Čistý zisk energetické skupiny ČEZ stoupl za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně zhruba o polovinu na 13,6 miliardy korun. Tržby vzrostly o 12 procent na 148,1 miliardy. Pomohl k tomu zejména růst cen elektřiny a vyšší zisk z obchodování s komoditami. Skupina to v úterý oznámila v tiskové zprávě. Po očištění o mimořádné vlivy dokonce podle ČEZ čistý zisk vystoupal až na 14,7 miliardy. Za celý letošní rok chce skupina dosáhnout čistého zisku až 18 miliard oproti 10,5 miliardy za loňský rok. Výsledky byly horší než očekávali analytici, akcie firmy na pražské burze reagovaly poklesem.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) zvýšil ČEZ v prvním až třetím čtvrtletí oproti loňsku o 16 procent na 44,7 miliardy korun. "Na úrovni celého roku 2019 držíme ambici dosáhnout provozního zisku EBITDA ve výši 58 miliard korun, a to navzdory negativnímu dopadu soudního sporu se SŽDC ve výši 1,3 miliardy korun," sdělil předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Spor Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a ČEZ souvisí s neodebráním elektřiny v roce 2010. Po verdiktu Vrchního soudu v Praze musela SŽDC v roce 2015 uhradit ČEZ náhradu škody ve výši 1,115 miliardy korun. SŽDC se proti verdiktu odvolala a Nejvyšší soud ho následně zrušil. Letos v září pak Městský soud v Praze rozhodl, že ČEZ musí peníze vrátit a zaplatit ještě skoro 200 milionů na úrocích a nákladech na právníky. Podle úterní tiskové zprávy ČEZ již byly zmíněné částky uhrazeny, ale ČEZ Prodej připravuje proti rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

ČEZ se bude soudit v Bulharsku. Chce zrušit zablokování prodeje majetku za 8,6 miliardy korun

Výsledky za třetí čtvrtletí byly horší, než očekávali analytici. Výhled na celý rok je však podle nich spíše pozitivní. Firma by mohla vyplatit vyšší dividendu než za loňský rok, vyplývá z vyjádření analytiků. Akcie společnosti na pražské burze zahájily úterní obchodování poklesem, zhruba půl hodiny po začátku odepisovaly 0,6 procenta na 519 korun.

"Čísla byla mírně horší, než jsme očekávali. Tržní odhady byly posazeny ještě optimističtěji, proto podle našeho názoru může trh hodnotit výsledky za třetí kvartál negativně," uvedl analytik Fio banky Jan Raška.

Podle analytika společnosti Capitalinked Radima Dohnala firmě pomáhá pokračující růst cen elektřiny a fakt, že se v každém dalším čtvrtletí prodává budoucí dodávka za čím dál vyšší ceny. "Meziroční zhoršení je naopak podstatné v objemech vyrobené elektřiny. V jaderných elektrárnách klesl o jedno procento v důsledku delší odstávky v Dukovanech, v uhelných elektrárnách se snížil o pět procent. Pozitivní je nárůst výroby v paroplynu o 80 procent. Tam jde o výrobu zejména ze zdroje v Počeradech," doplnil Dohnal.

Podle analytika České spořitelny Petra Bártka výsledky ČEZ potvrdily vývoj zajištěných cen, díky nimž rostou provozní výsledky firmy i přes nižší produkci z uhelných elektráren a odstávku v Dukovanech. "Při pohledu na zajišťování elektřiny ve třetím čtvrtletí firma dosahovala ceny výrazně nad 50 eur (1275 korun) za megawatthodinu, zatímco v roce 2019 má průměrnou zajištěnou cenu na 38 eur (970 korun) za megawatthodinu. V příštím roce tak lze očekávat další výrazný růst ziskovosti," dodal Bártek.

Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ stoupla za první tři čtvrtletí meziročně o 0,2 procenta. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů, tedy třeba uhelných a jaderných elektráren, se zvýšila o dvě procenta na 45,1 terawatthodiny (TWh). Například v paroplynové elektrárně Počerady vzrostla výroba díky příznivým cenám elektřiny a plynu dokonce o 80 procent. Produkce elektřiny ve zdrojích takzvané nové energetiky, tedy třeba ze slunečních či větrných elektráren, stoupla o 16 procent na 1,6 TWh.

V prodeji energií meziročně poklesl prodej elektřiny koncovým zákazníkům o pět procent na 26,3 TWh. Stoupl ale prodej plynu koncovým zákazníkům o čtyři procenta na 6,7 TWh a prodej tepla o devět procent na 16 100 terajoulů (TJ).

Oproti loňsku se za první tři čtvrtletí tohoto roku zvýšily rovněž investice ČEZ do dlouhodobého majetku, a to o 3,3 miliardy korun na 18,6 miliardy. Největší částka - 7,2 miliardy - byla investována do distribuční sítě. Letos také skupina ČEZ například koupila podíl 76 procent v polském dodavateli sanitární techniky Euroklimat s opcí na koupi stoprocentního podílu nebo menšinový podíl v německé firmě Zolar, která poskytuje digitální řešení pro instalaci fotovoltaických systémů.

Valná hromada ČEZ již dříve schválila vyplatit akcionářům 12,9 miliardy korun z loňského zisku, což je v přepočtu na akcii nejnižší dividenda za posledních 12 let. Skupina v úterý oznámila, že výplatu dividend zahájila 1. srpna a ke konci září bylo vyplaceno 99 procent z přiznané částky.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Počet zaměstnanců skupiny ČEZ činil ke konci třetího čtvrtletí tohoto roku zhruba 32 200, což bylo meziročně o čtyři procenta více.

Související
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru