Česká ekonomika loni zpomalila meziroční růst na 2,4 procenta. V roce 2018 vzrostla o 2,8 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu růstu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 meziroční růst HDP také zpomalil, a to na 1,7 procenta ze 2,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Analytici tento vývoj zhruba předpovídali.

Loňský růst českého hospodářství je nejslabší od roku 2016, kdy podle údajů statistiků činil také 2,4 procenta. Česká ekonomika si ale vedla lépe než Evropská unie jako celek, sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Růst v loňském roce byl podpořen podle statistiků hlavně spotřebními výdaji domácností a zahraniční poptávkou. Mírně však rostly také investice. Dařilo se třeba obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství nebo informačním a komunikačním činnostem.

Za loňským zpomalením růstu ekonomiky podle Evropské komise, která jej ve čtvrtek předpovídala, stálo to, že výrazně klesly průmyslové zakázky i výroba, zejména ve druhé polovině roku. To mělo negativní dopad na firemní investice.

V letošním a příštím roce komise očekává mírné zpomalení růstu soukromé spotřeby v důsledku slabšího růstu mezd. Výhled pro soukromou spotřebu nyní zastiňuje rovněž klesající spotřebitelská důvěra. Růst exportu by měl letos opět zpomalit, příští rok by však měl znovu nabrat na tempu.

Růst HDP v loňském čtvrtém čtvrtletí zpomalil na nejnižší úroveň od třetího čtvrtletí roku 2016, kdy také činil 1,7 procenta. Růst HDP táhla hlavně spotřeba domácností a dařilo se většině odvětví ve službách a stavebnictví.

Růst ekonomiky byl mírně nižší, než očekávali analytici. V průměru ekonomové odhadovali meziroční růst HDP za rok 2019 na zhruba 2,5 procenta a za loňské poslední čtvrtletí na 1,9 procenta.

Za zpomalením růstu české ekonomiky stál slabší výkon světového hospodářství, shodli se analytici oslovení ČTK. V letošním roce se podle nich růst hrubého domácího produktu (HDP) dále sníží, k loňským geopolitickým rizikům se přidávají obavy z koronaviru.

"Největší vinu na pozorovaném zpomalení růstu ekonomiky patrně nesla globální geopolitická rizika, jež v průběhu celého roku ohrožovala plynulý mezinárodní obchod, a tím podkopávala český průmyslový sektor," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. V průmyslu se tak podle něj snižovala zahraniční poptávka, zároveň tato rizika odrazovala firmy od investic kvůli nejisté budoucnosti.

Meziroční růst HDP za poslední čtvrtletí 1,7 procenta představuje nejslabší nárůst od třetího čtvrtletí 2016, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Mezičtvrtletní růst 0,2 procenta znamená nejslabší přírůstek HDP od prvního čtvrtletí 2014. Jde o mírně slabší výsledek, než který čekal finanční trh a Česká národní banka, podotkl.

Ačkoli jde o předběžný odhad, který může být mírně revidován, růst ekonomiky v závěru minulého roku bude patřit mezi nejslabší za poslední roky, což je důsledek slabší ekonomické aktivity v zahraničí, uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler. Vzhledem ke stále slabšímu vývoji v zahraničí by tak podle něj měla letos česká ekonomika dále mírně zpomalit a konsensuální očekávání se posouvá k růstu kolem dvou procent.

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vývoj české ekonomiky mohou být podle daňového poradce společnosti BDO Martina Tučka politické události. Zamíchat s kartami mohou například prezidentské volby v USA. Stejně tak může na českou ekonomiku dopadnout případné uvalení amerických cel, jakožto reakce na novou digitální daň. Ve druhé polovině roku pak ovlivní vývoj ekonomiky také skutečnost, zda bude dosaženo obchodní dohody mezi Velkou Británií a EU, poznamenal.

Letošní rok začíná s obavami z dopadů koronaviru na čínskou ekonomiku a na globální výrobní řetězce navázané na tuto zemi, připomněl analytik Deloitte David Marek. "Původně jsme odhadovali růst české ekonomiky v letošním roce na 2,0 procenta, rizika jsou ale vychýlena směrem dolů," dodal.