Americký ministr obrany Mark Esper v pondělí popřel zprávy o tom, že se Spojené státy chystají stáhnout svoje jednotky z Iráku. Washington podle něj ani nevydal příkaz k přípravě přesunu vojsk, informovala agentura Reuters. 

Původní informace hovořily o tom, že mezinárodní koalice působící pod velením USA v Iráku z této blízkovýchodní země odejde. Vyplývalo to z dopisu s pondělním datem, který velitel koalice, americký generál William Seely, adresoval zástupci velitele irácké armády a o kterém informovaly zahraniční tiskové agentury včetně Reuters. Generál Seely v listu uvádí, že koalice se rozhodla přeskupit síly s ohledem na svrchovanost Iráku a na základě žádosti iráckého parlamentu. 

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley následně uvedl, že dopis je pravý, ale jednalo se o nešikovně formulovanou pracovní verzi.

"Nepřijali jsme žádné rozhodnutí opustit Irák," uvedl Esper. "Ten dopis odporuje naší současné pozici," dodal. "Nevím, co je to za dopis... Snažíme se zjistit, odkud pochází, co to je. Nepadlo však žádné rozhodnutí o tom, že opustíme Irák. Tečka," prohlásil šéf Pentagonu s tím, že USA pouze plánují jisté přesuny svých vojáků.

"Špatně zvolená slova, naznačují stažení (vojsk). To se však neděje," citovaly agentury Reuters a AFP předsedu sboru náčelníků štábů Milleyho, jehož funkce je nejvyšší v americké armádě. Cílem listu bylo podle něj pouze upozornit na plánovaný zvýšený pohyb jednotek.

"Pane, z úcty ke svrchovanosti Irácké republiky a v souladu s požadavkem iráckého parlamentu a premiéra, přeskupí v příštích dnech a týdnech CJTF-OIR (koalice ustavená pro boj proti Islámskému státu) své síly, aby se připravila na další pohyb," uvedl generál Seely v nepodepsaném dopise, jehož fotografie se dostala do médií. Adresátem byl Abdal Amír z iráckého ministerstva obrany.

Agentura Reuters napsala, že pravost dopisu jí potvrdil irácký vojenský zdroj, podle agentury AFP autenticitu listu potvrdily americký i irácký vojenský zdroj a dopis byl doručen. 

"Respektujeme vaše svrchované rozhodnutí týkající se našeho odchodu," citují agentury ze Seelyho listu. Uvádí se v něm rovněž, že koalice musí podniknout určitá opatření zajišťující, že odsun z Iráku bude bezpečný.

Dopis amerického generála hovoří o větším provozu vrtulníků nad Bagdádem. Podle světových tiskových agentur nad iráckou metropolí se v pondělí večer pohyboval zvýšený počet helikoptér.

Irácký parlament v neděli schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Parlament, jehož rozhodnutí není právně závazné, se sešel na mimořádné schůzi v souvislosti s pátečním americkým raketovým útokem, při němž zemřel velitel íránských jednotek Kuds Kásem Solejmání, člen vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a dalších osm lidí. Spojené státy večer oznámily, že jsou krokem iráckého parlamentu zklamány.

Iráčtí poslanci také vyzvali vládu, aby zrušila žádost o podporu ze strany mezinárodní koalice pod vedením Spojených států v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která v roce 2014 ovládla rozsáhlá území na severu a ve středu Iráku. Nyní už podle poslanců není pomoc koalice potřeba, neboť "vojenské operace byly ukončeny a bylo dosaženo vítězství".

Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné a po nedělním kroku tak bude muset ještě následovat nový zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra. Usnesení navíc schválili především šíitští poslanci. Většina zástupců sunnitů a Kurdů totiž mimořádnou schůzi bojkotovala. Jeden ze sunnitských poslanců Reuters řekl, že obě skupiny se obávají, že po odchodu koaličních sil by Irák byl vystaven riziku povstání, podrytí bezpečnosti a posílení šíitských milicí podporovaných Íránem.

Spojené státy byly rozhodnutím iráckého parlamentu zklamány, reagovalo po několika hodinách americké ministerstvo zahraničí. "I když zatím čekáme na další objasnění právní povahy a dopadů dnešního rozhodnutí, důrazně žádáme irácké představitele, aby ještě jednou zhodnotili význam nynějších hospodářských a bezpečnostních vazeb mezi oběma zeměmi i trvající přítomnosti mezinárodní koalice proti IS," uvedlo ministerstvo.

Na začátku zasedání parlamentu premiér Ádil Abdal Mahdí poslancům doporučil, aby podnikli urychlené kroky k odchodu zahraničních vojáků ze země. Bude to podle něho v zájmu Iráku i Spojených států.

"I přes vnitřní a vnější obtíže, jaké nás možná čekají, je to v principu a praxi to nejlepší pro Irák," řekl Mahdí. Uvedl, že v letech 2011 až 2014 v Iráku žádní zahraniční vojáci nebyli a vztahy se Spojenými státy kvůli tomu podle něho neutrpěly.

Smrt Solejmáního a Muhandise označil premiér Iráku za politický atentát. S íránským generálem se měl premiér Mahdí podle svých slov v pátek sejít.

Koalice proti IS vedená Spojenými státy dříve v neděli oznámila, že pozastavuje výcvik a podporu iráckých bezpečnostních sil kvůli opakovaným raketovým útokům na základny, kde jsou její vojáci rozmístěni. V rámci této koalice působí v zemi asi 5200 amerických vojáků. Severoatlantická aliance už v sobotu oznámila, že pozastavuje v Iráku svoji výcvikovou misi, na jejíž práci se podílí také čeští vojáci.

Irácké ministerstvo zahraničí si kvůli opakovaným americkým náletům, jejichž obětí se stal i Solejmání, předvolalo velvyslance USA. Takové jednání je "nehorázným narušením suverenity Iráku a mezinárodního práva a norem, jež upravují vztahy mezi zeměmi a které zakazují využívat území jedné země k útokům na jiný stát," uvedlo ministerstvo v prohlášení. Resort také informoval, že u generálního tajemníka OSN a Rady bezpečnosti OSN podal kvůli americkým útokům na iráckém území oficiální stížnost. Radu bezpečnosti OSN Irák vyzval, aby údery odsoudila.

Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů.

Související