Jen pouhý pohled na lesní panorama vede u člověka ke snížení hladiny stresu či poklesu tlaku. Podle studií respektovaného amerického psychologa Rogera Ulricha jsou vystresovaní lidé vystavení lesnímu klidu schopni se psychicky zotavit několikrát rychleji než v hlučném městském prostředí. Návštěvníci lesa vnímají léčivý klid a ticho, doplněné konejšivým štěbetáním ptactva či poryvy větru. Pod jejich nohama je ale naopak rušno.

Hlínou se šíří živiny, informace i záškodnická činnost. Komunikačním prostředím, na něž se napojuje většina rostlin lesa, je takzvaná mykorhizní síť, kterou tvoří vlákna hub. Houby, včetně běžných hřibů, jsou z většiny skryty v podzemí. Lidmi sbírané plodnice jsou pouze jejich nadzemní rozmnožovací orgány. Klíčové podzemní části vytváří podhoubí, které je složeno z množství vláken, jež se proplétají a spojují s kořeny stromů. V jediné čajové lžičce lesní půdy mohou být houbová vlákna o délce až několika kilometrů.

Jsou dva způsoby, jak dokážou houby stromy a další rostliny propojit. V případě endomykorhizní formy se vlákna houby nabourají přímo do kořenových buněk a spojí se s nimi, ektomykorhizní forma se spojuje s kořeny pouze povrchově tak, že je obalí. Bez ohledu na druh jsou tato spojení vzájemně výhodná pro stromy i houby. Stromy poskytují houbám živiny v podobě produktů fotosyntézy − cukrů − a houby na oplátku pomáhají kořenům s nasáváním vody a v ní rozpuštěných minerálů, především fosforu a dusíku.

30 procent zemského povrchu

zaujímají lesy. Velmi rychle ale mizí, jen mezi roky 1990 a 2016 zmizely lesy o rozloze Jihoafrické republiky.

1 bilion stromů

chce vysázet iniciativa OSN s cílem snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře. Ten se ukládá do země i díky podzemní síti.

28 tisíc druhů stromů

do svého modelu zahrnula umělá inteligence, která v minulém roce sestavila vůbec první globální obrázek podzemních sítí.

90 procent všech rostlin

žije v symbióze s houbami. Jsou proto schopné se zapojit do podzemní sítě umožňující sdílení informací nebo živin.

Teprve minulý rok se podařilo s využitím umělé inteligence vytvořit globální mapu těchto sítí a ukázat jejich závislost na podnebí. Výzkumníci z několika univerzit po celém světě shromáždili data o symbiotickém soužití hub a stromů z více než 70 zemí. Pokryli na 28 tisíc druhů stromů a měli k dispozici na miliony pozorování vztahů mezi stromem a podzemní sítí.

Umělá inteligence ukázala, že v tropických oblastech, jako je střední Afrika nebo Amazonie, převládá endomykorhizní forma1, kdy se houby nabourávají přímo do kořenů. Naopak v Evropě nebo Severní Americe je častější ektomykorhiza − příkladem hub vytvářejících toto propojení jsou právě hřiby nebo muchomůrky. Simulace pak odhalila, že tato forma převládá u 60 procent všech sítí na světě. Takto stavěné sítě jsou navíc schopné zadržovat v zemi uhlík z atmosféry. Jejich tropické příbuzné jsou v tomto podstatně méně efektivní.

"Stromy přemění oxid uhličitý na cukry, které transportují skrze kořeny do mykorhizních sítí a ty spolu s kořeny stromů představují velkou zásobu uhlíku. Na základě současného výzkumu víme, že mykorhizní sítě významně snižují rychlost, jakou se oxid uhličitý dostává z těchto zásobníků zpět do atmosféry," vysvětluje princip zadržování uhlíku vědec Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, jenž se mykorhizními sítěmi zabývá.

Celý tento mechanismus je proto klíčový i pro výzkum globálního oteplování. Vlivem odlesňování totiž dochází k odumírání těchto sítí, navíc kvůli rostoucí globální teplotě začínají tropické houby nahrazovat své v ukládání uhlíku schopnější severské kolegyně. Oba jevy pak vedou k tomu, že se do země ukládá méně uhlíku, což zase posiluje globální oteplování. Pokud se podle vědců do roku 2100 nesníží produkce emisí uhlíku a vzroste teplota, může se snížit podíl podzemních sítí tvořených severskými houbami o 10 procent.

Výzkum mykorhizních sítí je ale teprve na svém počátku. Ještě v 90. letech pokládala většina biologů myšlenku o existenci podzemní sítě, jež funguje jako kanál pro sdílení živin a informací mezi stromy a dalšími rostlinami, za minimálně odvážnou. Role hub v ekosystému teprve čekala na své vědecké docenění.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.