Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s pomalejším opadnutím první vlny pandemie koronaviru a zároveň s nástupem další vlny na konci letošního roku, by mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta. Vyplývá to ze Zprávy o inflaci, kterou v pátek zveřejnila Česká národní banka.

Podle tohoto scénáře by Evropu zasáhla druhá vlna pandemie koncem letošního roku.

Vládní karanténní opatření by byla opět zavedena na dva měsíce od října do Vánoc, ale v podstatně menším měřítku než během první vlny.

Další méně negativní scénář ČNB počítá s déletrvající pandemií a rovněž delšími negativním dopady v zahraničí. Podle něj by česká ekonomika letos klesla o 10,1 procenta a příští rok by stoupla o 3,2 procenta.

V základním scénáři počítá prognóza ČNB letos s poklesem ekonomiky o osm procent a příští rok s růstem o čtyři procenta. I přes obnovení růstu se ale podle něj ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru.

"Doplňující negativní scénáře je potřeba chápat jako určité teoretické cvičení, přitom scénáře nepředjímají a nenaznačují, jak konkrétně by centrální banka v dané situaci reagovala," uvedl
hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

U všech scénářů, včetně toho základního, je podle něj třeba mít na paměti, že není vůbec jisté, zda by se řada ekonomických proměnných skutečně vyvíjela tak, jak scénáře předpokládají, tedy zda by očekávanému propadu HDP odpovídal odhadovaný vývoj inflace, mezd či měnového kurzu. "Jde jen o určité předpoklady modelu centrální banky, tyto předpoklady jsou nastaveny tak, jak uvedené vazby fungovaly v minulosti, případně jsou mírně expertně poupraveny, ale současná situace je natolik mimořádná, že tyto vazby platit nemusí," upozornil.

Například scénář s druhou vlnou pandemie podle Seidlera ukazuje na snížení úrokových sazeb centrální banky do záporných hodnot, což by reálně zřejmě ČNB neučinila.

"Je tak patrné, že v tomto scénáři by ČNB přistoupila k méně standardním nástrojům měnové politiky, ať by šlo o zahájení kvantitativního uvolňování či znovuobnovení kurzového závazku," uvedl.

Scénáře vývoje české ekonomiky:

Scénář HDP 2020 (v pct.) HDP 2021 Inflace 2020 (v pct.) Inflace 2021 Kurz koruny 2020 (Kč/EUR) Kurz koruny 2021
Základní -8 4 2,8 2,1 26,90 27,50
Déletrvající pandemie -10,1 3,2 2,6 1,8 27,50 28,60
Druhá vlna pandemie -13,5 -1,5 2,5 1,7 28,50 31,60

Zdroj: Zpráva o inflaci, ČNB

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.

"Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Údaje o poklesu odpovídají očekáváním ČNB i celého trhu. V televizi CNN Prima News to v pátek uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Údaje tak podle něj nic nemění na výhledu ČNB na další vývoj ekonomiky, spíše jej potvrzují. ČNB letos očekává za celý rok pokles ekonomiky o osm procent.

Letos naplánovaný schodek státního rozpočtu 300 miliard korun nebude podle Rusnoka pravděpodobně stačit. Výpadek příjmů rozpočtu podle něj totiž bude asi vyšší, než očekává ministerstvo financí.

"Obávám se, že (pozn. schodek rozpočtu) spíše stačit nebude kvůli většímu výpadku příjmů než ministerstvo financí projektuje. Ale není to až tak podstatné. Ten schodek bude asi vyšší, ale je spekulace, zda o 50 nebo 100 miliard. Ale není to nyní až tak klíčové číslo," uvedl Rusnok.

Realistické je podle Rusnoka očekávat, že i v příštím roce bude schodek rozpočtu na podobných úrovních jako letos. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno v České televizi uvedla, že se schodkem kolem 300 miliard korun počítá předběžně i pro příští rok. "Výhled na příští rok je ještě méně jistý, ale obávám se, že ministryně financí je v koridoru realistických odhadů," uvedl guvernér, který byl dříve také ministrem financí i premiérem České republiky.

Rusnok ale upozornil, že dlouhodobě takto vysoké schodky rozpočtu nejsou udržitelné. "Několik let si to můžeme dovolit, ale musí tam být vidět trend konsolidace veřejných financí a nápravy těchto deficitů, jinak by se to projevilo i na důvěře trhu," uvedl.

Rusnok dále uvedl, že současná krize je kvalitativně úplně jiná než ta v roce 2009. "Toto je zvláštní krize, která narušuje poptávku i nabídku. Nemáme zkušenost s takovým typem krize, takže tím je to také zvláštní," uvedl. Dodal, že se česká ekonomika rozhodně nedostane na úroveň roku 2019 ani na konci příštího roku.

Zároveň Rusnok v dohledné době nepovažuje za pravděpodobné spuštění devizových intervencí jako dalšího nástroje měnové politiky, tedy zavedení tzv. kurzového závazku.

"Nevidím v dohledném horizontu pravděpodobnost použití koruny jako kurzového závazku, protože nehrozí deflační situace. Prakticky to ve viditelném horizontu dokážu vyloučit. Není to vůbec pravděpodobné," uvedl guvernér.

Podle něj nebude již kurz koruny výrazně klesat. Koruna je podhodnocená a její kurz neodpovídá kvalitě a výkonu ekonomiky, řekl.

Pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl v letošním prvním čtvrtletí podle statistiků nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství.

Analytici kvůli zavedení omezení spojených s šířením koronaviru v polovině března podobný vývoj očekávali. V posledním čtvrtletí loňského roku HDP dosáhl meziročního růstu o dvě procenta a mezičtvrtletně stoupl o půl procenta.

V pátek zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, bližší strukturu zveřejní ČSÚ na začátku června.

Dno propadu ekonomiky lze podle ekonomů čekat ve druhém čtvrtletí

Z dat o poklesu české ekonomiky v prvním čtvrtletí podle analytiků vyplývá, že dno ekonomické aktivity nastane ve druhém čtvrtletí. Pokles ekonomiky tak podle nich bude pravděpodobně dvouciferný. Páteční data zároveň zatím nevedla k tomu, že by ekonomové výrazně přehodnocovali odhady vývoje ekonomiky za celý rok. Nadále tak počítají s propadem ekonomiky v rozmezí od zhruba 6,5 do 11 procent.

Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností.

"Aktuálními čísly vyjádřený pokles je nejspíš velmi mírný oproti tomu, co přijde v následujících dvou kvartálech. Kvůli setrvačnosti předchozího byznysu nyní stále ještě manažeři firem vidí relativně dobrá výsledková čísla a mnoho z nich otálí s razantními opatřeními. Reagovat úsporami opožděně začnou, až uvidí v červnu špatné výsledky 'na papíře'. A to je nebezpečí pro roztočení krizové spirály," řekl Petr Smutný z PwC Česká republika.

"Údaji se zařadilo Česko do lepší poloviny pelotonu evropských zemí, když některé hlásily propady o víc než pět procent. V neprospěch výkonu české ekonomiky přitom hrály známky zpomalování ještě před vypuknutím koronakrize, jakož i skutečnost, že byla vládní omezení aplikována dřív než v některých jiných zemích," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Dále uvedl, že s vysokou pravděpodobností lze říci, že svého nejnižšího bodu výkonu dosáhne ekonomika ve druhém čtvrtletí. "Bude-li pokračovat uvolňování restrikcí podle vládou nastíněného harmonogramu, nejhorším měsícem pro průmysl, dopravu i obchod se ukáže duben. Za celé druhé čtvrtletí v této chvíli odhadujeme snížení HDP mezičtvrtletně o 13 až 15 procent, což znamená meziroční výkon nižší o bezprecedentních 15 až 17 procent," uvedl. Celoroční propad ekonomiky nadále očekává o 11 procent.

"Výsledek prvního čtvrtletí, byť zatím jen předběžný, je srovnatelný se situací na začátku roku 2009. Tehdy však šlo o vrchol recese, která následovala po rozjezdu finanční krize. Tentokrát jde vlastně teprve o začátek nové recese, která nyní graduje. Druhé čtvrtletí totiž nejspíše už bude ve znamení dvojciferného propadu," uvedl i analytik ČSOB Petr Dufek. I on zatím nezměnil odhad celoročního poklesu ekonomiky, který očekává o zhruba deset procent.

"Ekonomická aktivita byla sice paralyzována až od poloviny března, avšak i to stačilo k tomu, aby v souhrnu za celé čtvrtletí došlo k významnému poklesu hospodářství. Dno přijde ve druhém čtvrtletí, kdy lze očekávat až dvouciferný pokles domácí ekonomiky," odhadl rovněž analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler se domnívá, že propad ekonomiky jen v březnu byl kolem 15 procent. "Vzhledem k tomu, že duben byl zasažen téměř celý a květen se navrací k normálu také velmi pomalu, je patrné, že pokles tuzemské ekonomiky v druhém čtvrtletí bude dvouciferný," uvedl.

Vývoj ekonomiky ve druhém čtvrtletí přitom bude podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka klíčový pro celoroční výsledek. "Za celý letošní rok stále předpokládáme propad HDP o deset procent," uvedl.

Celkově ale údaje o HDP za letošní první čtvrtletí podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče nijak výrazně nepřekvapily. "Výkon české ekonomiky klesá s tím, jak je hospodářská aktivita u nás i na našich exportních trzích zasažena opatřeními souvisejícími s koronavirem, výsledek za první čtvrtletí v tomto ohledu odpovídá očekáváním," uvedl.

Sousední německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta. Ve svém rychlém odhadu to v pátek oznámil německý statistický úřad. Jde o nejhlubší propad od globální finanční krize v roce 2009. Na vině je šíření koronaviru a s ním spojená omezení, která nařídila vláda. V předchozím čtvrtletí ekonomika vykázala pokles o 0,1 procenta, takže je nyní v recesi.

HDP eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 procenta. Pro oba regiony to je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995, uvedl v pátek ve zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Pokles za celou EU byl trochu mírnější, než Eurostat původně čekal. V prvním rychlém odhadu uváděl propad o 3,5 procenta.

Česká vláda kvůli koronaviru v polovině března postupně přijala řadu opatření, kterými omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci třeba i kvůli uzavřeným hranicím.

Nyní se opatření kvůli příznivé epidemiologické situaci postupně uvolňují. V pondělí se otevřely například obchodní domy, zahrádky restaurací nebo kadeřnictví, povolena byla mezinárodní přeprava. Další vlna uvolňování má následovat 25. května, kdy například otevřou hotely a restaurace.