Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Informovalo o tom v úterý ministerstvo financí. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. Za rok 2019 to bylo téměř 32 miliard, což je historicky druhý nejlepší výsledek. Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly."

31,7 miliardy

Obce a kraje loni celkově hospodařily s přebytkem 31,7 miliardy korun.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy na 594,1 miliardy korun. Na růstu se podílely vyšší daňové příjmy. Ty stouply o 25 miliard na 320,2 miliardy korun. Celkové výdaje územních rozpočtů loni stouply o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Příjmy obcí a krajů jsou tvořeny například penězi ze sdílených daní, mezi které patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmů. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu, například na činnosti související s rozšířenou působností obcí nebo kraje na financování so­ciálních služeb.