Prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin včera v Istanbulu slavnostně zprovoznili plynovod TurkStream. Ten bude po dně Černého moře přivádět zemní plyn z Ruska do Turecka. Potrubí z jihu obchází Ukrajinu, podobně jako to ze severu činí ještě výkonnější plynovod Nord Stream, určený k přepravě plynu z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

"Úspěšná realizace společného velkého projektu podmořského plynovodu jasně svědčí o tom, že rusko-turecké strategické partnerství dává smysluplné a hmatatelné výsledky," řekl Putin.

TurkStream má dvě větve, kaž­dou s přepravní kapacitou 15,75 miliardy krychlových metrů ročně. První větev má dodávat ruský plyn tureckým zákazníkům, zatímco druhá má zajišťovat dodávky do jižní a jihovýchodní Evropy. Ruský plynárenský gigant Gaz­prom začal TurkStream naplňovat plynem už na Nový rok.

15,75 miliardy

krychlových metrů ročně je přepravní kapacita každé ze dvou větví nového plynovodu TurkStream.

Slavnostní ceremonie, při níž oba prezidenti společně otočili kohoutkem, se zúčastnil také bulharský premiér Bojko Borisov a prezident Srbska Aleksandar Vučić.

Bulharská společnost Bulgartransgaz v neděli oznámila, že ruský plyn přicházející tímto plynovodem bude dodávat nejen zákazníkům v Bulharsku, ale i v Řecku a Severní Makedonii. Plynovod z Bulharska do Srbska a dál do Maďarska není dosud dostavěn.

Moskva se snaží omezit přepravu plynu přes Ukrajinu, a to jak stavbou plynovodu TurkStream, tak zdvojnásobením kapacity plynovodu Nord Stream (momentálně až 55 miliard metrů krychlových ročně). Nord Stream 2 měl být původně dokončen v závěru loňského roku. Rusko se domnívá, že jej navzdory americkým sankcím bude schopno dokončit za několik měsíců. Česko k němu bude připojeno plynovodem Eugal.

Expert na energetiku Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS upozornil, že plynovod Turkish Stre­am není jediný, který byl v poslední době v jihovýchodní Evropě postaven. "Další je TANAP, který od září 2019 dopravuje ázerbájdžánský plyn do Turecka a dále přes TAP to bude i do jihovýchodní Evropy včetně Itálie," řekl Štěpán. "A nově také EastMed, který by měl dopravovat do jihovýchodní Evropy izraelský plyn," dodal.

Zmíněné plynovody by podle Štěpána měly mít pro Evropu tři základní přínosy − zlepšení stavu ovzduší, protože v jihovýchodní Evropě nahradí plyn hlavně topné oleje, dále zvýšení bezpečnosti dodávek a pak také snížení ceny plynu či alespoň udržení cen na současné úrovni. "Objem dodávek plynu z těchto tří projektů celkem přesáhne 50 miliard metrů krychlových za rok, může to být i více," dodal.

Před slavnostní ceremonií se Erdogan sešel s Putinem na dvoustranné schůzce, jejímž hlavním tématem byla situace na Blízkém východě.