Finanční trhy jsou ve vleku zpráv souvisejících s pandemií koronaviru. Situaci charakterizuje propad akciových trhů napříč světem. Pod tlakem jsou také firemní obligace, především ty s méně kvalitním kreditním ratingem. Dobře se vede aktivům, jež jsou vnímána coby bezriziková, kam tradičně patří německé vládní dluhopisy nebo dluh emitovaný vládou USA.

Vlády napříč světem přijímají opatření ve snaze šíření pandemie utlumit. Tyto kroky se nevyhnutelně projeví na hospodářském výkonu, pro letošní první pololetí nelze vyloučit pokles HDP v řadě regionů světové ekonomiky včetně střední Evropy. To by samo o sobě bylo pochopitelné, problémem ale je nejistota ohledně hloubky a délky trvání všech problémů. Právě ta vede trhy k panice.

Centrální banky přistoupily k akci. Ani razantní snížení úroků amerického Fedu, ani podle mého názoru správně cílená opatření ze strany ECB ale k obnovení důvěry nestačí. Nejde o to, že měnová politika není samospasitelná, byť například zajištění přístupu menších a středních podniků v eurozóně k financování lze vnímat jako krok nezbytný. Nejde ani o to, že reagovat musí i veřejné finance − jak na straně výdajů, tak daňové zátěže. Nejistot je na trzích a ve společnosti prostě příliš.

Zároveň lze racionálně předpokládat, že nebývalá opatření dostanou koronavirus pod kontrolu. Uvolněná měnová politika spolu s rozpočtovým impulzem dříve či později na trhy dopadnou. Záplava likvidity a nákupy aktiv do portfolia ECB budou mít příznivý vliv na podnikové dluhopisy. Atraktivita kvalitních firemních obligací se v porovnání s vládními dluhopisy bude zvyšovat. Peněžní déšť a nízké bezrizikové výnosy povzbudí též poptávku po akciích. V tuto chvíli nikdo nechce chytat padající nůž, úsilí měnových autorit a vlád ovšem jdou zřejmým směrem.