Které knihy máte na nočním stolku?
Dočetla jsem Geniální přítelkyni Eleny Ferrante. Dva roky jsem se odhodlávala přečíst si poslední díl, o kterém mi bylo jasné, že to bude vnitřní děs. A byl. A na vyvážení té hrůzy mám druhou neapolskou knihu − Já to doufejme ňák zmáknu, což je nepřekonatelná sbírka slohových prací dětí z neapolského předměstí.
Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?
Je jich hodně. Z těch, kteří mi obzvlášť přirostli k srdci, třeba Skácela, Camuse, Saint-Exupéryho. A Daisy Mrázkovou!
Co jste četla, když jste byla malá?
Astrid Lindgrenovou. Milovala jsem Děti z Bullerbynu, Pipi, Ronju a asi nejvíc Bratry Lví srdce. Také všechno od Arthura Ransoma, to bylo dobrodružství! A pak Pohádky ze země draka převyprávěné Janem Vladislavem a s nádhernými ilustracemi od Stanislava Kolíbala.
Kterou knihu si v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?
Těch je! Knihy miluju. Jsou u nás doma všudypřítomné. Čteme všichni a pořád. Nemám jednu konkrétní, bez které to nejde a kterou musím přečíst. Ale určitě musím číst!
Se kterým autorem byste ráda zašla na skleničku?
Možná s žádným. Vlastně mám docela ráda ten odstup, který kniha vytváří. Setkávání ne tváří v tvář, ale prostřednictvím slov, obrazů, příběhů… a v místě, které dává prostor fantazii.
Nicméně, kdybyste si přece jen měla vybrat společníka na jeden večer mezi spisovateli?
Tak Daisy Mrázkovou. A společně s ní bych se s radostí a důvěrou ponořila do času plného příběhů, něhy a moudrosti.