Předseda největších odborů v zemi Josef Středula tvrdí, že "česká ekonomika se desítky let držela na uměle nízkých mzdách". Ekonom Edward Lazear ze Stanfordu ale ve své nově zveřejněné studii nic takového neprokazuje. Zkoumá v ní vztah vývoje produktivity a mezd v jednotlivých zemích OECD, včetně Česka. V období let 1997 až 2007 patřilo Česko společně s Litvou k zemím OECD, kde mzdy vzrostly vůbec nejvýrazněji. Mzdy v tradičních západních ekonomikách rostly vesměs pomaleji. Česko tedy ekonomicky nejvyspělejší země světa mzdově dohánělo, ačkoli zřejmě pomaleji, než si zejména počátkem 90. let mnozí vysnili.

O uvedeném období let 1997 až 2017 v zásadě platí, že v těch zemích OECD, v nichž výrazněji rostla produktivita, rostly výrazněji také mzdy. Lazearův výzkum zkrátka nedokládá nic v tom smyslu, že by u nás byly mzdy desítky let uměle snížené, jak tvrdí Středula. Naopak, mzdy v Česku spolehlivě narůstají se vzestupem produktivity.

Opět se potvrzuje, že stávající úroveň českých mezd, jež za mzdovou úrovní ekonomicky nejvyspělejších zemí světa stále znatelně zaostává, odráží samotnou strukturu české ekonomiky a její pozici v mezinárodních hodnototvorných řetězcích.

Studie společnosti Deloitte z minulého týdne přesvědčivě dokládá, že v těchto ohledech česká ekonomika stále vykazuje ráz takzvané montovny. Montovna znamená nízkou přidanou hodnotu, nízkou produktivitu, nízké marže, nízké mzdy. Dokud bude Česko montovnou, na německé mzdy můžeme zapomenout.