Pandemie covid-19 se poprvé objevila v čínském Wu-chanu a shodou okolností v tomto městě působí virologický institut, který se zabývá výzkumem těch nejnebezpečnějších mikroorganismů. Tedy ideální konstelace pro vznik konspiračních teorií. A také dobrý důvod, proč se s institutem seznámit podrobněji.

"Wuchanský virologický institut bude letadlovou lodí čínské virologie a je připravený zkoumat ty nejnebezpečnější patogeny," uvedl roku 2017 o tomto zařízení oficiální čínský server China Youth On Line při příležitosti zprovoznění jeho nové virologické laboratoře.

Vědci se v institutu mimo jiné zabývali studiem koronavirů, které jsou původci epidemií MERS, SARS a i současné pandemie covid-19. "Jsme na špici výzkumu mechanismů imunity netopýrů, kteří jsou hostiteli těchto virů. Netopýři je sice přenášejí, ale sami neonemocní, což nám dává možnost najít způsob, jak se může lidský organismus bránit," řekl státní zpravodajské agentuře Sin-chua v roce 2018 Pcheng Čou, jeden z vědců pracujících v institutu.

Varovné příznaky

Ještě téhož roku zveřejnil tým vedený ředitelkou institutu Š' Čeng-li studii, podle níž je možný přenos viru z netopýra přímo na člověka. V institutu tou dobou také vznikla vědecká práce, v níž autoři I Fan, Kchao Čao, Š' Čeng-li a Pcheng Čou varovali před možností pandemie vzniklé přenosem netopýřích virů na člověka. Přímo se tu říká: "Je velmi pravděpodobné, že netopýří virus podobný těm, které v minulosti stály za epidemiemi SARS v roce 2002 a MERS v roce 2012, způsobí další epidemii a že místem vzniku bude Čína. Výzkum netopýřích virů je proto mimořádně důležitý, abychom včas našli varovné signály a minimalizovali pravděpodobnost vzniku ložisek epidemie v Číně." Studie také upozorňuje na možnost, že původce budoucí epidemie může pocházet z některého rodu koronavirů.

Neexistuje důkaz, že by byl virus SARS-CoV-2 sestaven uměle, naopak se většina vědců domnívá, že pochází ze zvířat.

Když pak koncem roku 2019 ve Wu-chanu opravdu vypukla epidemie způsobená koronavirem SARS-CoV-2, která rychle přerostla ve světovou pandemii, vědci označili netopýry za jeho přenašeče a nedaleký wuchanský trh, kde se prodávali, za ohnisko prvotní nákazy.

Nepřekvapí tedy, že se obratem vynořily konspirační teorie o původu pandemie. Podle jedné z nich to ve skutečnosti má být biologická zbraň, která byla v institutu tajně vyvíjena. Podle druhé jde o jeden ze zkoumaných netopýřích virů, který z laboratoře unikl kvůli nedbalosti jejích zaměstnanců.

Možnost, že by šlo o biologickou zbraň, většina vědců odmítá. "Neexistuje důkaz, že by byl virus SARS-CoV-2 sestaven uměle, naopak se většina vědců domnívá, že opravdu pochází ze zvířat," říká Siao Čchiang, specialistka na čínskou informační politiku z Kalifornské univerzity v Berkeley. "Tím ale není řečeno, že nepochází z laboratoře, která se celá léta věnovala výzkumu netopýřích virů," dodává. Rovněž například imunolog Jaroslav Svoboda v rozhovoru pro DVTV uvedl, že není vyloučeno, že institut pracoval na přípravě nějaké speciální vakcíny a při tom virus unikl.

Čína to však rezolutně odmítá. "Ručím svým životem za to, že virus nepochází z naší laboratoře," říká ředitelka institutu Š' Čeng-li. A ručení životem v podmínkách komunistického režimu není jen metafora, často to platí doslova; odpovědní pracovníci, kteří z pohledu státní moci selhali, končívají na popravišti, nebo prostě zmizí. A jelikož nic nenasvědčuje tomu, že by ředitelka zmizela, lze předpokládat, že důvěru vlády neztratila.

Před možností úniku viru přitom podle deníku The Washington Post dlouho před vypuknutím pandemie varovalo americké velvyslanectví v Číně. V lednu a březnu 2018 institut navštívila delegace, jejímž členem byl i poradce velvyslanectví pro otázky vědy, technologií a zdravotnictví Rick Switzer. Výsledkem bylo několik důvěrných zpráv americkým vládním úřadům, které upozorňovaly na vážné nedostatky v kvalifikaci wuchanských pracovníků a v zabezpečení laboratoře. Současně varovaly, že tu hrozí riziko vzniku epidemie podobné SARS, a doporučovaly vládě, aby Číňanům pomohla při zdokonalení bezpečnostních opatření ve Wu-chanu.

Tyto informace uveřejněné deníkem The Washington Post ale americké ministerstvo zahraničí odmítlo komentovat. Nicméně minulý týden prezident Donald Trump oznámil, že se jeho vláda snaží zjistit, zda koronavirus pochází z laboratoře v čínském Wu-chanu.

Od podezření k cenzuře

Podle americké televizní stanice CNN čínské orgány na tato podezření zareagovaly zavedením přísné kontroly všech vědeckých prací týkajících se výzkumu viru SARS-CoV-2 a jím způsobené nemoci covid-19. Od nynějška musí být všechny výstupy před zveřejněním zaslány vládním orgánům ke schválení. CNN cituje čínského vědce, jehož práce na toto téma prověrkou neprošla: "Myslím, že je to koordinované úsilí čínské vlády kontrolovat informace o vzniku pandemie a o jejím původu v Číně. Nepředpokládám, že by tolerovali jakoukoliv studii, která by objektivně zkoumala původ nemoci."

Podle CNN se také koncem března na webu šanghajské Univerzity Fu-tan nakrátko objevily oficiální pokyny pro dohled nad zveřejňováním prací o viru SARS-CoV-2 vydané čínským ministerstvem pro vědu, technologii a školství. Podle nich musí všechny vědecké práce na toto téma projít několika stupni kontroly od univerzit přes ministerstvo až po jemu nadřízenou státní radu. Teprve po schválení mohou být publikovány. Pokyny později z webu univerzity zmizely.

Povinnost schvalování vědeckých prací týkajících se covid-19 potvrdila také Wang Lan, šéfeditorka odborného periodika Chinese Journal of Epidemiology. "Schvalování je zdlouhavý třístupňový proces, který může trvat i několik měsíců," prohlásila.

Viry neznají hranice

Wuchanský virologický institut vznikl už roku 1956, tehdy ovšem jako Wuchanská mikrobiologická laboratoř, která spadala pod Akademii věd Čínské lidové republiky. Jak už bylo v komunistických zemích zvykem, během následujících let prošel řadou reorganizací, několikrát změnil jméno i nadřízený orgán a roku 1978 se vrátil pod čínskou akademii věd a získal svůj dnešní název.

V listopadu 2002 se v Číně objevily první příznaky choroby, která následně dostala jméno SARS. Projevy byly podobné současné pandemii covid-19: poměrně krátká inkubační doba tři až 10 dní, náhlé vysoké horečky, suchý kašel, dýchací problémy, druhotné plicní infekce. Smrtnost (poměr počtu úmrtí k počtu nakažených) dosahovala 10 procent.

Nemoc se rozšířila do 30 dalších zemí, nakaženo bylo více než 8000 osob, z nichž 774 zemřelo. Česku se tehdy SARS vyhnul. Vědci zjistili, že onemocnění způsobuje virus ze skupiny koronavirů, mezi nimiž jsou původci běžných nachlazení, ale i závažnějších viróz. Dostal jméno SARS-CoV. Jeho původním hostitelem jsou netopýři, na lidi se nejspíš dostal přes další mezihostitele.

Epidemie SARS představovala první varování, že by mohlo přijít něco podobného a většího − a pro Wuchanský institut virologie se stala silným impulzem k dalšímu rozvoji. Zejména poté co se ukázalo, že čínští netopýři jsou zdrojem potenciálně nebezpečných koronavirů.

V listopadu 2015 přinesl respektovaný vědecký časopis Nature Medicine zprávu, že tamní vědci pozměnili jeden z těchto virů tak, aby mohli na geneticky upravených myších zkoumat možnost přenosu virů podobných SARS-CoV na lidi. V téže době Nature upozornil, že experimenty s tímto virem, který dostal označení SHC014, představují značné riziko. V USA byly obdobné pokusy již dříve zakázány. Dnes je tato webová stránka Nature doplněná upozorněním, že zpráva se stala podnětem k nepodloženým spekulacím o umělém původu viru SARS-CoV-2.

Rozhodnutí vybudovat ve Wu-chanu vysoce chráněné pracoviště pro výzkum virů padlo v čínské akademii věd už roku 2003, krátce po odeznění epidemie SARS. Roku 2015 byla v institutu nákladem 44 milionů dolarů a s pomocí francouzských odborníků tato laboratoř s nejvyšším, čtvrtým stupněm zabezpečení dokončena. Dlouhá doba výstavby naznačuje, o jak náročný podnik jde a s jakými obtížemi se tu čínští odborníci i navzdory zahraniční pomoci potýkali.

Hrozby z mikrosvěta i kosmičtí vetřelci

Laboratoře splňující čtvrtý bezpečnostní stupeň jsou určené pro práci s vysoce nebezpečnými patogeny šířícími se vzduchem, proti jejichž působení neexistují léky. Zkoumají se zde největší viroví zabijáci, například původci eboly, marburské krvácivé horečky a další hrozby z neviditelného světa. Několik těchto laboratoří je připravených i pro případ objevu mimozemského života.

Čína začala cenzurovat veškeré vědecké práce týkající se původu nového koronaviru.

Tato pracoviště jsou hermeticky utěsněná a vybavená vzduchovými propustmi. Mohou v nich pracovat pouze speciálně vyškolení odborníci v přetlakových oděvech a vše, co chráněný prostor opouští, musí projít důkladnou sterilizací − včetně vzduchu, vody a všech odpadů.

Na světě je jen několik desítek laboratoří se stupněm ochrany čtyři, většina v USA a ve Velké Británii. V Česku takovým pracovištěm disponuje Odbor biologické ochrany v Těchoníně, který patří armádě. Je zapojený do systému biologické ochrany NATO a současně slouží jako školicí a výcvikové středisko pro vojenské i civilní odborníky.

Wuchanský mikrobiologický institut ovšem není jediné pracoviště, které se v oblasti prvního výskytu covid-19 zabývá výzkumem nebezpečných virů. Poněkud stranou pozornosti tu funguje také Wuchanské centrum pro kontrolu a prevenci chorob. Má podobnou náplň činnosti, avšak nižší stupeň biologické ochrany.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru