Poprvé v historii bude stát ve velkém platit firmám za to, že nebudou propouštět své zaměstnance. Vláda v pondělí schválila takzvaný kurzarbeit a výrazně tak rozšířila počet případů, kdy bude z rozpočtu přispívat na mzdy pracovníků. Ministři zároveň přišli i s dalšími návrhy, jak pomoci ekonomice zasažené pandemií koronaviru.

"Smyslem programu je přispívat firmám, dotovat jejich zaměstnance přes mzdy, aby nepropouštěly," řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Příspěvek se bude týkat už březnových výplat. Jak dlouho mohou firmy s podporou počítat, ale Maláčová neřekla.

Stát zaměstnavatelům přispěje na náhrady mezd v rozmezí od 50 do 80 procent. Na podporu budou mít nárok například společnosti, kterým v karanténě skončí podstatné množství zaměstnanců, nebo ty, které budou muset omezit výrobu kvůli výraznému propadu poptávky či chybějícímu materiálu.

Česko dál v karanténě

Pohyb osob

Omezení volného pohybu osob v Česku kvůli koronaviru vláda v pondělí prodloužila do 1. dubna.

Původní zákaz s výjimkou cest do práce či za rodinou platil do úterý.

Zavřené obchody a restaurace

Také obchody a restaurace zůstanou dál zavřené. Zákaz, který původně platil do úterý, vláda prodloužila rovněž do 1. dubna.

Konec pendlování

Pokud chtějí pendleři dál pracovat v zahraničí, mají si tam zajistit ubytování.

Vláda to doporučuje na tři týdny. Po návratu budou v karanténě.

Nový nákupní čas pro seniory

Lidé nad 65 let budou mít nově pro nákupy ve větších obchodech s potravinami vyhrazený čas od 08.00 do 10.00. V obchodech do 500 metrů čtverečních omezení nebude platit vůbec.

Už minulý týden vláda rozhodla, že stát bude částečně hradit mzdy pracovníků restaurací či obchodů, které jsou kvůli nařízení vlády uzavřeny. Za podniky také stát převzal výplatu náhrad mezd lidem, kteří jsou v dvoutýdenní karanténě.

Na firmy tvrdě dopadají nejrůznější restrikce, které v souvislosti s pandemií vstoupily v platnost. Vláda v pondělí podle očekávání prodloužila omezení pohybu v Česku až do 1. dubna. Do té doby budou dál zavřené také restaurace, vybrané obchody a další provozovny. Počet infikovaných lidí se v Česku zvyšuje, v pondělí večer jich bylo přes 1200.

Kurzarbeit by měl poškozeným podnikům pomoci krizovou dobu přečkat, aniž by musely snižovat počty zaměstnanců. Systém, který má více než stoletou tradici v Německu, ve zkratce spočívá v tom, že zaměstnavatel pracovníkovi zkrátí úvazek, ale dál udržuje celé pracovní místo. Stát mu pak na mzdu přispívá.

Možnost použít kurzarbeit má Česko od října 2015, kdy byla schválena novela zákona o zaměstnanosti. Nárok na podporu mají podle něj podniky, které pro zaměstnance kvůli hospodářské krizi nebo přírodní katastrofě nemají práci na plný úvazek. O každé žádosti musí rozhodnout vláda. Podmínkou také je, že zaměstnavatel nesmí pracovníky propouštět. Variantu kurzarbeitu ale firmám nabídla již vláda Petra Nečase (ODS) po globální finanční recesi. Využilo ji ovšem jen pár podniků.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj označuje nynější návrh za opatrný. Stát by se podle něj měl zavázat třeba k tomu, že firmám bude na mzdy přispívat alespoň šest měsíců. Například Německo nyní v rámci pomoci boje s dopady koronaviru prodloužilo čerpání kurzarbeitu dokonce na dva roky.

"Jsou podniky, pro které to bude nějaká pomoc, ale bojím se, že pro menší firmy, živnostníky nebo restaurace to stačit nebude," hodnotí novinku Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory, která v tuzemsku zastupuje přes 16 tisíc firem.

Menším podnikatelům by mohly pomoci některé daňové úlevy, které v pondělí představila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Firmy a živnostníci například nebudou muset v červnu berním úředníkům zaplatit zálohy na daň z příjmů. Ušetřené peníze budou moci použít třeba na úhradu provozních nákladů a daň zaplatí naráz až v příštím roce.

Schillerová počítá také s tím, že řada podniků letos skončí ve ztrátě. Nově si ji budou moci započíst do daňových přiznání z předchozích let. Tím pádem by někteří podnikatelé v příštím roce dostali od finančních úřadů část již zaplacených daní zpět.

Živnostníkům pak stát na půl roku odpustí placení minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění činí letos 2544 korun a na zdravotní pojištění 2352 korun. Kdo platí víc, částku si o tyto sumy sníží.

Dlouhý z Hospodářské komory vítá také plošná pozastavení elektronické evidence tržeb. Jde o jeden z návrhů, o nichž bude v úterý jednat sněmovna. Pokud ho podpoří, nebudou muset podnikatelé po dobu trvání nouzového stavu a v následujících třech měsících posílat účtenky elektronicky. Nebude jim hrozit pokuta, protože berní úředníci je nebudou kontrolovat.

EET tak zatím nebudou muset řešit řemeslníci a příslušníci svobodných povolání jako doktoři nebo advokáti. Ti měli začít elektronické účtenky posílat státu již od května.

V prvních vlnách zhruba před třemi lety dopadly e-tržby na majitele restaurací, hotelů a obchodů. Právě je současný boj proti nákaze a přijatá vládní nařízení výrazně poškozují. Podle dat společnosti O2, která firmám e-pokladny dodává, za poslední týden zastavily prodej tři čtvrtiny z nich. Těm, kteří své provozovny nezavřeli, klesly tržby v průměru o 90 procent.

Související
Newsletter

KaranTéma HN

Jste doma a už nevíte, co si přečíst, na co se podívat, jak zabavit děti? Právě pro vás jsme spustili nový newsletter KaranTéma HN.

Každý všední den vám pošleme pár tipů na zajímavé články, knížky, filmy, seriály nebo recepty.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru