Přes silný odpor opozice ve středu vláda ve sněmovně prosadila novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Zákon slouží jako obrana proti nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Kvůli pandemii koronaviru se však Česko v příštích letech zadluží více, než dosavadní zákon dosud povoloval.

"Jsme v nouzové situaci a ta si žádá nouzové řešení. Pokud by nebyl tento zákon včas schválen, připravovali bychom státní rozpočet na příští rok podle poměrně přísně nastaveného fiskálního pravidla. Pak bychom museli přistoupit k úsporám ve výši minimálně 150 miliard korun, a to za cenu drastických škrtů nebo zvyšování daní," vysvětluje pro HN ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Ta využila takzvané únikové klauzule EU, která umožňuje zvýšit maximální zadlužení států. 

Změna zákona umožní pro příští rok zvýšit maximální hodnotu strukturálního deficitu až na čtyři procenta HDP. Jedná se o deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro roky 2020 až 2022 deficit 0,75 procenta hrubého domácího produktu.

Podle novely bude muset stát od roku 2022 každý rok schodek snižovat minimálně o 0,5 procentního bodu. Na úroveň před současnou situací by měl strukturální deficit klesnout po roce 2027.

Právě doba, po kterou současná vláda počítá s výraznějším zadlužením státu, vyvolala silnou kritiku opozice. "Pár týdnů po oznámení prvního nakaženého se tu snažíme rozvolnit pravidla až do roku 2027," stěžoval si na včerejším jednání poslanec Jan Skopeček (ODS). Podle něj vláda zneužívá situace, aby si vytvořila prostor pro nezodpovědné rozpočtové opatření.

Piráti a TOP 09 neúspěšně navrhovali vládní novelu zcela zamítnout. Miroslav Kalousek (TOP 09) připomněl, že původně měl být zákon o rozpočtové odpovědnosti ústavní, aby jej vláda nemohla snadno změnit.

"A co se stalo při první krizové situaci? Dochází přesně k tomu, čeho jsme se obávali, že ta vláda říká: No a teď prostě se nám to nehodí, tak si to prostou většinou změníme," kritizoval Kalousek.

Opoziční poslanci vládu kritizovali také za to, že se o změně neradila s Národní rozpočtovou radou. "Dochází úplně k obcházení instituce, kterou jsme zřídili právě pro případ této krizové situace," prohlásil poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík.

Národní rozpočtová rada již koncem minulého týdne označila novelu za nadbytečnou. I současné znění zákona umožňuje podle rady přijmout nezbytná rozpočtová opatření. Ministryně již v pondělí v rozpočtovém výboru řekla, že ministerstvo nedebatovalo s Národní rozpočtovou radou, protože protikrizové zákony vznikaly přes noc.

Podle údajů Českého statistického úřadu loni klesl přebytek veřejných financí na 0,3 procenta HDP z předloňských 0,9 procenta HDP. Celkový veřejný dluh loni klesl na 30,8 procenta HDP z 32,6 procenta v roce 2018. Podle pravidel EU by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.