Luboš Kreč
Bill Gates, po dlouhá léta nejbohatší, momentálně druhý nejbohatší člověk planety, je dnes symbolem uvážlivého filantropa a mecenáše. Se svou nadací – mimochodem nejlépe zafinancovanou neziskovou organizací světa – pomáhá s vývojem nových léků, bojuje proti chudobě a hladomoru, podporuje progresivní ekologické start-upy. On a Warren Buffett ukazují, že i dolarový miliardář je člověk, a dokonce to může být člověk milý a dobrotivý.
Jenže to tak nebylo vždycky. Ještě nějakých deset, nebo spíš patnáct let nazpátek měl Bill Gates o dost jinou image. Jednak se připomínalo, jak cholerickým a vzteklým šéfem dokázal být, jednak bylo jeho byznysové dítě, softwarový gigant Microsoft, zhmotněním rozpínavé, monopolistické korporace, která dusí konkurenci a uzurpuje pro sebe příliš moci. Firma na sankcích od Evropské komise a amerických úřadů vyplatila miliardy dolarů.
Podobný obrat, jakým prošel v poslední dekádě a kus Bill Gates, bude nejspíš muset udělat i jiný technologický miliardář, který se z miláčka ze Silicon Valley čím dál víc proměňuje v ústředního padoucha a viníka patogenních dějů ve společnosti – Mark Zuckerberg, zakladatel a CEO Facebooku.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Byznys podle HN
Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?
Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
