Po několika týdnech od náhlého uzavření podniků kvůli pandemii zažívá česká gastronomie mírné oživení. "V polovině března klesly tržby restaurací o 89 procent, koncem měsíce jsme evidovali průměrný pokles tržeb o 83 procent oproti běžnému období," říká mluvčí stravenkářské společnosti Edenred Daniela Pedret.

Dodavatel pokladních systémů Storyous si během dubna všímá propadu tržeb o osmdesát procent a podobná čísla zaznamenává také největší hráč stravenkového trhu Sodexo. 

Připisují to stále většímu počtu podniků, které zkoušejí fungovat v omezeném režimu a nabízejí jídlo přes výdejová okénka nebo ho zákazníkům rozvážejí. "Brzy se přeorientovaly," říká manažerka komunikace Sodexo Tereza Knířová. Zatímco v březnu měla takto otevřeno podle společností, které oslovily HN, zhruba čtvrtina restaurací, nyní je to třetina. Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek je v odhadech počtu aktivních restaurací skeptičtější. Mluví o 20 procentech.

Zároveň poznamenává, že takto omezený provoz nutně nemusí znamenat výdělek. "Náklady bývají větší, než je samotná tržba té restaurace," říká. "Není to něco, co by nás těšilo, a nejsou to sumy, které nás spasí," dodává k tomu spolumajitel pražské gastroskupiny Together David Petřík

Že se podniky přeorientovávají na rozvoz stále více, si všímá i Dáme jídlo, které je největším hráčem v tuzemské rozvážce pokrmů. "Hlásí se nám stovky restaurací napříč celou republikou," uvádí výkonný ředitel společnosti Filip Fingl. Dáme jídlo nyní rozváží ze tří tisíc podniků, přičemž koncem loňského roku to bylo o pět set méně. 

Co se týče otevřených podniků, situace se v různých regionech liší. Nejlépe je na tom v tomto ohledu Praha, kde dokázalo podle dodavatele pokladního systému Dotykačka aktivně fungovat nejvíce podniků. "Zatímco první týden po vyhlášení karantény fungovaly v Praze jen tři restaurace z deseti, v posledním týdnu měla otevřeno skoro polovina," říká ředitel Dotykačky Petr Menclík. Naopak horší je situace v malých městech, jako jsou například Poděbrady, ve kterých žije čtrnáct tisíc obyvatel a která byla zvyklá na útratu lázeňských hostů. "Provoz je velmi náročný na energie a kvůli pár jídlům se nevyplatí vařit," uvádí majitel gastronomické skupiny La Place Tomáš Vrba, který proto po vyhlášení nouzového stavu neotevřel ani jeden ze šestice podniků. "Zhruba před dvěma týdny jsme otevřeli Vilémovo pekařství, ale není to žádná sláva," dodává majitel skupiny, která tak měsíčně přichází na tržbách o několik milionů korun. 

V odlišné situaci se nacházejí i různé typy podniků a suverénně nejhůře jsou na tom bary. V omezeném provozu funguje nyní podle výzkumné agentury Nielsen 13 procent z nich. "Bary nebo další podniky zaměřené na sociální život jsou nynějšími opatřeními postižené více, protože většina nemůže využít prodej z výdejního okénka," říká k tomu ředitel Nielsenu pro Česko a Slovensko Karel Týra. Přes okénko prodává koktejly například pražský kubánský bar La Casa de la Havana vieja. Naopak nejlépe si podle Nielsenu vedou bufety, z nichž má otevřeno 63 procent podniků. 

Omezení v souvislosti s pandemií by mohlo podle prezidenta asociace restaurací znamenat konec až třetiny gastroprovozů v Česku. Zásadní je nyní podle něj rychlá pomoc od státu, které se jim ale nedostává. "Podnikatelé zažádali o zvýhodněné úvěry Covid, tři týdny a déle čekají bez jakékoliv odpovědi a peníze nemají," popsal jejich zkušenosti Stárek. Podnikatelé dále mohou žádat o příspěvek od státu na mzdy zaměstnancům v programu Antivirus. Stárek je přesvědčený, že by měl program fungovat i v době, kdy restaurace a ubytovací zařízení obnoví provoz.