Nájemníci bez příjmů asi nebudou moci dostat výpověď z bytu kvůli tomu, že v důsledku epidemie koronaviru nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné za nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku. Sněmovna to schválila ve středu večer. Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou.

Vláda původně navrhovala lhůtu na neplacení nájemného do konce září a ochrannou lhůtu do konce května 2021. Zkrácení lhůt prosadila podobně jako v případě nájemců prostor pro podnikání poslankyně ANO Helena Válková. Opatření podle ní poskytne vládě čas podpořit nájemníky bez příjmů jiným způsobem, nezatíží tolik pronajímatele.

Splátky nájemného bude možné podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) odsunout v případě, že nájemník doloží, že nemůže platit kvůli snížení svých příjmů způsobenému epidemií koronaviru. Sněmovna na návrh komunisty Leo Luzara rozhodla o tom, že nájemník bude muset předložit potvrzení od úřadu práce. Náležitosti potvrzení má stanovit metodický pokyn.

Ministryně uvedla, že zákon neznamená legalizaci neplacení nájemného, ale má ochránit nejohroženější vrstvy. Snahou vlády bylo podle Dostálové také minimalizovat dopady na pronajímatele. Nájemníci proto nebudou zproštěni povinnosti hradit služby spojené s bydlením. Občanské sdružení majitelů domů v ČR ale pokládá zákon za přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí. Zákon je podle sdružení zásahem do soukromého vlastnictví, který je na hraně ústavnosti.

Zákon zároveň odkládá splátku půjčky od Státního fondu rozvoje bydlení. Lidé, kteří žádali v rámci bydlení pro mladé, bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek budou moci požádat o odložení splácení úvěrů, a to až do 30. listopadu. Odložena by byla jak splátka jistiny, tak i příslušenství k úvěru. Příjemců úvěru je podle ministryně 20 tisíc.

Poslední navrhované opatření spočívá v prodloužení lhůt pro doručení vyúčtování v domě s byty podle zákona o službách. Vyúčtování by mělo být podle Dostálové hotové do konce dubna. Protože odečty tepla a teplé vody v mnohých bytech dálkově nelze udělat, má být odloženo vyúčtování o čtyři měsíce až do 31. srpna. Finanční narovnání související s tímto vyúčtováním chtěla vláda prodloužit do konce dubna 2021, na návrh poslance TOP 09 Dominika Feriho toto prodloužení sněmovna zrušila.

Firmy s uzavřenými provozy asi získají nárok na odklad nájmu

Ve večerních hodinách poslanci také schválili, aby firmy postižené vládními opatřeními proti šíření nového typu koronaviru mohly požádat o odklad nájmů. Na uhrazení budou mít čas do konce letošního roku. Zákon ještě musí projednat Senát a následně podepsat prezident.

"Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného," píše vláda v návrhu zákona.

Nájemníci ale budou muset dál platit energie a jiné služby. Původní návrh přitom počítal s tím, že by za tyto služby nájemníci platit nemuseli. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ale po jednání s pronajímateli otočil.

Pro zákon hlasovali kromě vládních stran ANO a ČSSD i komunisté, Piráti či SPD. Naopak proti se postavily ODS či TOP 09. Podle jejich předsedkyně Markéty Pekarové Adamové by mohl zákon skončit u Ústavního soudu, neboť přenáší problém jedné skupiny podnikatelů na druhou. Podle Havlíčka jde ale jen o rozložení důsledků krize na více subjektů, větší podpora by podle něj zvýšila schodek státního rozpočtu ze 200 miliard na dvojnásobek.

Vládní opatření jsou podle Vladimíra Veleby z poradenské společnosti BDO dvojsečná. Část problému totiž přesouvají na někoho jiného, v tomto případě například na obchodní centra, a dochází k odsouvání problému v čase, což se vrátí v podobě pomalejšího zotavení z koronavirové pandemie. "Vláda se nyní staví na stranu podnikatelů v pomyslném vyjednávání s obchodními centry," dodává Veleba.

Většina obchodních center ale podle prodejců nechtěla jednat o úlevách na nájmech. Obchodní centra se hájí tím, že i v této situaci musí dodržovat své závazky a provoz je stojí statisíce korun.

Opatření se týká podle Havlíčka především maloobchodních provozů a služeb. "De facto jsme opsali německý zákon," řekl Havlíček ve sněmovně. Firmy v Německu musí prokázat, že se kvůli koronaviru dostaly do neschopnosti splácet nájemné, a mohou požádat o jeho odložení na tři plus tři měsíce.

Odložení nájemného je jedním z opatření, po kterém volá mnoho zástupců podnikatelů a firem. Někteří však navrhovali zrušení nájmu po dobu nouzového stavu. Podniky také žádaly o odpuštění nájemného v prostorách patřících státu nebo jiným veřejným institucím. Například rada hlavního města schválila odložení splátek nájemného po dobu karantény, nájemcům nebude účtovat úroky z prodlení za případné zpožděné platby ani nebude z tohoto důvodu přistupovat k výpovědím smluv.

Podle Asociace developerů ČR návrh zaseje do české ekonomiky druhotnou platební neschopnost. "Namísto pomoci jedné skupině rozšiřuje počet těch, kterých se krize dotkla, a do budoucna zásadně rozšiřuje okruh nezbytné pomoci," uvedla. Podle asociace měl stát nájemníkům poskytnout bezúročné úvěry k uhrazení dalších šesti nájmů. "Peníze by se tak státu vrátily a řetězec vztahů v komerčním nájemním bydlení by nebyl likvidován," doplnila.