Blíží se nám jedno nepěkné výročí. Před rokem se akciové trhy potácely strmě dolů. Jen od začátku prosince do Vánoc ztratil americký akciový index S&P 500 přes 15 procent. Jako příčina propadu byly často označovány obchodní války a utažená politika americké centrální banky (Fedu), která ještě v prosinci 2018 zvýšila úrokové sazby.
A zatímco americká administrativa své chování v zásadě nezměnila, Fed kompletně otočil směr, když pozastavil zvyšování sazeb a od poloviny letošního roku je postupně snižoval. A otočil se i proces snižování objemu bilance amerického Fedu, když bylo třeba řešit problém likvidity na peněžním trhu.
A ačkoliv se zde z hlediska záměru nejedná o kvantitativní uvolňování, pro které zlidověl pojem tištění peněz, stále je to prvek, který zvyšuje měnovou bázi, z níž potenciálně mohou být tvořeny peníze. A vyšší tvorba peněz pak nafukuje nominální veličiny, jako jsou ceny akcií.
Od loňských Vánoc přidal S&P 500 přes 30 procent. Pozoruhodné je, jak výrazně se otočilo kormidlo americké centrální banky, aniž by se výrazně zhoršila její prognóza. Měnové uvolňování bylo děláno preventivně s ohledem na výrazné globální nejistoty.
Debata je nyní o tom, zda to bylo dostatečné. My se kloníme k tomu názoru, že Fed sice reagoval s předstihem, ale nikoliv dostatečně na to, aby v příštím roce ekonomika Spojených států neprošla recesí. Ta by ovšem měla být s ohledem na již učiněné změny v nastavení měnové politiky velmi mělká. V rámci nejistoty prognóz je dobře možné, že se USA recesi vyhnou, nicméně v tomto nastavení by bylo opravdu nepříjemné, kdyby ekonomika dostala další negativní šok.
