimatu. Finanční sektor odpovídá na možné krize bank. Zákonné upřesnění manažerské zodpovědnosti vedlo i v českém prostředí k důslednější prevenci firemních skandálů.

Celá společnost je dnes daleko citlivější na zneužívání veřejných prostředků, manipulaci s přírodními zdroji, zneužívání lidského potenciálu a zanedbávání sociálních otázek. Základní filozofií podnikatelské a manažerské etiky tedy rozhodně není nějaký naivní moralismus, ale informovanost o dopadech podnikání na ekonomickou i společenskou stabilitu. Budoucím generacím to přináší naději.