Bankovní rada České národní banky v pondělí na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. Bankovní rada je zároveň připravena úrokové sazby dále snížit, pokud si to vyžádá ekonomický vývoj.

"Dnes není schopen nikdo odhadnout, jak bude vypadat ekonomika, až se podaří zvládnout problém s epidemií. Lze čekat ale dramatické negativní dopady do ekonomiky a na to se snaží ten souhrn opatření reagovat," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci po mimořádném zasedání rady. Dodal, že ČNB bude dále na denní bázi sledovat situaci a zvažovat další kroky, pokud si to situace vyžádá.

Zároveň ČNB také potvrdila připravenost reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. ČNB má k dispozici devizové rezervy 3,4 bilionu korun. Koruna přitom v posledních dnech oslabuje až nad hranici 27 korun za euro.

"Domníváme se tak, že ČNB by vstoupila na trh a podpořila korunu intervencemi v případě, kdy by koruna oslabila k hranici 27,5 až 28 Kč za euro. ČNB má v tuto chvíli velké množství devizových rezerv (kolem 60 procent HDP) a má tak dostatek munice, aby mohla skokovému oslabení koruny delší období bránit," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Centrální banka také očekává, že se banky v současné situaci zdrží výplaty dividend a dalších kroků, které by mohly ohrozit odolnost jednotlivých bank. "ČNB v této souvislosti konstatuje, že kapitálová pozice domácího bankovního sektoru je díky kapitálovým rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu v současnosti robustní. Bankovní sektor jako celek je schopen se vyrovnat s důsledky i významně nepříznivého ekonomického vývoje, což dokládají dohledové i makrozátěžové testy," uvedla banka.

V pondělí také preventivně upravila pravidla měnových operací k dodávání likvidity (pozn.: volných finančních prostředků) bankám, která zavedla v říjnu 2008 na podporu domácího finančního trhu během globální finanční krize. "Tyto dodávací repo operace budou počínaje středou 18. března 2020 vyhlašovány třikrát týdně v pondělí, středu, pátek namísto dosavadní frekvence jednou týdně," uvedla banka. Rusnok upozornil, že v současnosti banky problémy s likviditou nemají a opatření je preventivní. Banky v současnosti o tyto operace zájem neměly, uvedl Rusnok.

Česká národní banka má velké zásoby hotovosti, guvernér Jiří Rusnok proto nepředpokládá její nedostatek. Rusnok to řekl na tiskové konferenci po mimořádném jednání bankovní rady. Hotové peníze podle něj nejsou přenašečem koronaviru, pro menší běžné platby ale považuje za ideální bezkontaktní platby.

"Ubezpečuji, že máme velké zásoby hotovosti. Výrazně vyšší, než jsme měli v době krize v roce 2008, a to o 30 procent. Nepředpokládáme, že by nastal jakýkoliv nedostatek hotovosti, navíc v situaci, kdy je část maloobchodu postavena mimo provoz," uvedl Rusnok.

Světové organizace podle něj vyvrací fámy, že by hotové peníze byly přenašečem viru. "My jsme z hlediska způsobu placení neutrální. Je ale nasnadě, že úplně nejjednodušší je platit kartou bezkontaktně. Ty bankovky, které my vydáváme do oběhu, jsou ze zásob, kde leží delší dobu," podotkl.

 

Související

ČNB snížila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada snížila o 0,5 procentního bodu na 0,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Rada ČNB v pondělí také revidovala dřívější rozhodnutí zvýšit od 1. července rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. proticyklickou kapitálovou rezervu na dvě procenta. Sazba tak zůstane na 1,75 procenta. Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky.

"Další měnové jednání rady je naplánováno na 26. března. A také u té protickylické rezervy, pokud by situace ukazovala potřebu dalšího dramatičtějšího snížení, tak jsme na to připraveni," uvedl Rusnok.

Podpořit ekonomiku se jako první národní banka rozhodl americký Fed. V neděli snížil základní úrokovou sazbu - tentokrát o jeden procentní bod do pásma 0 až 0,25 procenta. Zároveň zahájil masivní program nákupů aktiv ve výši nejméně 700 miliard dolarů (16,5 bilionu korun).

Japonská centrální banka v pondělí pak v reakci na to rozhodla, že rozšíří nákupy akcií, dluhopisů a dalších aktiv a poskytne roční půjčky s nulovým úrokem společnostem, které nemají dostatek hotovosti. Australská centrální banka napumpuje do napjatého finančního systému dodatečnou likviditu a tento týden představí další kroky. 

Mimořádné kroky oznámila i centrální banka Nového Zélandu, která v pondělí snížila hlavní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na rekordní minimum 0,25 procenta. Slíbila přitom, že na této úrovni zůstanou úroky nejméně 12 měsíců.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru