Kdybychom udělali průzkum, většina respondentů by měla za to, že koronavirová pandemie nepřinesla nic dobrého. Když se však zblízka podíváme na její vývoj, zjistíme, že vedle vzájemné pomoci a ochoty podrobit se omezením přinesla ještě jednu důležitou věc: v reálu ukázala, že přínosy konceptu Průmysl 4.0 jsou skutečné, hmatatelné a jasné.
Pojmy jako flexibilita, rychlost dodání na trh, digitalizace, distribuovaná výroba nebo aditivní výroba se přemístily z odborných článků a učebních textů do výrobních závodů a dílen a z nich přímo do první linie boje s pandemií.
Zatímco se vlády pandemií zasažených států snažily přeplácením získat a složitě dopravit zoufale chybějící ochranné pomůcky z Číny, řada firem, univerzit a jednotlivců nečekala a s využitím postupů a technologií Průmyslu 4.0 se pustila do práce.
Doslova přes noc vznikly díky pokročilému průmyslovému softwaru funkční modely ochranných štítů a bez odkladu je začaly vyrábět 3D tiskárny napříč republikou, od profesionálních 3D firem až po skautské oddíly. Firma, která vyrábí plastové květináče, přerušila jejich výrobu a začala dodávat (bezplatně) materiál pro tisk.
Zcela hmotnou podobu získala spolupráce firem a univerzit, díky níž spatřila světlo světa unikátní respirační polomaska pro zdravotnický personál s nejlepšími parametry. Maska s označením CIIRC RP95-3D vznikla během jednoho týdne a v řádu dnů začala její výroba na všech sedmi speciálních 3D tiskárnách v zemi, včetně té v závodě Siemens Mohelnice. Vytištěné polomasky byly vybaveny filtrem českého výrobce a předány zdravotníkům.
Přesvědčivý je i příběh unikátní nanotextilie, která vznikla na Technické univerzitě Liberec a díky flexibilitě výrobce je dnes ve formě účinného filtru do bavlněných roušek dostupná všem.
Vlastní kapitolou je zapojení laboratoří Akademie věd a univerzit do testů na koronavirus. Laboratoře nejen poskytly své vybavení a špičkové znalosti, ale začaly vyvíjet nové metody pro masové testování. S využitím prvků pokročilé automatizace a robotizace řádově stoupne testovací kapacita, která je pro zvládnutí pandemie zásadní.
To, že použití robotů je ideální především tam, kde je prostředí nebezpečné a práce únavná, prokázal robot "pipeťák" z ČVUT, který pomáhá s testy na covid-19 a denně jich jeho ramenem projde na sedm stovek.
Pandemie jasně ukázala dvě věci:
◼ Principy konceptu Průmysl 4.0 jsou pro český průmysl a ekonomiku mimořádně přínosné, protože dávají možnost využít kombinaci naší technické vzdělanosti, průmyslové tradice, geografické polohy i zlatých rukou a hlav.
◼ V kritických chvílích se každá země může spoléhat jen sama na sebe a na své vlastní zdroje: materiální, technologické a lidské.
Nejde odhadnout, jaké nebezpečí nás ohrozí příště − mluvilo se o hrozbě klimatické, kybernetické a řadě dalších, ale pandemii rozsahu covidu-19 nikdo nečekal. Koronavirová zkušenost by nás měla poučit, že zaměření na digitalizaci, flexibilitu, inovativnost a technické kompetence je klíčem k tomu, abychom jako země v dalších zkouškách obstáli.
