Cena ropy v pondělí na světových trzích klesla o více než 30 procent, severomořský Brent se prodával i za 28 dolarů za barel. Jde o největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991. Ceny se ocitly ve volném pádu, když Saúdská Arábie de facto vyhlásila cenovou válku Rusku a firmám, které těží ropu z břidlic v USA. Rijád tím reaguje na krach jednání členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců ve Vídni.

"To je neuvěřitelné, trh byl hned na začátku naprosto zahlcen prodejními pokyny," upozornil šéf společnosti Lipow Oil Associates Andy Lipow. Jeho firma poskytuje konzultační služby v Houstonu, v oblasti s vysokou koncentrací těžby a zpracování ropy.

Minulý týden ve Vídni jednala skupina OPEC+. Tedy členové OPEC a jejich spojenci, kteří stojí mimo uskupení, ale s nimiž se kartel snaží koordinovat postup. Zejména Saúdská Arábie navrhovala, aby se skupina dohodla na společném snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně, Rusko to však odmítlo. Saúdská Arábie podle zdrojů agentury Reuters proto v sobotu rozhodla, že sníží prodejní cenu pro všechny odběratele, a to nejvíce v historii.

Cena termínového kontraktu na ropu Brent v pondělí v jednu chvíli vykazovala pokles až o 34 procent, později ale část ztrát smazala a kolem poledne už stál barel Brentu s dodáním v květnu asi 36 dolarů. To byl pokles o 20 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) po pádu k 25 dolarům za barel později stála více než 32 dolarů a proti pátku ztrácela zhruba 21 procent.

Související

Páteční schůzka skupiny OPEC+ ve Vídni měla za cíl dohodnout další koordinované snížení těžby v reakci na klesající poptávku. Ta byla slabší už vlivem hospodářského útlumu ve světě na konci loňského roku a nyní ji dál snižují problémy kolem šířícího se koronaviru. Na trh se po rozhodnutí Saúdské Arábie zvýšit těžbu a zahájit cenovou válku dostane další surovina, o kterou patrně nebude zájem.

Vyhlídky na další cenovou válku značně znervózňují obchodníky, kteří si ještě pamatují krach cen z roku 2014. Výrazný nárůst těžby z břidlic v USA tehdy donutil OPEC, aby zvýšil těžbu a přes pokles ceny vytlačil novou konkurenci z trhu. Ukázalo se ale, že těžaři z USA jsou mnohem odolnější a že se nižším cenám umějí přizpůsobit. Během tehdejší války cena ropy spadla také pod 30 dolarů. Právě v té době začal OPEC více spolupracovat s Ruskem, jehož ekonomika je na příjmech z prodeje ropy závislá podobně, jako například ekonomika saúdská.

"Je to poprvé, co si vzpomínám, že je zde výrazná nadprodukce a zároveň poptávkový šok," řekl agentuře Bloomberg šéf výzkumu trhu komodit ze společnosti Citigroup Ed Morse. "Taková kombinace je skutečně neobvyklá a ještě více komplikuje možnosti, jak se z toho dostat," dodal. Poptávkový šok vznikl v reakci na šíření koronaviru, kvůli němuž zejména Čína a pak i další země omezily ekonomickou aktivitu, a tím i poptávku po ropě.

Ceny ropy zažily výrazný propad vždy, kdy Saúdská Arábie sáhla k cenové válce ve snaze vytlačit z trhu konkurenci. Od konce roku 1985 do března 1986 cena americké ropy WTI klesla o 66 procent, když Saúdové pumpovali ropu na maximum, aby zastavili růst těžby v USA. Na konci 90. let, kdy se Saúdové podobně utkali s Venezuelou, tedy dalším významným producentem ropy, cena Brentu klesla dokonce pod deset dolarů. V roce 2008, ještě před globální krizí, cena vystoupila až ke 150 dolarům, ale ještě na konci téhož roku spadla ke 40 dolarům.

V celém světě se nyní spotřebovává zhruba 100 milionů barelů ropy denně, na OPEC připadá méně než třetina. Saúdská Arábie chce nyní těžbu zvýšit vysoko nad deset milionů barelů denně. Srovnatelný objem suroviny těží i Rusko a Spojené státy.

Asijské akcie prudce klesají

Akcie na asijských trzích v pondělí výrazně klesají. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 odepsal 5,07 procenta na 19 698,76 bodu. Přispěl k tomu i fakt, že japonská ekonomika od října do prosince klesla v celoročním přepočtu o 7,1 procenta, nejvíce za pět let. To posiluje obavy z recese, jejíž riziko zvyšuje také ekonomický dopad šíření nového typu koronaviru.

Hlavní index čínských akcií CSI300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, před koncem obchodování odepisoval 3,4 procenta na 3997 bodů. Podobně poklesem reagoval hlavní index hongkongské burzy Hang Seng, který měl před koncem obchodování ztrátu 4,3 procenta a pohyboval se kolem 25 022 bodů.

K poklesu akcií přispělo i výrazné snížení čínského exportu za leden a únor, stejně jako zpomalení japonské ekonomiky ve čtvrtém kvartálu. Čína v sobotu zveřejnila data o exportu a importu za první dva měsíce letošního roku. Zatímco vývoj meziročně klesl o 17,2 procenta, dovoz klesl o čtyři procenta. Peking tak vykázal obchodní deficit 7,1 miliardy dolarů (158,8 miliardy korun).

Cena severomořské ropy Brent, která je považována za referenční typ ropy pro celý svět, v pondělí v jednu chvíli spadla až k 28 dolarům za barel. Americká lehká ropa WTI se dostala až k 25 dolarům. Později se ceny mírně zotavily, stále však vykazovaly téměř rekordní ztráty.

Nejvýraznější ztrátu měl v pondělí v Asii index australské burzy S&P/ASX 200, který odepsal 7,33 procenta na 5760,60 bodu.

Také evropské akcie oslabují

Západoevropské akcie zahájily týden silným propadem, který je reakcí na kolaps cen ropy na světových trzích. K propadu přispívá i situace v Itálii, která o víkendu přistoupila k bezprecedentnímu kroku a kvůli šíření koronaviru nařídila karanténu asi 16 milionům lidí.

Panevropský index Stoxx 600 krátce po zahájení odepisoval zhruba 7,5 procenta a pohyboval se kolem 343 bodů. Akcie ropného kolosu BP spadly o 27 procent, akcie německého finančního ústavu Deutsche Bank jsou nejníže v historii.

Londýnský index FTSE 100 měl po zahájení ztrátu kolem 8,6 procenta na 5908 bodů, index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem pak vykazoval propad o 7,2 procenta na 10 715 bodů. Burza v Miláně, která ztrácela celý minulý týden, v pondělí podle hlavního indexu FTSE/MIB odepisuje kolem 3,6 procenta na 20 046 bodů.

Nejvýraznější ztráty mají podle očekávání akcie těžebních firem. Například britský ropný kolos BP odepisoval zhruba 27 procent, ztrátu přes 20 procent měly také akcie britsko-nizozemské skupiny Royal Dutch Shell. Mimo tento sektor pak akcie německého finančního ústavu Deutsche Bank spadly asi o 14 procent a jsou nejníže v historii.

Z méně rozvinutých trhů například burza v Aténách ztrácí podle hlavního indexu více než 13 procent, index pražské burzy PX odepisoval 5,8 procenta pod 907 bodů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru