Na brigádu do supermarketů se hlásí tisíce vysokoškoláků, lékaři jim ale nestíhají vydávat zdravotnické průkazy. Zásoby potravin jsou, ujišťuje Prouza

Vláda v noci na sobotu rozhodla o uzavření restaurací a obchodů, kromě několika výjimek, jako jsou potraviny, lékárny či benzinky (všechny výjimky zde). Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by měl proto stát u podnikatelů odložit výběr daní a odvodů na pojistném. "Stát musí hledat cestu, jak firmy udržet při životě," říká. Někteří majitelé restaurací podle něj budou i tak muset část personálu propustit.

V rozhovoru pro HN zároveň Prouza ujišťuje, že potravin je v českých obchodech dost. Chybí prý hlavně personál na jeho doplňování a zpožďuje se také zásobování supermarketů ze skladů.

Premiér Babiš v pátek po jednání vlády i na sobotní tiskové konferenci několikrát zdůrazňoval, že je zbytečné, aby lidé nakupovali potraviny do zásoby. I tak ale v posledních dnech lidé zase v obchodech nakupují podstatně víc. Jak jsou na to supermarkety připraveny?

Jen bych vysvětlil, proč byl ten nový nápor nakupujících. Už primárně nešlo o nákup trvanlivých potravin, jako před dvěma týdny, ale lidé kupovali hlavně čerstvé potraviny, protože se zavřely školy. Když si představíte, že je tady milion a čtvrt rodin a rodiče museli uvařit dětem i sobě. Z minuty na minutu museli řešit, že děti ani dospělí nebudou jíst v jídelně jako obvykle. Proto nastal okamžitě ten nápor a kupovalo se hlavně maso, ovoce nebo zelenina. Byla to tedy jiná věc.

Co to znamená pro obchody?

Masivní nápor na prodavačky. Část z nich zůstala doma s dětmi, spousta Ukrajinců, kteří v supermarketech pracovali jako servisní personál, jela domů, protože školy jsou zavřené i na Ukrajině. Proto mají obchody velký výpadek lidí. Stáli jsme před rozhodnutím, jestli ty zbývající lidi posadit všechny k pokladnám, aby lidé mohli co nejrychleji zaplatit a jít z obchodu pryč, nebo průběžně doplňovat zboží do regálů. Rozhodnutí bylo, že v tuto chvíli je důležitější, aby si lidé co nejrychleji nakoupili a šli z obchodu pryč a nestáli 20 minut ve frontě a nekašlali na sebe. 

Dorovnávání regálů se nechalo na večer. Proto jsou občas prázdné. Není to tím, že by zboží nebylo. Sklady jsou plné, jsme v současnosti na 96 procentech kapacity skladů. Všeho je dost.  

Problémem ale je, že chybí řidiči, kterých je obecně málo. Dopravci měli nasmlouvané kapacity na standardní režim, takže proto docházelo k zpoždění. Jsem rád, že vláda zrušila zákaz nedělních jízd kamionů a zásobování obchodů během nočního klidu. V tuhle chvíli je to zbytečné omezení. 

Neuvažoval jste o tom, navrhnout u výrobků, jako je mouka nebo těstoviny, nějaký limit, kolik ho může jednotlivec koupit?

K tomu není důvod. Sklady jsou plné. Jediné, co je problematické, je navážení ze skladů do obchodů. Když to uděláme, tak to jen lidi vyděsí a místo mouky vykoupí třeba cukr. V tu chvíli už to bude panické chování. Navíc to nikdy úplně neošetříte. Půjde tříčlenná rodina a budou stát za sebou ve frontě a jen si budou podávat platební kartu. Ty věci by měly smysl, pokud by tady opravdu byla krize a došlo jídlo. Ale toho je dost, jen řešíme, jak ho dostat rychle k lidem.

Teď nám začíná pomáhat, že vysokoškoláci mají volno a hlásí se na brigádu. Jediné, co to brzdí, je zase byrokracie, kdy jim doktoři nechtějí vydat zdravotní průkaz. To je jen administrativa, ani neděláte prohlídku. Lékaři to ale nestíhají. My tedy máme k dispozici několik tisíc lidí, kteří by mohli dávat potraviny do regálů a nemůžeme je do obchodu pustit jenom proto, že jim lékaři nemají čas dát razítko.

Už jste o tom jednal s ministrem zdravotnictví?

Shodou okolností za ním nyní jdu a je to jedna z věcí, které mám na seznamu. Zároveň vyzýváme vládu, aby po třech týdnech jednání konečně dodala respirátory a roušky také pracovníkům obchodů, kteří jsou ve styku se zákazníky, nebo nám alespoň umožnila zajistit si je vlastními zdroji.

Co bude pro podnikatele v cestovním ruchu znamenat páteční zákaz vstupu všech cizinců do Česka?

Už to není žádný velký dopad navíc. Posledních pět dní mají hotely obsazenost kolem 30 procent, standardně přitom v tuhle dobu mají přes 90 procent, protože začíná sezona. Pro hotely to znamená brutální propad cash flow. Proto chceme po státu odklady plateb DPH, daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění, abychom jim ulevili. 

Velký problém začaly mít restaurace. I když mohou mít otevřeno do osmi hodin večer, tak je vidět, že spousta lidí radši do restaurací nechodí a ty jsou poloprázdné. Stát musí hledat cestu, jak firmy udržet při životě. Pokud se bavíme, že tady bude krizová situace dva až tři měsíce, tak je lepší, kdyby stát pomohl firmám přežít. Aby nemusely vyhazovat lidi a nekrachovaly. Hospody zase začnou fungovat, a pokud je dnes neudržíme nad vodou, tak potom je nastartovat bude výrazně dražší.

Myslíte si, že i tak začnou brzy restaurace část personálu propouštět?

Obávám se, že budou muset. Je to samozřejmě škoda, ale na druhou stranu pomocný personál tvořili i Ukrajinci, kteří jsou už dnes na cestě domů. Důležité je udržet ty hlavní lidi a pomocný personál není problém nahradit za pár týdnů.

S jakými požadavky jste v pátek šel na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou?

Chtěli bychom, aby alespoň u fyzických osob rozhodla o prodloužení podání daňového přiznání na červenec. Aby lidé nechodili na pošty posílat daňová přiznání a ani je teď fyzicky neodevzdávali na finančních úřadech. Je to krátkodobé, ale v tuhle chvíli důležité. Malé firmy a podnikatele to teď udrží při životě. A až se situace uklidní, tak ať má CzechInvest a CzechTourism dostatečný rozpočet na to, aby znovu natáhl co nejvíc turistů do Česka. 

Pokud někteří podnikatelé mají třeba dotace z EU a teď budou mít problém s byznysem, tak budeme chtít, aby se změnila pravidla těch projektů, aby je ještě nemuseli vracet. Tohle má ale čas na řešení třeba další měsíc. Do pondělka potřebujeme tyto jednoduché odklady daní a odvodů. Nikdo z podnikatelů se nechce vystavit riziku, že bude v prodlení a bude dostávat pokuty. V tomhle je s paní ministryní shoda, že odklady jsou logické a že to udělá.

Dříve jste zmiňoval, že chcete, aby podnikatelé mohli žádat o bezúročné půjčky od Českomoravské záruční a rozvojové banky už od 50 tisíc korun. V současnosti je přitom spodní hranice úvěru desetinásobně vyšší. Zvládla by rozvojová banka takový nápor žadatelů nebo by úvěry musely řešit komerční banky?

Určitě to musí řešit komerční banky, ale Českomoravská záruční a rozvojová banka jim v tom musí pomoci. Administrativa se ale dá udělat jednoduše. Každý, kdo dnes podniká v restauraci nebo hotelnictví, tak tam ty dopady jednoznačně jsou a není potřeba to detailně zkoumat.