V Česku zemřel na koronavirus šestý člověk. Na veřejných místech mohou být lidé maximálně po dvou

V Česku zemřel šestý pacient nakažený koronavirem. Muž narozený v roce 1945 byl hospitalizovaný na oddělení následné péče v Thomayerově nemocnici v Praze a měl několik chronických nemocí včetně pokročilého srdečního selhání. Nemocnice nechala znovu testovat také další seniory na oddělení, u 13 z nich byl test pozitivní.

Je to už třetí středeční oběť. Už dříve informovala pražská Nemocnice na Bulovce, že ráno zemřel 83letý pacient s Covid-19. "Pacient měl dlouhodobé chronické zdravotní obtíže související s vysokým věkem," sdělila nemocnice. Zemřel také 88letý muž ze Středočeského kraje, který byl v domácím léčení a trpěl chronickým onemocněním.

Předchozí tři zemřelí s Covid-19 v Česku měli více zdravotních problémů.

Nejprve v Česku v souvislosti s nákazou koronavirem zemřel v neděli večer 95letý muž v Nemocnici na Bulovce. Podle hygieniků byl v letošním roce už předtím několikrát hospitalizován kvůli těžkému plicnímu onemocnění a nakazil se zřejmě v léčebně dlouhodobě nemocných. Druhým zemřelým byl zhruba 45letý muž v nemocnici v Havířově na Karvinsku, kterému selhávaly orgány kvůli nádorovému onemocnění. Informace o jeho smrti byla zveřejněna v úterý. Třetí oběť, 71letá žena, kromě nákazy koronavirem trpěla i dalšími zdravotními problémy.

Vyléčených je v Česku celkem deset.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze v úterý uvedla, že již podala experimentální lék Remdesivir pacientovi s těžkým průběhem onemocnění Covid-19. Jde o muže, jenž je na speciálním přístroji, který okysličuje krev.

Nemocnice získala povolení použít experimentální lék od americké firmy Gilead. Společnost nicméně zároveň v neděli oznámila, že přestává "kvůli přílišné poptávce v posledních dnech" udělovat povolení k pokusné léčbě. Jedinou výjimku budou tvořit těhotné ženy a děti mladší 18 let. Firma nicméně podle VFN ve spolupráci se zdravotníky vytvoří schéma, podle nějž se lék Remdesivir v Česku dostane k nejpotřebnějším pacientům.

V Česku je 1654 případů nákazy koronavirem. Během středy přibylo zatím 157 nakažených

Podle údajů americké Univerzity Johna Hopkinse je nyní celosvětově nakažených přes 420 tisíc a obětí téměř 19 tisíc, což je více než u prasečí chřipky z let 2009-2010 (další známé virové epidemie SARS i MERS překonal koronavirus již v únoru).

Chřipce letos podlehlo v České republice 57 lidí, v nemocnicích jich na odděleních JIP bylo 287. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nemocných ubývá už pět týdnů, příznaky jsou podobné s Covid-19, proto odborníci doufají, že klesající počet případů může znamenat méně testovaných, u kterých se nákaza novým typem koronaviru nepotvrdí.

Chřipková aktivita je v Evropě stále zvýšená, pátý týden po sobě ale klesá. Poslední data od lékařů zdravotníci získali v pátek. "V 12. kalendářním týdnu je nemocnost akutních respiračních infekcí včetně chřipky v ČR na úrovni 699 nemocných na 100 000 obyvatel, což při porovnání s minulým týdnem představuje pokles o 37 procent," uvedl SZÚ. Počty klesají ve všech regionech i věkových skupinách.

Policie obvinila ženu, která šířila falešnou zprávu

Ženě, která poslala hlasovou zprávu, že Litvínov na Mostecku bude v karanténě, hrozí až osm let vězení. Osmatřicetiletou ženu policisté obvinili.

Informovala o tom ve středu mluvčí mostecké policie Ludmila Světláková.

Obviněná žena z Litvínova podle kriminalistů vytvořila minulý týden na svém mobilu hlasovou zprávu o tom, že má informaci o zásahu policie a hygieniků v litvínovské restauraci a že je pravděpodobné, že celý Litvínov bude v karanténě.

"Tuto hlasovou zprávu měla poslat přes Messenger zatím neustanovené ženě a také kamarádce, která ji měla přeposlat dalším osobám," uvedla mluvčí.

Žena tak podle policie úmyslně způsobila vážné znepokojení obyvatel tím, že šířila nepravdivou informaci. "Případ je nadále v šetření mosteckých kriminalistů, a proto nelze zveřejnit další podrobnosti," uvedla mluvčí. Stíhaná je vyšetřována na svobodě.

Za takové jednání může soud uložit v případě prokázání viny trest odnětí svobody na dva roky až osm let. Trestní odpovědnost dalších zúčastněných se nadále prověřuje.

Prymula: zavedeme inteligentní karanténu

Předseda krizového štábu Roman Prymula představil plán na nový systém identifikace nakažených, takzvanou inteligentní karanténu. Ta umožní pomocí dat z mobilů a platebních karet zmapovat, kde se nakažený člověk pohyboval v posledních pěti dnech. Systém by měl být spuštěn po Velikonocích. Nakažený bude muset s monitorováním souhlasit a při pohovoru s hygienikem by si pak měl vzpomenout, s kým se potkal. Všechno by se mělo stihnout do tří dnů, řekl v úterý po jednání krizového štábu Prymula. Testovat chce nový systém už druhý dubnový týden.

"Nakažený bude požádán, aby dal informovaný souhlas. Pak se vyjede jeho stopa, která bude založená na monitorování jeho mobilního operátora za posledních pět dní plus platby kartou," popsal Prymula. Po pohovoru s hygienikem se pak udělá kvalifikovaný odhad rizikových osob. "Ty budou okamžitě osloveny, bude u nich provedena karanténa a budou za nimi vyslány odběrové týmy, do jejichž transportu se zapojí i armáda, nebo vlastním vozidlem dojedou do odběrového místa," uvedl.

Sněmovna v úterý schválila ošetřovné rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma v souvislosti s uzavřením škol kvůli koronavirové krizi na celou dobu přerušení školní výuky.

Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu po celou dobu, co budou školy nepřístupné, a to i zpětně.

Elektronická evidence tržeb se pozastaví na dobu vyhlášeného stavu nouze a následující tři měsíce. Žádný podnikatel tak nebude muset evidovat své tržby a úřady tuto povinnost nebudou kontrolovat.

Vládní návrh v úterý ve stavu legislativní nouze poslanci rovněž schválili. 

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné také nebudou muset hradit půl roku odvody na zdravotní a sociální pojištění. Odvody od března do srpna jim budou do výše minimální zálohy zcela odpuštěny. Opoziční ODS neprosadila rozšíření úlevy tak, aby platila až do prosince. 

Sněmovna také schválila návrh, že přijímací zkoušky na střední školy se zřejmě uskuteční nejdříve 14 dnů po otevření škol, které jsou uzavřeny kvůli pandemii nového koronaviru. Maturity se mají konat o týden později, pokud se školy otevřou do 1. června. Mají být do konce školního roku.

Předlohy ještě musí podepsat prezident Miloš Zeman. Senát o sněmovnou schválených návrzích zákonů kvůli koronavirové krizi rozhodoval ve středu.

Ve středu také ministerstvo vnitra informovalo, že na Čechy, kteří dojíždějí za prací v sousedních zemích a pracují ve zdravotnictví, sociálních službách nebo v záchranných složkách, se od čtvrtka nebudou vztahovat přísnější pravidla pro takzvané pendlery. Na základě žádosti německé a rakouské vlády nebude pro tyto pracovníky platit nová povinnost pracovat v těchto zemích minimálně 21 dní, ani nebudou muset po návratu do dvoutýdenní karantény. Při překročení hranic budou tito pendleři potřebovat jen potvrzení výkonu přeshraničního zaměstnání v oboru zdravotnictví, sociálních služeb a integrovaného záchranného systému.

Na konci dubna může být 15 tisíc nakažených

Na konci března by podle Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) mohlo být v ČR asi 3000 případů nákazy Covid-19. Na konci dubna se očekává kumulativně asi 15 tisíc nakažených, včetně už vyléčených. Lůžková péče by tento počet měla zvládnout, řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Denní přírůstky nakažených klesají a zřejmě budou stagnovat. Je to podle něj důvod k mírnému optimismu. Jeden nakažený v Česku v průměru 12. března nakazil 2,64 osoby. Po opatřeních číslo podle ÚZIS klesá, za týden by mohlo být 1,2. 

Hospitalizovaných je podle ÚZIS deset až 11 procent ze všech nakažených. Zhruba pětina z nich potřebuje intenzivní péči. Podíl seniorů mezi nakaženými je asi 17 procent, daří se je tedy zřejmě přijatými opatřeními chránit. Španělsko má asi 50 procent.

Lékařů intenzivní péče je asi 4000, sester 15 500. Lůžek na odděleních intenzivní péče je asi 4450, plicních ventilací je na nich 2080. Jejich kapacita je využitá asi na 63 procent, řekl novinářům předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.

Celkem je v nemocnicích zhruba 3600 plicních ventilací a dalších několik stovek je objednaných.

"Existující kapacity jsou asi 3120 lůžek intenzivní péče. Pokud asi deset procent nakažených potřebuje hospitalizaci, museli bychom mít kolem 33 tisíc pacientů, abychom museli uvažovat o tom, že by systém mohl být ohrožen," řekl Černý. 

Na veřejnosti už jen po dvou

Nejvýše ve skupinkách po dvou mohou být lidé od úterý v Česku na veřejně dostupných místech. Vyplývá to z pondělního mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které prodloužilo a rozšířilo dřívější omezení volného pohybu v Česku. Ministerstvo o tom však informovalo až ve středu v tiskové zprávě.

Výjimku z omezení sdružování mají členové jedné domácnosti, účastníci pohřbů nebo lidé vykonávající své povolání či podnikatelskou činnost.

Nově ministerstvo také nařídilo lidem, aby od ostatních udržovali alespoň dvoumetrový odstup, pokud je to možné.

Hromadné akce pak budou podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) opět povolené jako jedny z posledních, podobně otevření škol.

"Pravděpodobně půjdeme zpětně, jak byla opatření zaváděna. Hromadné akce, kultura, koncerty a fotbalové zápasy budou jedny z posledních, které uvolníme," řekl ministr k uvolňování restriktivních opatření.

"Dovedu si představit, že budeme uvolňovat opatření týkající se všeobecného omezení pohybu lidí, že uvolníme nějaké služby, které jsou potřeba," uvedl Vojtěch. Lidé se ale musí připravit na to, že letošní Velikonoce budou jiné, než byli zvyklí. Ministr se obává toho, že tradiční chození koledníků nebo setkávání rodin nebude možné. "Nechceme jít scénářem Nového roku v Číně, kdy se lidé rozjeli do celé země," podotkl. Opatření na velikonoční víkend tak budou velmi restriktivní, dodal.