Írán v noci na středu zaútočil v Iráku na síly pod vedením Spojených států. Další rakety dopadly na vládní čtvrť v Bagdádu ve středu večer. Tři rakety dopadly do ostře střežené zelené zóny, v níž se nacházejí vládní budovy a diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na policejní zdroje. Kdo za útokem stojí, není v této chvíli jasné. V oblasti byly podle místních médií slyšet silné exploze.

V noci na středu Teherán odpálil více než dvě desítky balistických střel z íránského území na dvě irácké základny s vojáky západní koalice. Pentagon i Irák potvrzují, že terčem byla letecká základna Ajn al-Asad západně od Bagdádu a základna v Irbílu na severu Iráku.

Íránské revoluční gardy uvedly, že jde o odplatu za zabití íránského generála Kásema Solejmáního.

Při útoku nebyl zabit žádný Američan ani Iráčan, uvedl americký prezident Donald Trump.

"Žádní Američané nebyli zraněni, nedošlo k žádným úmrtím, škody na našich vojenských základnách byly pouze minimální. Írán, jak se zdá, ubral na svých aktivitách. To je dobré pro nás i pro celý svět," řekl Trump.

"Írán je hlavním sponzorem terorismu a jeho snaha o získání jaderné zbraně ohrožuje svět. Nikdy nedopustíme, aby k něčemu takovému došlo," pokračoval s tím, že USA okamžitě uvalí další ekonomické sankce vůči íránskému režimu.

"To, že máme tak skvělou armádu a vybavení, neznamená, že to musíme použít. Nechceme to použít. Síla Ameriky, a to jak vojenská, tak ekonomická, je nejlepším odstrašujícím prostředkem," prohlásil Trump.

Trump si přeje, aby zbývající signatářské země dohody o íránském jaderném programu následovaly USA a od tohoto ujednání s Teheránem odstoupily. "Musíme spolupracovat a vyjednat s Íránem dohodu, která světu zajistí větší bezpečnost a díky níž bude svět místem míru," prohlásil prezident. USA od dohody odstoupily v roce 2018 a obnovily pak protiíránské sankce. Zejména evropští signatáři se snaží dohodu udržet při životě, i když Írán ji už přestává dodržovat.

Zároveň prý Trump požádá NATO, aby se více zapojilo do procesu na Blízkém východě.

Podle vyjádření českého ministerstva obrany jsou všichni čeští vojáci v Iráku po íránských útocích v pořádku a zůstávají na základnách. Další postup česká armáda koordinuje se spojenci v NATO. Podle premiéra Andreje Babiše ale rozhodně není na pořadu dne stažení českých vojáků z Iráku. "V rámci naší mise jsme se nerozhodli k nějaké evakuaci," podotkl premiér během středeční návštěvy Olomouce. Čeští vojáci v Iráku jsou podle něj v pořádku. "Není tam žádný problém," dodal.

Čeští vojáci působí na jiných základnách, než na které dopadly íránské rakety. Celkem 24 vojenských policistů pomáhá s výcvikem iráckých policistů na základně Dublin v Bagdádu. Dalších 13 vojáků z liberecké protichemické jednotky je na letecké základně al-Tádží, kde učí Iráčany likvidovat nebezpečné chemické látky.

Vojáci v těchto dnech zůstávají na svých základnách a výcvik je přerušen.

Kromě toho jsou v Iráku i čeští policisté. Členové Útvaru rychlého nasazení hlídají ambasádu v Bagdádu a konzulát v Irbílu. Dalších pět policistů se podílí na výcviku místních policistů v Bagdádu.

I policisté zatím zůstávají na místě, uvedl na Twitteru policejní prezident Jan Švejdar. "Výcvik je přerušen, veškeré další kroky jsou společně koordinovány zejména s ministerstvem obrany. Podle velitele kontingentu jsou naši policisté v bezpečí a v případě nutnosti jsou připraveni zajistit evakuaci," napsal.

Íránská státní televize informovala, že Írán odpálil na americká zařízení v Iráku včetně letecké základny Ajn al-Asad "desítky" raket typu země-země. Podle vyjádření irácké armády zemi zasáhlo 22 raket. Z nich 17 dopadlo na základnu Ajn al-Asad, přičemž dvě nevybuchly. Zbylých pět raket spadlo na sídlo sil mezinárodní koalice vedené USA v Irbílu.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí uvedl, že Írán raketovými útoky na irácké základny s vojáky západní koalice dal facku Spojeným státům.

Chameneí řekl, že "korumpující přítomnost Spojených států v regionu musí skončit", jelikož způsobuje válku, rozdělování a destrukci, a zdůraznil, že pouze vojenské kroky nestačí.

Nejvyšší duchovní zároveň označil zabitého generála Solejmáního za "odvážného bojovníka" a "drahého přítele".

Operaci Íránu komentoval také íránský prezident Hasan Rúhání.

Podle íránské agentury Fars poznamenal, že Washington možná "uřízl paži" generála Solejmáního, ale v reakci na to bude uříznuta "noha" Spojených států v regionu.

Irácký prezident Barham Sálih noční íránský útok odsoudil a zopakoval, že odmítá narušování irácké suverenity. Informovala o tom agentura AP.

Sálihova kancelář ve středečním prohlášení uvedla, že osud amerických vojáků v Iráku je vnitřní záležitost státu. Opírá se o právní dohody, které se týkají boje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).

"Irák již dříve odmítl být místem, kde propukne agrese proti jakékoliv zemi, a zároveň odmítá být zdrojem ohrožení pro veškeré své sousedy," stálo v prohlášení.

Irácké ministerstvo zahraničí si kvůli útoku předvolá íránského velvyslance v Bagdádu. "Útoky odmítáme a považujeme je za narušení irácké svrchovanosti. Zdůrazňujeme, že Irák je nezávislý stát, jehož prioritou je zajištění bezpečnosti. Nedovolíme, aby se stal bojištěm. Ministerstvo si předvolá velvyslance Íránské islámské republiky a toto mu sdělí," uvádí se v prohlášení ministerstva.

"Ministerstvo zdůrazňuje, že Irák je nezávislým státem a jeho vnitřní bezpečnost je jeho prioritou. Nedopustíme, aby se z něj stalo bitevní pole," uvádí se rovněž v dokumentu.

Írán naplánoval noční raketový útok na základny v Iráku se záměrem minimalizovat oběti, soudí analytik stanice CNN. Potvrzují to také evropské vládní zdroje, na něž se odvolala agentura Reuters. Vlivný republikánský senátor Lindsey Graham nevidí zatím důvod k odvetě za útok, který mířil na základny, jež v Iráku používají Američané.

Podle CNN načasování raketových úderů i výběr cílů nesvědčí o tom, že Teherán chtěl zabít co nejvíc Američanů. Íránci si museli být vědomi toho, že většina vojáků bude spát, takže se nedá očekávat, že budou zasaženi při práci na základnách. Známo je rovněž, že USA používají výkonný protivzdušný obranný systém a že ten bude v pohotovosti.

Vládní zdroje citované agenturou Reuters soudí, že Íránci se chtějí vyhnout dalšímu vyhrocování situace a že chtěli dát hlavně najevo svou odhodlanost.

"Podle mého názoru odveta jenom pro ni samu není nyní nutná. Je ale nezbytné stanovit si ve vztahu k Íránu pevně a přehledně strategické cíle," napsal v tweetu Graham, který patří v Senátu k největším Trumpovým obhájcům.

Ozbrojené síly Iráku, Německa, Dánska a Norska uvedly, že z jejich příslušníků nikdo při útocích nezemřel.

Ani jednotky Severoatlantické aliance působící v Iráku nehlásí po nočních raketových útocích žádné ztráty. Nejmenovaný činitel NATO to řekl agentuře AFP, podobnou informaci zároveň na Twitteru zveřejnila také reportérka britského deníku The Times. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg íránskou odplatu za zabití prominentního generála odsoudil, podobně jako Francie a Británie.

"NATO vyzývá Írán, aby se vyvaroval jakéhokoli nového násilí," dodal Stoltenberg.

Noční operaci Teheránu odsoudil také britský premiér Boris Johnson, když po poledni vystoupil před britskými poslanci. "Samozřejmě odsuzujeme útok na irácké vojenské základny s koaličními silami. Írán by neměl tyto lehkovážné a nebezpečné útoky opakovat, místo toho musí naléhavě usilovat o deeskalaci," citovala Johnsona agentura Reuters.

Podobně reagovalo ve svém prohlášení francouzské ministerstvo zahraničí, které vyzvalo k zastavení "cyklu násilí". Paříž zdůraznila, že je důležité pokračovat v boji proti teroristické organizaci Islámský stát a zároveň respektovat svrchovanost Iráku. Ministerstvo zahraničí později vyzvalo k obezřetnosti Francouze vyskytující se v izraelské Haifě, která je po nárůstu napětí v regionu "objektem explicitních výhrůžek".

"Je jasné, že tyto rakety byly odpáleny z Íránu," uvedl v noci na středu mluvčí Pentagonu Jonathan Hoffman. "Zatímco vyhodnocujeme situaci a naši reakci, podnikneme všechny nezbytné kroky k ochraně a obraně amerických vojáků, partnerů a spojenců v regionu," ujistila americká armáda.

Podle íránské televize Teherán hrozí "ještě ničivějšími odpověďmi" v případě nového amerického útoku.

"Pracujeme na vyhodnocení prvních škod způsobených konfliktem," řekl mluvčí Hoffman.

Podle agentury AFP dopadlo na základnu Ajn al-Asad nejméně devět raket, podle zdrojů agentury Reuters nejméně sedm. Televize Al-Majádín uvedla, že nad základnou přelétávaly americké vrtulníky a byly slyšet sirény. Po nejméně dvojím útoku byl na základně vyhlášen poplach.

Základnu Ajn al-Asad v prosinci 2018 navštívil prezident Trump a loni v listopadu i viceprezident Mike Pence.

USA mají v Iráku v současnosti zhruba 5000 vojáků, kteří jsou součástí mezinárodní koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). V Irbílu je umístěno na 115 německých vojáků. Podle mluvčího bundeswehru jsou po íránském útoku všichni v pořádku.

Na předměstí Teheránu se v noci na středu zřítil letoun ukrajinských aerolinií UIA. Na palubě zahynulo podle předběžných odhadů na 176 lidí. Média spekulovala, jestli může zřícení stroje souviset se současnými spory mezi Íránem a USA, podle Íránu je ale za nehodou technická závada. To samé oznámila i ukrajinská ambasáda v Íránu.

Generál Solejmání byl pohřben

Írán ve středu brzy ráno v jeho rodném Kermánu pohřbil generála Kásema Solejmáního, který byl zabit minulý pátek při útoku amerického dronu u bagdádského letiště. Informovala o tom agentura AP.

Solejmání, jehož smrt vyhrotila vztahy mezi USA a Íránem, byl pohřben po odkladech způsobených v úterý tragédií na tryzně za zabitého velitele íránských elitních jednotek Kuds. Dav totiž ušlapal nejméně 56 osob a na 200 dalších bylo zraněno.

Ostatky Solejmáního zabalené do rubáše byly spuštěny pod zem před 6:00 místního času za přítomnosti truchlících.

Válka může trvat po generace

Ministr zahraničí Íránu Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že válka na Blízkém východě může trvat po generace, pokud Američané v regionu zůstanou. Samotnému Zarífovi Američané odmítli dát víza, aby se mohl zúčastnit jednání Organizace spojených národů. Podle agentury Bloomberg to Američané zdůvodnili zvýšenými bezpečnostními opatřeními po Solejmáního smrti.

O bezpečnost se neobávají jen Spojené státy, ale i další země, které působí v regionu. Zejména západní jednotky v Iráku jsou v ohrožení, protože Teherán do značné míry ovládá velkou část šíitských milicí, které jsou přitom oficiálně součástí irácké armády. Ostatně Kásem Solejmání byl zabit spolu s velitelem organizace Katáib Hizballáh Abú Mahdím Muhandisem. Jeho organizaci Američané obviňují z minometných útoků proti americkým základnám.

Řada zemí tak kvůli nepřehledné situaci začala své vojáky z Iráku stahovat domů nebo do bezpečnějších okolních zemí. Do Jordánska a Kuvajtu se přemístí přes 30 německých vojáků ze 150. Sedm jich stáhlo Slovensko, britské ministerstvo obrany prohlásilo, že určitá část jejich vojáků také opustí zemi. Své vojáky mimo Irák přesunulo i Chorvatsko. Francie zatím neplánuje svůj kontingent redukovat a také čeští vojáci zůstávají.

Představitele Trumpovy administrativy podle všeho reakce spojenců nepříjemně překvapila. "Evropané nejsou tak nápomocní, jak by mohli být. Britové, Francouzi, Němci, všichni by si měli uvědomit, že to, co jsme udělali, zachránilo životy i v Evropě," prohlásil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Evropští politici sice ve svých vyjádřeních uznávali destruktivní roli Solejmáního a jeho jednotek v regionu, vyzývali ale ke zdrženlivosti.

Pompeo si naopak pochvaloval reakci zemí z Blízkého východu, jmenovitě Izraele a Saúdské Arábie. "Mluvil jsem s nimi, vysvětloval jsem jim, proč se to stalo, žádal je o pomoc. Všichni byli fantastičtí," řekl americký ministr zahraničí v rozhovoru pro stanici Fox News.

Ovšem ani zde není vše ideální. Jeden z největších zastánců Spojených států, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle serveru Axios řekl členům své vlády, aby při rozhovorech s novináři nedali žádnou záminku se domnívat, že Izrael s útokem má cokoli společného. "Zabití Solejmáního je věc Američanů a my bychom se od toho měli držet dál," řekl Netanjahu ministrům.