Americký prezident Donald Trump sice v celostátních průzkumech volebních preferencí zaostává za svými demokratickými soupeři, v šesti státech považovaných za rozhodující je ale jeho pozice stejná, ne-li lepší než ve volbách v roce 2016. Napsal to v analýze volebních průzkumů list The New York Times.

Trump bude svůj mandát obhajovat příští rok v listopadu, jeho nejvážnějšími protikandidáty jsou bývalý viceprezident Joe Biden a senátorka Elizabeth Warrenová.

Volba prezidenta USA

Amerického prezidenta nevolí občané, ale kolegium volitelů

Volitelé neboli zástupci jednotlivých států USA avizují, koho budou volit, a tak občané nevolí prezidentského kandidáta přímo, nýbrž volí právě "volitele". Ti dopředu oznámí své volební preference. Kuriozitou je, že ze zákona nemusí volitel hlasovat podle toho, co oznámí. Podobné změny volebních preferencí dosud nikdy neovlivnily výsledek amerických voleb. 

Volitelé

435 volitelů  - členové Sněmovny reprezentantů

3 volitelé - z District of Columbia

100 volitelů - členové Senátu, 2 za každý stát

Počet volitelů jednotlivých amerických států závisí na jeho poměrném zastoupení v Kongresu.

Výjimku mají Maine a Nebraska, které jsou rozdělené do menších volebních okrsků a hlasy mezi volitele rozdělují poměrně.

Nepřímá americká volba Trumpa

K vítězství potřebuje kandidát 270 volitelů (nadpoloviční většinu). K tomu stačí vyhrát v jedenácti největších amerických státech, tedy třeba v Kalifornii nebo v Texasu.

A proto se může stát, že vyhraje kandidát, kterého nevolilo nejvíce lidí.

To pomohlo Trumpovi k vítězství v roce 2016, kdy porazil Hillary Clintonovou v počtu volitelů, i přesto, že ji ve skutečnosti volilo více amerických občanů. 

O budoucím Trumpově osudu podle newyorského deníku rozhodne nejspíš šestice států, které média a sociologové označují za "bitevní". Jde o Michigan, Pensylvánii, Wisconsin, Floridu, Arizonu a Severní Karolínu, tedy státy, které se v roce 2016 přiklonily k republikánskému kandidátu Trumpovi a o jeho vítězství prakticky rozhodly.

Pokud by voliči v ostatních státech příští rok hlasovali stejně jako před čtyřmi lety, museli by demokraté ovládnout nejméně polovinu ze šesti "bitevních" států, kde Trump v roce 2016 vyhrál, aby křeslo prezidenta obsadil jejich kandidát, napsal list.

Podle analýzy The New York Times je takový scénář nejistý.

Průzkumy ukazují, že souboj s Bidenem by ve většině "bitevních" států Trump sice těsně prohrál, ale zjištěný
rozdíl je pod hranicí chybovosti.

Warrenová, podle amerických měřítek označovaná za radikální socialistku, by ze šesti států mohla uspět snad jen v Arizoně.

Další ambiciózní demokratický kandidát Bernie Sanders by souboj s Trumpem nejspíš také neustál.

V celostátních průzkumech má Trump na své demokratické soupeře ztrátu až devíti procentních bodů. Jak ale upozorňuje newyorský list, v celostátním měřítku nynější prezident prohrál i minulé volby. Demokratickou exministryni zahraničí Hillary Clintonovou volilo tehdy o zhruba tři miliony Američanů více než Trumpa. Rozhodující v americkém volebním systému ovšem není součet odevzdaných hlasů, ale počet volitelů nominovaných z jednotlivých amerických států.

Podle propočtu The New York Times je nyní hypotetický počet volitelů nakloněných Trumpovi stejný, a možná dokonce vyšší než v roce 2016. "Roste tak možnost, že republikáni potřetí za posledních šest prezidentských voleb obsadí Bílý dům, aniž by pro ně hlasovala většina voličů," konstatoval list.

Související