Česká národní banka bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů. Bude totiž moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu a nakupovat tak například státní dluhopisy. Počítá s tím novela zákona o ČNB, kterou na úterním mimořádném jednání schválila vláda. Normu by měla na mimořádném zasedání projednat Poslanecká sněmovna.

Vydáváním dluhopisů chce například ministerstvo financí uhradit letošní deficit státního rozpočtu. Vláda ho v pondělí zvýšila kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 200 miliard korun. Rovněž novelu zákona o státním rozpočtu začne na mimořádném zasedání projednávat Poslanecká sněmovna.

V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení ruší, a centrální banka tak bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů.

V úterý schválené opatření vychází podle mluvčí centrální banky Markéty Fišerové z novely zákona o ČNB projednávané nyní Poslaneckou sněmovnou ve druhém čtení. "Tento krok má umožnit rozšíření palety nástrojů měnové politiky a také okruhu subjektů, se kterými může ČNB uzavírat obchody na volném trhu, o což ČNB usiluje již od roku 2016," uvedla. Schválení této části novely by podle ní vytvořilo prostor, aby banka mohla v případě potřeby k plnění svých úkolů vstoupit na trh jakýchkoli finančních instrumentů, včetně vládních dluhopisů.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil na to, že kvůli následkům šíření koronaviru si bude muset stát na trhu půjčit výrazně více, a to v prostředí, kdy na světových trzích panuje velká nejistota, až panika. "Aby se stát nedostal do situace, že o jeho dluhopisy nebude mít trh zájem, nebo aby se nemusel zadlužovat za velmi vysoký úrok, ČNB bude moci vyslat signál, že bude mít o dluhopisy zájem. To pak státu umožní si na trhu půjčit za výhodnějších podmínek," vysvětlil. Dodal, že v posledních dnech k obdobný krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve upozornila na to, že situace Česka je v souvislosti s možností vydávat státní dluhopisy dobrá díky jednomu z nejnižších zadlužení v EU. Navíc letos Česko čeká podle ní nejnižší objem splátek předchozích dluhů od roku 2010, zhruba 200 miliard korun. Loni to bylo 290 miliard korun.

"Volnější limity obchodů naší centrální banky ještě více upevní silné postavení České republiky na dluhopisových trzích a zároveň jí umožní pružněji reagovat na nepředvídatelné události vyžadující změny v nastavení měnové politiky," uvedla v úterý Schillerová. Novela přímo uvádí, že úkol ČNB spočívající v určování měnové politiky se výslovně doplňuje o úkol tuto politiku též provádět. K tomu mají sloužit zejména měnověpolitické operace v podobě obchodů ČNB na finančním trhu.

Seidler dále upozornil na to, že ČNB v roce 2013 zahájení takzvaného kvantitativního uvolňování nepovažovala za dostatečně účinný nástroj kvůli přebytku volných peněz v bankovním sektoru. "Tato situace se nezměnila, spíše naopak, likvidity je v bankovním sektoru po kurzovém závazku ČNB násobně více. ČNB se však chce zapojit všemi dostupnými nástroji do boje s následky šíření koronaviru, a nákup státních dluhopisů centrálními bankami začal být již standardním nástrojem měnové politiky," uvedl. ČNB v roce 2013 přistoupila k devizovým intervencím.

V pondělí MF oznámilo, že v dubnu plánuje vydat státní dluhopisy za 33 miliard korun. Loni v prosinci uvedlo, že za celý letošní rok chce vydat střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy na domácím trhu za minimálně 120 miliard korun.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard.

Rusnok a Michl byli pro výraznější snížení úroků

Na mimořádném jednání bankovní rady České národní banky v pondělí 16. března se členové rady shodli, že je potřeba snížit úrokové sazby o více než 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Jiří Rusnok a člen bankovní rady Aleš Michl přitom navrhovali snížit sazby o 0,75 procentního bodu. Vyplývá to z v úterý zveřejněného záznamu z jednání rady. Ta nakonec snížila jednomyslně úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Základní úroková sazba tak klesla na 1,75 procenta.

Cílem jednání bylo přijmout opatření ke zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. Standardní měnové jednání rady se uskuteční ve čtvrtek 26. března.

Podle člena bankovní rady Vojtěcha Bendy a Tomáše Holuba by větší snížení sazeb než o 0,5 procentního bodu mohl trh interpretovat tak, že bankovní rada má neveřejné informace naznačující ještě horší vývoj, než trh očekává. Rada přitom takové informace nemá. "Z tohoto pohledu by bylo bezpečnější sazby snížit o 0,5 procentního bodu a avizovat připravenost jít dále, pokud se negativní vývoj bude stupňovat," uvádí záznam.

Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen rady Oldřich Dědek pak během diskuse vyjádřili obavy, že by v případě výraznějšího snížení sazeb mohl být destabilizován kurz koruny.

Rada se shodla, že spontánní oslabení kurzu koruny v posledních dnech představuje žádoucí uvolnění měnových podmínek. "To ale není dostatečné pro udržení inflace v blízkosti cíle na horizontu měnové politiky. S průběžně aktualizovaným výhledem české ekonomiky je konzistentní okamžité snížení měnověpolitických úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu s možností jejich dalšího poklesu v průběhu letošního roku," uvádí záznam.

Zároveň se podle záznamu většina bankovní rady shodla, že režim řízeně plovoucího kurzu umožňuje bez problémů reagovat na nadměrné výkyvy koruny, které by vedly k rozkolísání ekonomického vývoje. "Jiří Rusnok a Tomáš Holub připomněli, že ČNB je v komfortní pozici, neboť disponuje nadstandardním objemem devizových rezerv, které by pro případné snížení výkyvů kurzu mohly být použity. Nicméně k určité opatrnosti při intervenování proti oslabování koruny nabádal Oldřich Dědek. Aleš Michl konstatoval, že nikdy nepodpoří zásahy do kurzu jako tržní veličiny," uvádí záznam.

Na jednání také zaznělo od viceguvernéra ČNB Marka Mory a členů rady Tomáše Holuba, Oldřicha Dědka a Vojtěcha Bendy, že na první pohled neobvyklá kombinace snížení úrokových sazeb a případných devizových intervencí proti výraznějšímu oslabení kurzu by v nastalých podmínkách mohla být opodstatněná. "Ohledně účinnosti přijatých opatření se bankovní rada shodovala na tom, že důležitý bude zejména silný signalizační efekt přijatých opatření a také kombinace opatření měnové politiky s kroky v oblasti makroobezřetnostní politiky, případně dohledu nad bankami," uvádí záznam.

Rada se také shodla, že je potřebné umožnit bankám odložit splátky klientských úvěrů v případě dočasného výpadku příjmů klienta kvůli šíření pandemie. "Takový odklad neznamená automaticky povinnost pohledávku kategorizovat jako nevýkonnou, a to za předpokladu, že klientovy potíže jsou pouze dočasné, přičemž nedošlo k fundamentálnímu ohrožení klienta úvěr splácet v budoucnu," uvádí záznam.