Živnostníci a podnikatelé, které zasáhla opatření přijatá kvůli koronaviru, budou dostávat jednorázový příspěvek i po 30. dubnu. Měl by jako nyní činit 500 korun za den. Na páteční tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Uvedla, že v pondělí vládě předloží návrh zákona, který umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících podnikatele. Vláda s nimi počítá do 8. června.

Podle Schillerové se v případě prodloužení termínu pro příspěvek podmínky měnit nebudou, ale podnikatelé budou muset předložit nové čestné prohlášení.

Od minulého týdne mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 tisíc korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 tisíc OSVČ. 

Finanční správa k dnešnímu dni přijala 196 517 žádostí, zpracovaných jsou zhruba tři čtvrtiny žádostí. Schillerová uvedla, že k dnešnímu dni dala správa příkaz k vyplacení 1,89 miliardy korun.

K 20. dubnu bude dohromady odesláno 3,36 miliardy korun. 

Prodejci s obchody nad 200 metrů čtverečních, které nejsou součástí obchodních center nad 5000 metrů čtverečních, nebo mají samostatný vstup z ulice, budou moci otevřít už 27. dubna. Prodejní plochu si totiž budou moci zmenšit vytýčením, například páskou. V dokumentu pro uvolňování opatření to na svém webu uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

V pátek o návrzích zákonů jedná také Senát. Ten již zamítl vládní návrh, který měl zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády má tato protikrizová změna za cíl umožnit sestavení státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí by díky ní mohlo zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se má schodek zase postupně snižovat.

Dva senátní výbory doporučily novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zamítnout a plénum tento návrh schválilo. Pro zamítnutí hlasovalo 33 ze 40 přítomných senátorů. Zákon tak bude muset znovu posoudit sněmovna. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová označila před senátory návrh mimo jiné za nehorázný bianco šek na sedm let, který může ohrozit důvěryhodnost ČR na finančních trzích.

Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministryně financí Schillerová argumentuje mimo jiné tím, že by jinak musela seškrtat výdaje, nebo naopak zvýšit daně v rozsahu 150 miliard korun. Odpůrci návrhu však tvrdí, že rozvolnění limitů třeba právě v případě pandemie umožňuje již současný zákon. Ministryně tvrdí, že toto opatření by šlo použít pouze na letošní rok, a nikoli již na roky další.

Senát následně umožnil přijetí zákona, podle něhož policie bude moci na místě pokutovat až 10 tisíci korunami lidi, kteří poruší vládní opatření proti šíření koronaviru. Horní komora normu neschválila, neodmítla ani nijak neupravila. Zákon tak v souladu s ústavou dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, ale až po uplynutí 30 dnů, které má Senát na projednávání zákonů. Tato lhůta skončí 9. května. Předloha tak bude účinná až po skončení aktuálně platného nouzového stavu, který je vyhlášen do konce dubna.

Policisté by mohli pokutovat lidi například za porušení nařízení o omezení pohybu nebo za nezakrývání dýchacích cest na veřejnosti, které je povinné od 19. března.

Řešení přestupků na místě má podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) omezit jejich projednávání ve správním řízení, což zatěžuje radnice a krajské hygienické stanice.

Ministr má za to, že většina přestupků se bude stejně jako dosud řešit domluvou. Policie ale potřebuje u některých přestupků účinnější nástroj. Kritici poukazovali na to, že opatření vlády i ministerstva zdravotnictví nejsou jednoznačná a že pokutování otvírá prostor pro korupci.

Babiš: navýšíme odvody

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve naznačil, že stát skokově navýší odvody za lidi, kterým platí zdravotní pojištění. Tím by tak poslal desítky miliard korun navíc do systému veřejného zdravotnictví. Podle Babiše je navýšení nutné pro zlepšení platů zdravotníků a modernizaci nemocnic.

V současné době stát platí měsíční zdravotní pojistné 1067 korun za šest milionů lidí, kteří nevydělávají − především za děti, důchodce nebo nezaměstnané. Podle Babiše by se platba od června zvedla o 500 korun. Do systému by to letos přineslo 19,2 miliardy korun navíc. Příští rok by se platby měly zvednout o dalších 200 korun s celkovým navýšením o 53 miliard. Premiér ale nápad ještě neprojednal ani s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).

Odvody za státní pojištěnce vlády zvyšovaly už dříve, navržený skok by ale byl vůbec největší. V roce 2018 se například odvody zvýšily o 3,5 miliardy.

Babišův středeční návrh navýšení je reakcí na pandemii koronaviru. Nákaza ukázala, jak je státní zdravotnický systém důležitý a jak velkou zátěž pro něj nečekaný příchod viru představuje.

500 korun

by podle Andreje Babiše mělo být navýšení měsíčního zdravotního pojištění, které stát platí za děti, důchodce a nezaměstnané. Teď za ně měsíčně dává 1167 korun.

19  miliard korun

by tak razantní navýšení stálo ve výsledku rozpočet státu.

"Musíme udělat všechno pro to, aby resort fungoval, musíme zaplatit lékaře a sestry, aby se ty čtyři tisíce z nich, kteří jezdí pracovat do Německa, Rakouska nebo Švýcarska, vrátily domů a měly stejné podmínky," prohlásil Babiš v České televizi.

Navýšení odvodů bude znamenat další zátěž pro rostoucí výdaje státního rozpočtu. Ten se letos a možná i příští rok podle ministryně Schillerové dostane kvůli pandemické krizi do schodku až 200 miliard korun.

Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, pro HN řekl, že peníze pro zdravotnictví nejspíš potřeba budou, extrémní zátěž ale časem opadne. Je proto otázka, zda mají přijít právě formou razantního navýšení platby za státní pojištěnce. Vládě už se ho později nebude chtít snižovat.

"Bylo by lepší zvolit jednorázovou finanční injekci, kterou bude možné v dalších letech zopakovat," říká Skořepa, který je členem Výboru pro rozpočtové prognózy. Dodává, že snížení platby za státní pojištěnce v méně náročných dobách "nejspíš nepřichází v úvahu". Navrhoval by raději její pozvolný růst o desítky korun, jako v minulých letech.

Babiš také řekl, že na krytí mimořádných rozpočtových výdajů by se také měla podílet Česká národní banka: "Má obrovské rezervy, tak by se s námi měla trochu podělit o zisk, jak navrhuje pan Michl." Aleš Michl je člen bankovní rady ČNB.

Premiérovo volání po příspěvcích od centrální banky je ale v rozporu s tím, jak banka funguje. Podle ekonomů, například Lubora Laciny, zakladatele think-tanku Mendelovo evropské centrum v Brně, představuje zisk i ztráta v případě ČNB pouze účetní položku a centrální banka musí být na vládě nezávislá, aby se nemusela ohlížet na hospodářský výsledek při zvedání či snižování sazeb.

Navíc má ČNB ztráty z minulých let, které podle zákona musí vykrýt přednostně. Proto v březnu rozhodla, že téměř 58 miliard korun z loňského zisku použije na úhradu minulých ztrát. Jde o zisk nerealizovaný a čistě účetní, který vznikl přeceněním majetku v devizových rezervách.

Nad Babišovými výroky se podivovala i mluvčí ČNB Markéta Fišerová, podle které je nezávislost centrální banky klíčová. Podle ní není jasné, jaký zisk má premiér na mysli. O použití toho loňského se už rozhodlo a banka má kumulované ztráty.

"ČNB, bankovní rada ani žádný její člen ze zákona nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, vlády, parlamentu nebo jiných subjektů," řekla mluvčí. "O případných dalších opatřeních na stabilizaci ekonomiky, včetně možného snížení sazeb, bankovní rada rozhodne pouze na základě svého uvážení, až to uzná za vhodné," dodala. Vždy půjde podle Fišerové o to, aby banka plnila úkol, který má daný zákonem − hlídat stabilitu cen a finančního systému.

I podle Laciny už ČNB na krizi reagovala. Hlavně snížením sazeb a výzvou k bankám, aby klientům umožnily odložení splátek úvěrů. "Jakékoli další aktivity, ke kterým budou banku případně vyzývat politici, by ohrozily její důvěryhodnost politicky nezávislé instituce," upozornil Lacina.