Jsem proti státní pomoci firmám. Potřebujeme očistný proces, spotřebitelé sami rozhodnou, co chtějí, říká ekonom

Epidemie koronaviru zastavila hospodářský život Evropy a jednotlivé země přispěchaly s balíčky opatření, kterými se  snaží zasaženým ekonomikám pomoci. To ale dalo podnět polemikám mezi ekonomy a politiky, zda jsou desítky miliard eur z kapes daňových poplatníků vynaložené správně.   

Jak by měl stát nejlépe pomoci? Měla by pomoc jít všem postiženým firmám, nebo jen některým? Mělo by se zestátňovat? Jak přijít s pomocí rychle a jednoduše, ale zároveň nerozdávat peníze i těm, kdo krizi využijí jako výmluvu pro své špatné hospodaření? 

Ekonom Lubor Lacina, který zkoumá otázky evropské hospodářské integrace na Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně, říká, že stát by neměl firmám pomáhat vůbec. Podle něj státní peníze oslabují očistný proces, který každá krize přináší. "Spotřebitelé a domácnosti sami rozhodnou, jaké zboží a typy služeb preferují. Během krize si lidé mohou více uvědomit, co je 'zbytné', a naopak začít dávat přednost jiným výrobkům a službám," říká Lacina v rozhovoru pro HN. Krize by podle něj také měla firmy přivést k zamyšlení nad tím, na jakých dodavatelích jsou závislé, kde vyrábějí a jak jsou zranitelné. 

Lacina, zakladatel think-tanku Mendelovo evropské centrum, také kritizuje pomoc české vlády. Podle něj byla příliš pomalá a pro žadatele i státní správu neúměrně byrokratická. Tím také znevýhodnila malé podniky, které na tyto procesy nemají na rozdíl od velkých firem zkušené lidi.

HN: Prakticky všechny vyspělé země zasažené koronakrizí reagují podobnými stimulačními balíčky - levnými úvěry, státními zárukami, úlevami a kurzarbeitem. Je to obecně správná cesta?

Jsem zásadně proti. Zvolený přístup povede ke zneužití situace i těmi podniky, které pomoc nepotřebují. Něco ve stylu "když dávají, proč bych si také nevzal". Také to vytváří korupční prostředí. Bude se dát zpětně ověřit, zda pomoc nedostaly například prioritně podniky s vazbou na vládní strany?