Některá evropská města vzala odpovědnost do vlastních rukou. Například v Liverpoolu, Mnichově či v Berlíně si stanovili cíl, že sníží podíl nepropustných ploch o jedno procento ročně. Déšť ve městě, který spadne na takové místo, se totiž nemá kam vsáknout, odteče po povrchu a dokáže napáchat i škody. Stačí jen silnější průtrž mračen, kanalizace nebude kapacitně stíhat a je zaděláno na lokální záplavu. Pro mnohá města je inspirací Postupimské náměstí v Berlíně. Když tam zaprší, voda nezmizí v kanalizaci, ale teče přes uzavřený systém trubek, který ústí do jezírka. Když se během veder vypařuje, náměstí přirozeně ochlazuje. Používá se navíc k zalévání zeleně a k zásobování fontán.

Za vzor si chytrou čtvrť v Berlíně vzala i Praha 14, kde ve stejném stylu upravují sídliště Vybíralka. Aby zadrželi vodu v krajině, budují systém kanálů a nádrží. V podobném stylu uvažovali také tvůrci parku Pod Plachtami v brněnské městské části Nový Lískovec. Dešťová voda, která steče ze střech paneláků, končí v jezírku. Lze ji pak využít pro přírodní biotop. "Jezírko každoročně zadrží přes 800 metrů krychlových dešťové vody, která by jinak odtekla do kanalizace. Většina vody se v místě vypaří, takže jezírko zlepšuje klima v parku a ochlazuje vzduch," říká starostka Nového Lískovce Jana Drápalová.

Miliony na zelené střechy

Brno zároveň už druhým rokem finančně podporuje tvorbu takzvaných zelených střech, které jsou známé například ze skandinávských zemí. Jsou součástí ekologického hospodaření s dešťovou vodou. Žádosti o finanční podporu mohou zájemci posílat na brněnský magistrát až do 31. srpna. "Překvapilo mě, jak velký byl o zelené dotace zájem. Celkem jsme v loňském roce obdrželi 105 kompletních žádostí o příspěvek na zelené střechy. Všem jsme dali příslib v celkové částce téměř 18 milionů korun," shrnuje náměstek primátorky Petr Hladík.

Celková plocha zelených střech, které nakonec dostaly podporu od města, činí přes 18 tisíc metrů čtverečních. Nejvíce lidé žádali o dotaci na střechy pro rodinné domy. Většinou se jednalo o extenzivní typ, což je zelená střecha se suchomilnou vegetací, která dokáže snášet i náročnější podmínky.

Inspiraci na boj proti suchu mohou čerpat města prostřednictvím databáze Adapterra, kterou spravuje Nadace Partnerství. Má za cíl na jedno místo soustředit nejlepší praxi, která pomáhá lépe zvládat dopady klimatických změn, mezi které patří samozřejmě také sucho. Přehledný soubor řešení detailně popisuje, jak daná opatření fungují, jaké jsou zkušenosti z reálného provozu nebo náklady na vybudování a údržbu. "Budoucnost udržitelného bydlení ukazuje například drenážní systém na sídlišti Pogórze v polské Gdyni. Místo svádění vody ze střech, cest nebo parkovišť přímo do kanalizace končí cenná dešťovka díky speciálnímu systému příkopů a kanálů v dešťové zahradě nebo v rybníčcích. Ty ji udrží v místech, kde je potřeba. Cílem je dosáhnout maximální rovnováhy v hospodaření s vodou," nastiňuje za nadaci jeden z projektů David Kopecký.

Také varšavský kancelářský komplex Eurocentrum se liší od jiných administrativních budov už na první pohled. "Uprostřed jeho fasády totiž najdeme rostoucí stromy a na jeho střeše bzučí úly. Ovšem i plášť budovy ukrývá řadu přírodě blízkých opatření, jako je stoprocentní využití dešťové vody na splachování a zalévání rostlin, moderní izolace šetřící čtvrtinu elektrické spotřeby nebo nadstandardní parkovací plochy pro kola a elektromobily," přibližuje Kopecký.

Ministerstvo podporuje vznik nádrží

S ohledem na razanci dopadů klimatické změny je klíčové, aby byla opatření proti suchu efektivní a rychlá, nevyžadovala dlouhou projektovou přípravu a mohla být realizována během několika měsíců. Právě to nabízejí programy ministerstva životního prostředí.

"Je to přidaná hodnota všech našich opatření. Příkladem může být dotační program zaměřený na nové zdroje pitné vody, kde v rámci výzev zaměřených na průzkum, posílení a budování zdrojů Státní fond životního prostředí podpořil už 462 žádostí s celkovou dotací více než 530 milionů. To je přes 250 tisíc lidí nově napojených na zdroje pitné vody," uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec, který založil Národní koalici pro boj se suchem.

Vedle investic na výstavbu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod ministerstvo spustilo dotační program Velká dešťovka, který nabízí obcím od začátku února celkem jednu miliardu korun. Stejně jako v loňském roce, kdy program zaznamenal velký zájem a obce zažádaly o podporu v řádu stovek milionů. "Dotace je možné využít na opatření, kterým říkáme modro-zelená infrastruktura, tedy na systémy zachycování srážkové vody a jejich využití pro zalévání zeleně," podotýká Brabec.

Cílem je jednak udržet vodu v zastavěných oblastech, jednak přinést do měst co nejvíce zeleně. Patří sem budování nejrůznějších nádrží nebo propustných povrchů, jakými jsou například parkovací plochy, budování takzvaných dešťových zahrad, což jsou v podstatě prohlubně, které přirozeně akumulují vodu a mohou zde jednoduše růst rostliny, nebo nádrže na dešťovou vodu, kterou je pak možné využít například na zalévání zahrad nebo splachování WC. Patří sem i výstavba nebo už zmiňované rekonstrukce střech na zelené plochy, které mohou zadržovat srážkovou vodu.

Nedostatkem vody trpí i krajina

Sucho se ale bytostně dotýká nejen měst, ale i krajiny jako takové. Vodohospodářům dělají starosti především velmi nízké zásoby vody ve sněhové pokrývce. Ta v některých krajích nedosahuje ani čtvrtiny průměrných hodnot. Na vývoj hydrologické situace reaguje už od konce loňského roku Povodí Moravy vhodnými manipulacemi na vodních nádržích. Na většině toků jsou hladiny na podprůměrných hodnotách. Na některých místech se průtoky v posledních týdnech pohybovaly jen na čtvrtině běžných hodnot.

Například v Dyji na přítoku do vodní nádrže Vranov protékalo v lednu jen 20 procent dlouhodobého měsíčního průměru. A některé vodní nádrže jsou už nyní na hranici sucha. "Zásoby vody ve sněhu činí v povodí Moravy pod soutokem s Dyjí pouhých 82 milionů metrů krychlových vody. V loňském roce to bylo ve stejnou dobu 797 milionů metrů krychlových. Letošní zásoby vody ve sněhu jsou dokonce nižší než v roce 2018, který byl extrémně suchý. Zásoby vody ve sněhu jsou přitom zcela klíčové pro plnění vodních nádrží v jarních měsících i pro doplňování hladiny podzemních vod. V letošním roce ale zatím nemáme z čeho nádrže plnit," říká generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Stávající situace tak zatím nasvědčuje tomu, že se sucho může prohlubovat.

Vše bude záviset na vývoji počasí v následujících týdnech. Klesají proto i zásoby ve vodních nádržích. Z nich vodohospodáři vypouštějí nezbytné minimum tak, aby docházelo alespoň k dostatečnému naředění vypouštěných odpadních vod z čistíren a zajištění základní ekologické funkce toků pod vodními nádržemi. "Už od konce loňského roku z některých nádrží odpouštíme jen stanovené minimální povolené průtoky. Přítoky do nádrží jsou ale ještě menší a hladiny klesají," poznamenává Gargulák.

Nejcennější útočiště

Kvůli zadržení co největšího množství vody v krajině se proto stále více diskutuje o nutnosti budovat tůně a rybníky. Takové vodní plochy patří k nejcennějším útočištím nejrůznějších živočichů. Většinou jsou to biotopy s vlastní zvířenou i vegetací. Slouží širokému okolí jako zdroj vody, zvlhčují ovzduší, a navíc jsou bohatým zdrojem potravy. Líhnou se v nich totiž mnohé druhy hmyzu i jiných živočichů, kteří pak představují vítané sousto pro ptáky a další hmyzožravce.

V minulosti tůně a rybníky ve velkém ubývaly, protože kvůli nešetrnému hospodaření vyschly nebo byly zavezeny. Například strakonická společnost Revita CZ se věnuje tomu, aby se tyto malé, ale nesmírně důležité biotopy v naší krajině znovu objevovaly. Díky dotaci některé vybudovali také na Smyslovských loukách na Blatensku. "Vzniklo několik biotopů, které jsou postupně osídlovány měkkýši i obojživelníky, jako jsou skokan zelený a hnědý a ropucha obecná, a navštěvují je ptáci, například chřástal kropenatý a bekasina otavní," vyjmenovává Marek Fügner, ředitel společnosti Revita CZ.

Také samotné Povodí Moravy připravuje řadu projektů za stovky milionů korun, jejichž cílem je posílení vodních zdrojů v suchem nejvíce postižených krajích. Mezi nejvýznamnější patří výstavba vodní nádrže Vlachovice ve Zlínském kraji, rekonstrukce přivaděčů do vodárenské nádrže Hubenov na Vysočině, rekonstrukce vodárenské nádrže Koryčany či zvýšení hladiny vodní nádrže Nové Mlýny. Ministerstvo zemědělství se zároveň snaží podpořit obnovu rybníků. Celkově počítá s výdaji v řádech stovek milionů korun. "Do konce volebního období plánujeme obnovit, odbahnit či vybudovat přes 1200 rybníků," slibuje ministr zemědělství Miroslav Toman. Resort v posledních čtyřech letech dal na opatření proti suchu téměř 30 miliard korun. Většinou šlo o prostředky z Evropské unie.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Budoucnost vody.

Související