Burzovní makléři mají za sebou týden, na který hned tak nezapomenou. Finanční trhy se otřásaly kvůli obavám z dopadů na hospodářský růst a zisky firem. Propady akciových indexů, které byly ještě před třemi týdny v řadě případů na historicky rekordních úrovních, byly srovnatelné s pády burz během poslední finanční krize a také dokonce s rokem 1929, kdy po krachu na newyorské burze začala světová hospodářská deprese.

Celoevropský ukazatel Stoxx Europe 600 si v pátek polepšil o 0,89 procenta. Za celý týden však odepsal 18,7 procenta své hodnoty. Bylo to pro něj nejhorších pět dnů od října 2008. Jen během čtvrtka index spadl o neskutečných 11,5 procenta, tedy nejvíce v historii.

"Takto extrémní vývoj na trzích nikdo nečekal, stejně jako propuknutí globální pandemie," řekl Ondřej Matuška, senior portfolio manager Consequ. Podle něj budou burzy v dalších týdnech nadále výrazně kolísat nahoru a dolů. "Takové extrémní propady způsobené panickými prodeji napříč trhy však nabízí řadu velmi atraktivních investičních příležitostí," dodal.

Milánská burza dokonce klesla od minulého pátku o 23 procent. Právě Itálie je v Evropě koronavirem zasažena nejvíce a investoři mají velké obavy, že výrazné zhoršení ekonomické situace a problémy podniků například se splácením dluhů značně dopadnou na hospodaření státu a také na tamní banky.

Během pátku kurzy akcií stejně jako v předchozích dnech prudce kolísaly s tím, jak přicházely nové zprávy o podpoře vlád a nových opatřeních proti šíření viru. Německá vláda oznámila, že podpoří firmy a podnikatele neomezenou podporou, mimo jiné v podobě půjček od státní banky. "Toto je bazuka a použijeme ji v takovém rozsahu, jak jen bude potřeba," řekl v Berlíně ministr financí Olaf Scholz. Vláda také umožní odložit podnikům platbu daní.

Podle ministra hospodářství Petera Altmaiera přijatá opatření nemají v poválečné historii Německa obdobu a označil je "za nejobsáhlejší a nejefektivnější podporu a garance, jaké kdy byly v období krize zavedeny". Podpořit hospodářství se chystá i Evropská unie. V plánu je mimo jiné uvolnění rozpočtových pravidel pro jednotlivé státy. To vládám umožní zvýšit výdaje.

Výprodeje se tento týden nevyhnuly ani burze v Praze, kde šel ukazatel PX o 14 procent v porovnání s minulým pátkem. Česká měna rovněž oslabovala. Kurz koruny vůči euru se dostal až nad hranici 26 korun. Přitom ještě v polovině února stálo euro méně 25 korun. Měna však doplácí na to, že se investoři zbavují rizikovějších aktiv.

Pokles navíc prohlubuje skutečnost, že zahraniční fondy stále drží velké objemy korun, které nakoupily v období umělého oslabování měny ze strany České národní banky. Naše měna je z toho důvodu zranitelnější v obdobích neklidu na světových trzích.

Ve Spojených státech S&P 500, který měří vývoj cen akcií největších amerických korporací, posílil v pátek o 9,3 procenta, nejvíce od října 2008. Výrazné zisky si připsal hlavně v závěru obchodování po vystoupení Donalda Trumpa. Ten mimo jiné řekl, že federální vláda bude ve velkých objemech nakupovat ropu do strategických rezerv. Příznivá informace to je hlavně pro americké těžaře z břidlic a také jejich věřitele. Těžařským společnostem hrozí vážné potíže kvůli nízkým cenám ropy, které výrazně klesly kvůli cenové válce mezi Saúdskou Arábií a Ruskem.

Wall Street podpořily rovněž zprávy o blížícím se přijetí balíčku ze strany amerických zákonodárců na podporu ekonomiky a také centrální banka Fed, která zahájila nákupy vládních dluhopisů, aby dodala trhům likviditu a uklidnila je.

Index tak umazal většinu čtvrteční téměř desetiprocentní ztráty, která byla největší od roku 1987 a pátá nejvyšší v historii indexu.

Před 19. únorem zaznamenaly akciové indexy v Asii, USA i Evropě nové historické rekordy či se nacházely na mnohaletých maximech. Od té doby však jejich hodnoty padají. Například Stoxx Europe 600 spadl od uvedeného data zhruba přibližně o třetinu. Americký S&P 500 ztratil za stejnou dobu o pětinu. Index TOPIX tokijské burzy padá už od začátku února a od svého vrcholu ztratil téměř 28 procent. Na burze v Sydney se hodnota akcií za poslední tři týdny snížila o 23 procent.

Důvodem je panika investorů ohledně šíření koronaviru. Ten byl až do února považován primárně za záležitost Číny. Od konce ledna byly narušeny dodavatelské řetězce, podniky v Evropě i USA musí omezovat výrobu, trpí také aerolinky a firmy podnikající v oblasti cestovního ruchu. V řadě zemí jsou zavírána například kina či nákupní centra, rušeny jsou sportovní a kulturní akce. Lidé tak méně utrácejí a podnikatelé trpí.

"Domníváme se, že strach lidí a dopady na ekonomiku po zbytek března porostou s tím, jak se nákaza bude šířit v Evropě a USA," okomentoval dění investiční ředitel švýcarské banky UBS Mark Haefele.

Související
Newsletter

KaranTéma HN

Jste doma a už nevíte, co si přečíst, na co se podívat, jak zabavit děti? Právě pro vás jsme spustili nový newsletter KaranTéma HN.

Každý všední den vám pošleme pár tipů na zajímavé články, knížky, filmy, seriály nebo recepty.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru