Prvním politikem, který se rozhodl, že ukáže prstem na Čínu jako viníka nynější pandemie koronaviru, byla australská ministryně zahraničí.

"Austrálie trvá na nezávislém vyšetřování původu viru a způsobu, jak se rozšířil," prohlásila Marise Payneová o víkendu v televizním pořadu.

Světová média už několik týdnů přinášejí zprávy o tom, jak čínské vedení v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem vědělo o nástupu koronaviru a informace o něm tajilo nejméně od listopadu loňského roku. Šířit se začal v prosinci z města Wu-chan v čínském vnitrozemí.

S tím, jak západní země postupně dostávají nemoc covid-19 pod kontrolu a jak se zároveň Čína ­agresivně snaží zakrýt původ viru, sílí názor, že by se nejen mělo rozšíření viru vyšetřit, ale zároveň by Čína měla nést svoji odpovědnost.

351 miliard

liber je podle studie think-tanku Henry Jackson Society škoda, kterou Velké Británii způsobila Čína tím, že způsobila pandemii koronaviru. V přepočtu je to 11 bilionů korun.

"Pokud to byla chyba, tak to byla chyba. Ale pokud jsou za to vědomě odpovědní, tak by tu měly být následky," řekl o čínské odpovědnosti za rozšíření koronaviru v sobotu americký prezident Donald Trump.

"Pokud čínská vláda věděla, neoznámila to a neochránila, tak spáchala zločin proti lidskosti," tvrdil už v březnu italský opoziční politik Matteo Salvini, lídr strany Liga.

Evropský parlament minulý týden v usnesení vyzval, aby EU požádala Čínu o plné objasnění okolností vzniku pandemie. Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, frakce Evropská lidová strana) tento týden sbírá podpisy kolegů pod dopis adresovaný šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, kde žádá ustavení mezinárodní vyšetřovací komise, která by objasnila původ a způsob šíření nemoci covid-19.

A Zdechovský rozhodně není sám. "Mezi europoslanci se stále častěji mluví o tom, že by Čína za svou vinu v šíření koronaviru měla platit," řekla europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, frakce Evropských reformistů). "Ne za to, že vir vznikl − to je přirozená věc −, ale za to, jak v úvodních měsících bagatelizovala problém a zatajovala informace. Nebýt toho, ostatní státy by se stihly lépe připravit."

Čína se sice snaží světu prezentovat jako země, která situaci zvládla a zachraňuje ostatní dodávkami zdravotnického mate­riálu, její agresivita se ale přetavuje v nedůvěru vůči Pekingu.

Australské obvinění v pondělí odmítl mluvčí čínského ministerstva zahraničí jako neopodstatněné. Canberra je dlouhodobě známa svým obezřetným a kritickým přístupem k politice komunistické Číny. Například už téměř před třemi lety zakázala čínským firmám Huawei a TZTE vstup do budování mobilních sítí nové generace 5G v Austrálii.

Ztráty čínské ekonomiky

Představa, že se nějaká mezinárodní organizace snaží vyšetřovat počínání Číny, se však zdá úsměvná ve světle toho, jak Peking dlouhodobě odráží třeba pokusy o kritiku dodržování lidských práv.

Čína má ale dvě slabiny: stav domácí ekonomiky, která se v prvním čtvrtletí propadla o 6,8 procenta, nejvíce za 40 let; a kvůli pandemii sílící domácí nespokojenost s centralizovaným vedením prezidenta Si Ťin-pchinga. I proto se čínská vláda snaží budovat si za hranicemi pozitivní image zachránce, kterou by pak prodávala také domácímu publiku. Jenže agresivní snaha o vytvoření dobrého obrazu často Pekingu spíš škodí.

Deník Financial Times například ukázal, jak se čínský generální konzul v Chicagu pokusil ovlivnit Senát v americkém státě Wisconsin. Předsedovi tamního Senátu Rogeru Rothovi poslal návrh rezoluce oslavující čínský boj proti pandemii, kterou by podle názoru čínského diplomata měl Senát ve Wisconsinu přijmout.

Roth si nejprve myslel, že jde o podvrh. Šlo však o drzost, která nejspíš vyústí v opačnou reakci. Ve Wisconsinu chtějí odsoudit čínskou komunistickou stranu za to, že zamlčovala rozsah problému a trestala ty, kteří před nemocí varovali.

Ostrý přístup Britů

V Evropě nejdál zašli zatím Britové. Mezi konzervativci roste kvůli čínské agresivní politice znepokojení. Nejprve bývalý ministr zahraničí William Hague navrhl, aby se vytvořila americko-čínská globální vědecká skupina, která by přesně určila, kde se opravdu virus vzal. Dopis premiérovi, aby Londýn změnil svoji dosavadní vstřícnou politiku vůči Pekingu, podepsalo 15 vlivných toryů.

Britský think-tank Henry Jack­son Society zase zveřejnil průzkum, podle něhož 80 procent Britů chce, aby se Čína před mezinárodním společenstvím za pandemii zodpovídala. Ten samý think-tank také vypočetl, že Čína kvůli nedodržení svých závazků ohledně mezinárodní ochrany zdraví způsobila Velké Británii škodu ve výši 351 miliard liber (zhruba 11 bilionů korun).

Pravděpodobnost, že by ale k nějakému opravdovému vyšetřování na mezinárodní úrovni došlo, je velmi malá. A pokud ano, tak bude mít, podobně jako dosavadní výroky politiků, spíše deklarativní charakter. Čínu, která globálně mocensky posiluje, může spíš poškodit hospodářský pokles, jejž způsobila reakce světa na pandemii. Své vztahy k Pekingu začíná přehodnocovat řada států i firem, které v zemi dříve investovaly.