Druhou tisícovku obětí koronaviru překročila tento týden jedenáctimilionová Belgie. Země milovníků piva a hranolků tak vzhledem k počtu obyvatel obsadila první příčku mezi evropskými státy ve smrtnosti na covid-19, tedy nemoc, kterou virus způsobuje. Více obětí mají v Evropě jen rozlehlé a lidnaté země jako Itálie, Španělsko, Francie a Velká Británie.

Belgičané zaznamenali více úmrtí nejen než sousední Nizozemsko, které je o polovinu větší, ale také než Německo, jež má osmkrát více obyvatel. Počet obětí tam ke středě činil 1861, Belgičané ke stejnému dni napočítali téměř o 400 více. Jak tomu rozumět?

Část odpovědi spočívá v tom, že Belgie mezi oběti koronaviru počítá více lidí než jen ty, kdo byli na koronavirus pozitivně testovaní. Přidává i zesnulé s příznaky onemocnění covid-19, kteří laboratorním testem neprošli. Jiné země ke statistikám přistupují přísněji a mezi oběti hlásí jen ty, kde testy jednoznačně prokázaly nakažení koronavirem šířícím se do světa z čínského Wu-chanu.

2240 osob

zemřelo ke včerejšímu dni na koronavirus v Belgii. Česko, které má přibližně stejně obyvatel, registrovalo necelou stovku obětí.

Království Vlámů a Valonů dělá jen málo testů, tento týden dosáhlo čtyř tisíc za den, což je méně než srovnatelně velké státy. Česko například překročilo hranici sedmi tisíc analyzovaných vzorků za den a testovací sady jsou prioritně určeny lékařům a dalším lidem "v první linii", aby se zabránilo šíření nákazy.

Další důvody pro vysoký počet mrtvých souvisejí se sociální mapou Belgie. Země má hustou síť domovů pro seniory, které často fungují jako denní stacionáře, kam se penzisté chodí bavit nebo si jen třeba nechat změřit tlak. Jejich ochranu před rizikem pandemie vláda zpočátku podcenila. V zemi platí nouzový stav od 18. března a Belgičané se od té doby mají zdržovat pokud možno jen doma.

Instrukce pro domovy seniorů včetně jejich uzavření pro návštěvy zvenku ale od úřadů přišly teprve v posledním březnovém týdnu. Řada úmrtí se přitom týká lidí, kteří navštěvovali právě taková zařízení nebo s nimi byli v kontaktu. Hlavní virolog belgické vlády Emmanuel André proto ve středu ohlásil pilotní program na testování "až 20 tisíc lidí v domovech seniorů" a na odběr vzorků z několika vytipovaných center byla povolána armáda.

S domovy pro seniory souvisí ještě jeden specificky belgický element, který se podepsal na číselně vyšší smrtnosti v posledních dnech. Virolog André přiznal, že zařízení ve Flandrech, v severní části království, hlásila zpočátku zesnulé na koronavirus jen regionální vlámské vládě. Přestože za potírání pandemie včetně shromažďování údajů je zodpovědná federální vláda. Centrální úřady tak měly zkreslené informace.

Belgie má vysokou hustotu zalidnění − ve srovnání s Českem téměř trojnásobnou. A také etnicky pestřejší populaci. Řada přistěhovaleckých komunit žije v multigeneračních domácnostech, aby lidé ušetřili za nájem. Také to se podle belgických virologů odráží ve vyšší smrtnosti na nový koronavirus, protože informace o nákaze se do cizineckých komunit hůře dostávají a v rodinách, kde spolu žijí prarodiče, děti a vnuci, snáze onemocní nejohroženější skupiny obyvatel.

A ještě jedním číslem Belgie vyčnívá − vysokým počtem těch, kdo byli hospitalizovaní s onemocněním způsobeným koronavirem, už ale byli propuštěni a jsou považováni za vyléčené. Od poloviny března belgické nemocnice přijaly 9,5 tisíce lidí, téměř polovinu z nich už ale pustili domů.

Zdravotnictví v zemi stojí více na byznysovém modelu, než jak je tomu například v Česku, a tak tu ve špitálech nikdo netráví ani nezbytně nutnou dobu. Funguje to však i obráceně: do nemocnice jdou Belgičané ve chvíli, kdy se jim nepodařilo nemoc "vyležet" doma a mají už mnohdy těžké symptomy. A i to se odráží v relativně vyšší belgické smrtnosti.