Ještě nikdy se neekonomická média nepustila do tak důkladného rozboru trhu s ropou jako tento týden. Není divu – zhroucení ceny americké ropy typu WTI bylo tak spektakulární, že překvapilo i ostřílené ekonomy. Ani ti si totiž neuměli představit, že nějaká komodita či vlastně jakýkoli statek může zlevnit o víc než 300 procent. Vždyť už pokles o "pouhých" 100 procent, tedy na nulu, je nepochopitelným extrémem. A že by zlevňování pokračovalo? To nedává smysl, protože pak by přece cena byla záporná.

Jenže v časech, kdy se světová ekonomika kvůli pandemii koronaviru skoro zastavila, je možné i to. Kdo se chtěl v pondělí zbavit barelu ropy, který bude dodán v květnu, zaplatil za to i 37 dolarů.

Těžba v Severní Americe je totiž tak velká, spotřeba malá a zásobníky v USA (klíčové jsou ty u oklahomského městečka Cushing) do takové míry přeplněné, že květnový kontrakt se pro obchodníky bez vlastních úložných kapacit stal černým Petrem, kterého se prostě museli zbavit za každou – tedy i zápornou – cenu.

Jde samozřejmě o dočasnou anomálii, dlouhodobě takto trh fungovat nemůže. Je ale současně faktem, že pod nulu se dostala ropa i v Kanadě a ani s kontrakty WTI na červen to nevypadá zrovna skvěle. Ropa Brent je sice ještě spolehlivě nad nulou, ale i tak je, vzhledem k inflaci, nejlevnější v historii.

Jak k tomu došlo? Souběh aktuálních okolností (s dopadem i na peněženku českých motoristů) i dlouhodobých trendů namíchal třaskavou směs, jejíž brizanci ještě zvětšil spor dvou ropných supervelmocí – Ruska a Saúdské Arábie. Ty se dlouho nedokázaly shodnout na omezení produkce. A tak během druhého březnového týdne, kdy už přitom bylo zřejmé, do jaké propasti se světová ekonomika řítí, Saúdové, kteří mají největší flexibilitu jak z hlediska těžby, tak finančních rezerv, svět prostě ropou zaplavili. Navíc se zaměřili na to, aby to Moskvu pořádně bolelo – snažili se svými dodávkami vytlačit ruskou ropu typu Ural z rafinerií tradičních ruských odběratelů – od Evropy po Indii.

Co největší exportéry nejdůležitější energetické suroviny, kteří v minulých letech, kdy byl trh s ropou také pod tlakem, byli schopni najít společnou řeč, tak rozkmotřilo? Vždyť dosud jsme byli svědky toho, jak si neomezení vládci obou zemí, ruský prezident Vladimir Putin a korunní princ Mohamed bin Salmán (označovaný též iniciálami MBS), který pevnou rukou diriguje ropné pouštní království, projevovali sympatie. Přímo ostentativní (včetně kamarádského plácnutí a rozzářených tváří) bylo vítání obou politiků na summitu G20 na podzim 2018. Tedy v době, kdy byl bin Salmán a s ním i země, které vládne, na pokraji izolace kvůli tomu, že se provalilo, jak těsný vztah měl s lidmi, kteří spáchali brutální vraždu opozičního novináře Džamála Chášukdžího na půdě saúdského konzulátu v Turecku. Putin dal princi najevo, že on mu na rozdíl od západu mučení, vraždu a rozřezání těla oponenta rozhodně vyčítat nebude. Taková podpora vládce, kterého chce zvláštní zpravodajka OSN stíhat za "mimosoudní popravu", musela potěšit.

Toto souznění, které se projevilo i větším zájmem Rijádu o ruské zbraně, bylo ale na čas zapomenuto. Kromě nelítostné cenové války, jejíž následky můžeme sledovat, to potvrzuje i v úterý zveřejněná zpráva serveru Middle East Eye o průběhu klíčového telefonátu mezi Putinem a bin Salmánem. Výměna názorů na téma omezení produkce ropy se prý zvrhla tak, že na sebe oba muži křičeli. "MBS byl velmi agresivní a dal ultimátum. Hrozil, že pokud nedojde k dohodě, Saúdové začnou cenovou válku." Což se krátce po telefonátu také stalo.

Rusové konflikt samozřejmě popírají, ale tak trochu z povinnosti. "Ne, není to pravda," řekl jen mluvčí Kremlu státní agentuře TASS. Každý si může vybrat, komu v tomto případě věřit. Middle East Eye však nemá špatnou reputaci, stojí za ním zkušení novináři s dobrými zdroji na Blízkém východě (mezi přispěvateli je i několik bývalých významných politiků) a během své šestileté existence už přišel s několika zajímavými odhaleními.

Krvácení, které cenová válka způsobuje rozpočtům Ruska i Saúdské Arábie, je však natolik intenzivní, že k sobě vyjednavači cestu najít museli. Pogratuloval jim k tomu sám Donald Trump, který má o své těžaře decimované nízkými cenami také starost. OPEC, Rusko (to sníží svou těžbu o 2,5 milionu barelů denně, tedy o milion více, než byla březnová Putinem odmítnutá nabídka) i Spojené státy se proto dohodly, že k začátku května omezí produkci ropy o neslýchaných 9,7 milionu barelů denně, tedy o celých 10 procent. To by v normální situaci s cenou ropy pěkně zamávalo. Současná situace je však všechno, jen ne normální. Ceny budou nyní lítat nahoru dolů, ale dokud nepřijdou jasné signály, že se hlavní ekonomiky začínají rozjíždět a lidé nezačnou mít možnost a důvod cestovat, bude se svět pravděpodobně dál koupat v levné ropě. Jen si to ze stejných důvodů nikdo moc neužije.

Výběr týdne

Kdy jsou akcie drahé?

Dříve než zavoláte svému makléřovi a dáte pokyn nakoupit, přečtěte si rozhovor s bývalým šéfem Komerční banky a investorem Radovanem Vávrou, který rozhodně ví, jak peníze vydělat i prodělat, radil v minulém newsletteru šéfredaktor HN. Názory bývalého šéfa Komerční banky - například tvrzení, že teď je správná chvíle na investice do akcií - vyvolaly přímo vlnu čtenářského zájmu. Na stav burzy se ale dá dívat i z jiné perspektivy. "Naše analýzy říkají, že je nyní trh vlastně dražší, než byl v únoru před propady. Zároveň netušíme, jak bude většina firem fungovat v době pokoronavirové," vysvětluje František Bostl, jehož fond byl jako jediný v Česku za březen i za první čtvrtletí v zisku. Trh je nyní pro nás předražený black box, a proto nenakupujeme, říká Bostl. Je hotovost v současné situaci králem?

Jak dovézt ruce pro pole

I v době, kdy prudce roste nezaměstnanost, není snadné získat lidi pro sezonní práce v zemědělství. Ukázala to Velká Británie, které zoufale chybí pracovité ruce Východoevropanů (bez nich je ohrožena až třetina úrody), a tak i v době přísné karantény musí vyslat letadla pro rumunské pracovníky.

Desítky tisíc lidí ale budou chybět i u nás. Záchranou mají být podle ministra zemědělství Miroslava Tomana Ukrajinci, Bulhaři a opět Rumuni. Letadla pro ně zřejmě nepoletí. Bude řešením "zelený koridor"?

Zaostřeno na video

Také vás odloučení od kolegů či části rodiny donutilo více využívat videokonference? Firmy, které je dokážou jednoduše (ideálně bez registrace) zprostředkovat, jsou na koni. Populární Zoom tak denně používá na 300 milionů lidí, o polovinu víc než na začátku měsíce. A to přitom teprve se zpožděním řeší bezpečnostní problémy, které umožňovaly virtuálním výtržníkům on-line mítinky nepříjemně narušovat.

Zopakují Němci šrotovné?

Koho zajímá, jak česká ekonomika zvládne aktuální krizi, ten musí sledovat stav autoprůmyslu, který sám o sobě zajišťuje export za víc než 900 miliard korun ročně. Exaktní "krizové" statistiky zatím k dispozici nejsou, hloubku propadu ale naznačují odhady Sdružení automobilového průmyslu. Podle něj se už rozjelo propouštění (během března či dubna se bude týkat nadpoloviční většiny firem v oboru). Dodavatelé automobilek totiž přišli o zhruba 45 procent tržeb. Za našimi hranicemi to není lepší, proto tu máme nové volání po zavedení šrotovného. To v roce 2009 výrazně zvýšilo prodej aut v Německu, na což vděčně vzpomíná i česká Škoda Auto. Bude se historie opakovat?

Co výdej přes okénko nezachrání

Hloubku problémů, které musí nyní řešit restaurace, ukazuje rozhovor s Davidem Petříkem, spoluzakladatelem gastroskupiny Together. Pod ni spadají podniky, které rozvoz jídel a prodej přes okénko nezachrání. Restaurace mají propad tržeb o víc než devadesát procent, což nemůže dopadnout dobře. Podle aktualizovaného vládního harmonogramu sice restaurace budou moci otevřít o něco dřív, ale tím krize oboru nekončí.

Když se pálí peníze a stát dělá zmatky

Jak v realitě funguje státní pomoc pro malé a střední podniky, ukazuje zkušenost dalšího, po desetiletí velice úspěšného restauratéra Nilse Jebense, který zakotvil na pražské Kampě: "Je v tom naprostý zmatek. Já svým lidem nemohu ani říci, kolik dostanou." Mluví přitom o programu, ze kterého měl stát pokrýt zavřeným firmám až 80 procent superhrubé mzdy, ovšem to by se podmínky nesměly měnit.

Jakub Lohniský, zakladatel oděvní značky Le Premier, je podobně frustrovaný: Jestli jste uvěřili, že vám stát pomůže, tak už jste zkrachovali, říká v rozhovoru pro DVTV.

Žízniví turisté a umírněnější Češi

Najít pozitivní zprávu spojenou se službami a cestovním ruchem je nyní skoro nemožné. Můžeme za ni snad považovat zjištění, že Češi možná nejsou zase tak velkými pijáky alkoholu, jak dosud ukazovaly statistiky. Ty totiž podceňovaly konzumaci turistů a zahraničních dělníků i přeshraniční prodeje. Když toto všechno zmizelo, prodej alkoholických nápojů po přepočtu na jednotky lihu rázem klesl o čtvrtinu. Lidé z oboru přitom soudí, že uzavřením restaurací a hospod se pokles vysvětlit nedá, protože většina lidí "nezměnila významně svoje chování v oblasti konzumace alkoholických nápojů", jen se nyní napije doma. Jak realistický předpoklad to je, se ukáže, až se hospody zase otevřou.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru