Zavedená karanténní opatření a snaha eliminovat fyzické kontakty mezi lidmi bez narušení pracovní činnosti vedou zaměstnavatele k potřebě vytvořit vhodné podmínky pro práci z domova. Fenomén home officu, s nímž dosud měli zkušenost jen určité profese, má hned několik rozměrů, se kterými se nyní v rekordně krátkém čase musí vypořádat jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci. Kromě právního, organizačního či sociálního jde také o ten technický.

Firmy se na okamžik, kdy se část jejich provozu na delší dobu přesouvá do domácností zaměstnanců, musí po technické stránce velmi dobře připravit. Každé opomenutí se může projevit v tom nejméně vhodném okamžiku. A že se projeví, je nasnadě. Třeba v době účetní či redakční uzávěrky.

Samozřejmě vždycky záleží na konkrétních provozních podmínkách a stávajícím firemním IT řešení. A tak to za současné situace mají poněkud jednodušší ty firmy, které mají základní IT služby takzvaně vystavené na internetu. Anebo pro zajištění těchto služeb používají cloudová řešení od různých poskytovatelů. V těchto případech totiž nemusí pro hromadný home office udělat s vysokou pravděpodobností téměř nic, jen své lidi přesunout i s technikou domů.

Život v krizi

Tento článek je součástí speciální přílohy Život v krizi, která vyšla v Hospodářských novinách 25. března. Celou přílohu si můžete přečíst po kliknutí na obálku níže.

Pro bezpečnou cestu internetem

Má-li firma část potřebných služeb umístěnou jen na své interní síti, pomůže virtuální privátní síť − VPN (Virtual Private Network). Ta umožní z "nepřátelského" internetu relativně bezpečný přístup do vnitřní firemní sítě. Podmínkou ale samozřejmě je dostatečně rychlá komunikační linka.

VPN lze řešit různými způsoby, a to jak hardwarově, tak softwarově. Zásadní otázky, které si firmy před vytvořením takového řešení musí položit, zní: Kolik uživatelů se bude do sítě připojovat současně? Jaké jsou požadované přenosové rychlosti? Za běžného provozu nikdo nepočítá s tím, že se do sítě v jednu chvíli přihlásí většina zaměstnanců a setrvá v ní po celou pracovní dobu. Mnoho firem tak v polovině letošního března při skokovém nárůstu počtu vnějších uživatelů řešilo problém, že na to VPN nebyla dimenzovaná − a to buď technicky, nebo licenčně. A tak, lidově řečeno, lehla. A to i těm největším společnostem se silným interním IT oddělením.

Když malý notebook nestačí

Je-li pracovní náplní zaměstnanců "jen" vyřizování e-mailů, telefonická komunikace s klienty a kolegy či tvorba standardních dokumentů, vystačí v podstatě s málem. Tedy s notebookem a telefonem. Jiná situace nastává, jsou-li zodpovědní třeba za finanční přehledy, korporátní prognózy a jejich denním chlebem je tvorba rozsáhlých tabulek. Pak určitě ocení samostatný monitor, jehož úhlopříčka pravděpodobně bude přímo úměrná velikosti korporace.

Dalším praktickým doplňkem notebooku v takových případech bývá USB dokovací stanice, která umožní notebook i s klubkem drátů pěkně schovat, paralelně jej nabíjet a mít samostatně připojené veškeré další periferie, tedy klávesnici, myš, monitor, LAN síť a další. Zařízení většinou bývá standardizované a funguje s notebooky různých výrobců. Podle charakteru práce je pak vhodné domácí kancelář doplnit například o nějakou menší multifunkční tiskárnu se skenerem.

A co když kancelář přestěhovat nelze?

Ne ve všech případech je možné přemístit techniku z kanceláře do domácnosti. Ale ani tak nemusí být možnost home officu zcela ztracena. Většina zařízení pracuje na běžných operačních systémech typu Windows, Unix a podobně, které podporují režim vzdálené plochy. To znamená, že na takový počítač je možné se připojit z jiného zařízení a vzdáleně jej ovládat.

Případně je dostupné velké množství programů, které tuto funkci zprostředkovávají, například VNC (Virtual Network Computing). Pak je možné pro práci využít i domácí počítač, tablet či telefon a k firemnímu systému se z domova připojovat tímto způsobem.

Tam i zpět. A hodně rychle

Prakticky každá domácnost má dnes internetové připojení, ať již mobilní, nebo pevné. Většina operátorů však při připojení privátních objektů dosud kladla důraz na rychlost směrem "do" dané lokality, takzvaný download. Je to logické, jsme-li po práci doma, většinou něco stahujeme.

Rychlost připojení je ale dána i dalším parametrem − rychlostí směrem "z" dané lokality. Při práci z domova má tento parametr daleko vyšší význam než při pouhém sledování videí na internetu.