Ekonomiky v eurozóně se zatím nenachází na kraji obrovské krize. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to v neděli řekl ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Velice nízké úrokové sazby podle něj způsobují to, že i výrazně zadlužené země jako třeba Itálie jsou schopné splácet své dluhy. Česko by mělo využít tohoto prostředí nízkých sazeb k investování, dodal.

Nízké úrokové sazby ale znamenají velký růst cen jiných aktiv, nejen akcií, ale třeba i dramatické zvýšení cen nemovitostí, uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler. Následkem tohoto stavu pak bohatší lidé bohatnou více než chudší lidé, kteří mají své úspory pouze v bankovních vkladech, doplnil hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Kovanda připomněl, že podle posledních ukazatelů je míra nejistoty ve světové ekonomice vyšší než například v době hospodářské krize před deseti lety. Plyne podle něj zejména z nedořešeného brexitu a obchodních válek, které například hrozí v případě vztahu USA s Čínou přerůst ve formu studené války. Problémem německé ekonomiky je situace v automobilovém sektoru, podotkl Seidler.

Související

Švejnar je pro přijetí eura z ekonomických důvodů

Jednotnou evropskou měnu v současnosti používá 19 z 28 členských zemí Evropské unie. Česká vláda loni v prosinci schválila dokument ministerstva financí a České národní banky, který doporučuje zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Mezi českou veřejností podle průběžných průzkumů převažuje odmítavý prostoj k přijetí eura.

"Euro je politický projekt, to není finanční projekt," řekl na úterní mezinárodní konferenci Od ostnatého drátu k Schengenu v Poslanecké sněmovně bývalý ministr financí a nyní pražský zastupitel Ivan Pilný (ANO). Podle něj by byla nutná rekonstrukce, kterou si ale nedovede představit, aby Česko mohlo uvažovat o přijetí měny. "Já bych doporučoval nesmírnou opatrnost a pokusit se alespoň oddělit politiku od ekonomiky," poznamenal. "Musíme se podívat trošku víc dopředu, tady se jedná o udržitelnost projektu. Ta v současné době není příliš velká," dodal.

Naopak Švejnar je pro přijetí eura z ekonomických důvodů. "Propočty ukazují, že bychom na tom byli lépe, kdybychom byli v eurozóně. Důležité jsou náklady spojené s kurzovním rizikem. Když si mohou lidé z eurozóny vybrat mezi námi a Slovenskem, vybírají si Slovensko, protože nemají kurzovní riziko. U nás zvlášť v posledních pěti až šesti letech kurz hodně fluktuoval kvůli aktivní politice centrální banky," uvedl.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová míní, že by Česko mělo euro přijmout až v případě, že eurozóna nebude ohrožena riziky. Dodala ale, že rizika se v poslední době spíše navyšují.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) řekl, že koruna je dlouhodobě nejstabilnější měna v regionu. "Ten náklad - ztráta autonomní měnové politiky, to, že se nebude šít na míru České republiky, ale budeme přijímat měnovou politiku Evropské centrální banky, kterou musí ušít na míru naprosto různorodých ekonomik -, je tak obrovský, že to smysl dělat nemá," dodal. Bývalý náměstek ministra financí Václava Klause v letech 1990 až 1992 Dušan Tříska považuje vstup do eurozóny za nesmysl.

Související

Komentáře ke článku

Tomáš Válek 24.11.2019 16:06
Největší riziko pro korunu je právě ČNB a její snaha řídit kurz. A na transakční náklady s korunou spojené není česká ekonomika dost bohatá.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru