O tom, jaké budou reálné dopady na český automobilový průmysl rozhodnou následující tři měsíce. Shodli se na tom přední zástupci českého odvětví automotive v on-line debatě na webu Hospodářských novin. Dle generální ředitelky a předsedkyně představenstva Aures Holdings Karolíny Topolové bude klíčové, aby se zamezilo výraznému propadu prodeje aut. Jedině tak lze předejít dlouhotrvající revitalizaci celého odvětví.

Největší tuzemské výrobní podniky se pomalu začínají vracet do běžného provozu, například závod Continental Automotive v Brandýse nad Labem je již na 60 procentech kapacit. Další vývoj je úzce spjat s celkovou situací na evropském trhu.

"V Evropě existuje jen málo aut, ve kterých se nenachází nějaký komponent vyrobený v Česku. V tomto směru jsme evropským lídrem. Právě proto je klíčové rozhýbat trhy v Německu, Francii, Itálii a Španělsku," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický.

Češi by zároveň neměli počítat s nějak zásadním zlevňováním. "Představa plných skladů s vozy, které nikdo nebude chtít, je zcela mylná. Dramatický propad české koruny vyvíjí velký tlak na to, aby se ceny naopak zvyšovaly. K tomu je nutné přičíst i přísné emisní nároky vyplývající z evropské legislativy - auta tak spíše zdraží, protože se automobilky musí připravit na případné pokuty ze strany EU," míní Martin Saitz, generální ředitel Hyundai Motor Czech.

Podle ředitele výrobního závodu Continental Automotive v Brandýse nad Labem Tomáše Vondráka se očekává také nárůst zájmu o individuální přepravu. Ta je prý, v porovnání například s městskou hromadnou, bezpečnější. "Vidět to můžeme na příkladu Číny, která poměrně rychle obnovila svůj automobilový průmysl a vnímá zvyšující se poptávku po osobních vozech. Tento trend se může přesunout i do Evropy."

Související

Velkým tématem nejen v Česku, ale v rámci celé Evropy je pak otázka šrotovného. Jeho zavedení v Německu během hospodářské krize z roku 2008 znamenalo zvýšený odbyt českých vozů do zahraničí. O jeho zavedení ovšem česká vláda v tuto chvíli neuvažuje. "Je nutné reagovat rychle, proto zavádíme spíše horizontálně laděná opatření, napříč všemi odvětvími. Nástroj šrotovného je drahý, míří na jediný sektor a když budu mluvit zcela otevřeně, tak v současné chvíli nemáme úkoly, abychom toto téma do detailu rozpracovávali. V současné době neexistuje v Evropě jediná země, která by podobný program vyhlásila. Nyní je prioritou pomoci ekonomice jako celku," upřesňuje Eduard Muřický.

Tuzemští experti z oboru se shodují, že v případě zavedení šrotovného je nutná plošná koordinace přímo z Bruselu. "Nerad bych, aby došlo k situaci, kdy bohatší země šrotovné zavedou, a ty, kde jsou příjmy nižší, nikoli. Ze zemí střední a východní Evropy by se tak stalo odkladiště starých vraků, což by mělo negativní vliv nejen na emise, ale i bezpečnost. V takové situaci jsme se již jednou ocitli. Bylo by vhodné neopakovat stejnou chybu dvakrát," říká Martin Saitz.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru