Raději bych se udřela, než bych si někde půjčila peníze na nájem, líčí život živnostníka během epidemie koronaviru kosmetička z Chrudimi Nikola Vodičková. Vláda jí zakázala pracovat v polovině března. Ze dne na den zůstala bez příjmu, ale náklady na provoz salonu Studio NV nebo hypotéku a další nejnutnější platby musí hradit dál. Malou rezervu sice má našetřenou, ale nechce zůstat v nejistotě, čekat na pomoc státu − raději si obratem sehnala brigádu ve skladu.

Právě živnostníkům, kteří kvůli karanténě nemohou vydělávat, vláda slibuje měsíční příspěvek 15 tisíc korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pondělí měla oznámit podmínky, za nichž měly finanční úřady tyto peníze vyplácet. Kabinet se ale na podrobnostech nedohodl. "Přesunuli jsme to na úterý, protože to ještě nebylo celkově domyšlené," vysvětlil odklad premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že o návrhu bude jednat i koalice. Prozatím Schillerová prozradila, že by pomoc měli dostat živnostníci, pro které je podnikání jediným zdrojem příjmů. Tuto měsíční injekci může získat až půl milionu lidí, což by Česko stálo zhruba sedm miliard měsíčně.

Na pomoc zřejmě nedosáhnou živnostníci, kteří si vydělávají třeba vedle rodičovské dovolené. To je případ i Kristýny Farkašové, která loni v Praze vyhrála anketu Živnostník roku se svým projektem Ebuu − půjčovnou oblečení pro batolata. "Můj byznys v tuto chvíli stojí," říká. V březnu chtěla rozjet nový koncept, ale zatím z něho sešlo. Paradoxně je ráda, protože jeho součástí byla i kamenná prodejna v Praze, kterou by za současných podmínek neutáhla. "Jako problém vnímám to, že podporu státu dostanou jen živnostníci, kteří mají živnost jako hlavní činnost. V mém okolí rozjelo živnost hodně matek na mateřské jako já, pokoušíme se postavit na vlastní nohy, často jde o potřebné ekologické projekty, ale vláda nás nepodpoří," zdůraznila podnikatelka.

Změnu také musí schválit parlament, který o tom má rokovat příští týden. ODS bude požadovat navýšení patnáctitisícové pomoci živnostníkům na dvojnásobek. "Slib 15 tisíc měsíčně pomůže jen částečně − na udržení živnosti stačit nebude. Vláda prostě hází živnostníky přes palubu," kritizovala rozhodnutí vlády před několika dny i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Podnikatelé se tak snaží pomoci si sami. Zmíněná vizážistka Nikola Vodičková místo čištění pleti a líčení nevěst pracuje šest hodin ve skladu, kde každý den nachodí − aspoň tak jí to spočítala aplikace − 11 tisíc kroků. "Vzala jsem první zaměstnání. Pokud je možnost pracovat, tak budu raději pracovat než čekat doma, že mi vláda dá nějaké peníze nebo zaplatí ušlý zisk, který bohužel asi nikdy neuvidím," řekla HN Vodičková. Výdělek z brigády jí sice nenahradí příjmy ze salonu, ale aspoň část starostí ukrojí. "Měsíčně si potřebuji vydělat aspoň 20 tisíc korun, abych zaplatila nejnutnější náklady," říká mladá živnostnice. Státní příspěvek 15 tisíc korun by tak právě pro ni mohl být významnou podporou. I tak podnikatelka doufá, že kabinet ještě schválí odklad splátek hypoték a hlavně že bude co nejdříve moci opět pracovat v salonu.

Právě s pomocí živnostníkům vláda zatím otálí, což ministryni financí opozice i organizace sdružující podnikatele týdny vytýkají. Schillerová zatím prosadila, že živnostníkům na půl roku odpustí minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění, což dělá asi pět tisíc korun měsíčně.

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý kabinetu vyčítá, že je pomalý. "Stále chybí konkrétní informace, za jakých podmínek a kdy budou mít podnikatelé na pomoc nárok," kritizuje Dlouhý. O tom, že dopady jsou vážné, svědčí modelový příklad hlavní analytičky komory Kariny Kubelkové. Její "model" − obuvník s obchodem s koženým zbožím, pomocníkem a prodavačkou − běžně vydělá 130 tisíc korun čistého měsíčně. V březnu ale hospodaří se ztrátou 360 tisíc a v dubnu se propad ještě zvýší. "Spolu s březnem je v minusu 810 tisíc. Všechny úspory a rezervy jsou pryč. Bez pomoci se jeho podnikání již nikdy nevzchopí," upozorňuje komora.

Podle jejího bleskového průzkumu 80 procent živnostníků využije zmíněné odpuštění minimálních odvodů a 58 procent z nich stojí o dávku 15 tisíc korun. Odsunutí poslední vlny EET, což minulý týden schválil parlament, ocenilo 42 procent živnostníků. Živnostníci podle průzkumu volali i po dotacích a malých bezúročných půjčkách.

S přispěním Ondřeje Leinerta