Sněmovna ve středu v úvodním kole schválila základní údaje státního rozpočtu na příští rok. Stát by měl stejně jako letos hospodařit se schváleným schodkem 40 miliard korun. Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Středeční hlasování neznamená schválení rozpočtu, ale jen jeho základních parametrů. Nyní už je poslanci nemůžou měnit. Budou smět pouze navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.

K předloze promluvil ve sněmovně prezident Miloš Zeman, který ji už dřív navzdory některým výhradám podpořil.

Opozice návrh kritizuje zejména kvůli plánovanému 40miliardovému schodku, který podle ní není v souvislosti s růstem ekonomiky opodstatněný.

Zeman uvedl, že návrh státního rozpočtu na příští rok podepíše, pokud sněmovna tuto normu schválí. Zeman před poslanci ve vystoupení k rozpočtu ale také vyjádřil výhrady k rozsahu podpory obnovitelných zdrojů energie a k počtu státních úředníků. Vyslovil se za konec daňových výjimek.

Zeman v úvodu projevu označil zákon o státním rozpočtu za "nejdůležitější zákon roku". V projevu pochválil například ministryni financí Alenu Schillerovou nebo ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. "Při této příležitosti musím vysoce ocenit jak ekonomickou erudici paní ministryně Schillerové, tak její diplomatické mistrovství, s nímž jednala s jednotlivými ministry," uvedl Zeman. 

Česká ekonomika má podle prezidenta rezervy 318 miliard korun, které by byly využitelné pouze tehdy, kdyby se podařilo zrušit veškeré daňové výjimky. Za každou z nich ale podle Zemana stojí lobbistická skupina, která bude o tuto výhodu bojovat. "Paní ministryně Schillerová už veřejně oznámila, že chce zrušit některé daňové výjimky v rozsahu několika desítek miliard, a já to vřele vítám," řekl Zeman.

Prezident připomněl, že na "batoh" dotací na obnovitelné, zejména solární zdroje energie z dob vlády Mirka Topolánka, upozorňuje neustále. Řešení je podle Zemana několik, zmínil solární daň, která přitom ale existuje už od roku 2010, nebo snížení výkupních cen této energie. Úspory by mohly podle prezidenta představovat několik miliard korun. Kdybychom nebojovali proti těmto výdajům, mohly by trvat 20 let, podotkl. Zopakoval svůj názor, že šlo o "tunel" a dotace jdou do kapes solárních baronů.

Ohledně počtu státních úředníků Zeman poukázal na zrušení Fondu dalšího vzdělávání, který působil pod ministerstvem práce a sociálních věcí a zaměstnával šest stovek lidí. Měly by tak podle prezidenta postupovat i další resorty. Zeman se krátce zmínil také o sociálních dávkách. Zopakoval svůj názor, že lidé, kteří odmítnou nabízenou práci, by žádné dávky dostávat neměli.

Část vystoupení Zeman věnoval vnějším ekonomickým vlivům, když poukázal na obchodní nebo celní válku mezi Spojenými státy a Čínou a mezi Spojenými státy a Evropskou unií i na ochlazování německé ekonomiky. Jedním z důvodů situace v Německu je podle něho odstavování nynějších elektráren a přechod na drahé zdroje. Přál by si, aby Česko "nezachvátilo podobné klimatické šílenství".

V závěru Zeman podpořil sněmovní kritiku tureckého vpádu do Sýrie. "Plně souhlasím se stanoviskem této Poslanecké sněmovny ve věci boje kurdského národa proti turecké okupaci," uvedl Zeman bez dalších podrobností.

Prezidentův projev, který pronesl tradičně bez písemných poznámek, trval zhruba 12 minut. K řečnickému pultu, u něhož stál, Zemana doprovodili dva členové ochranné služby.

Hamáček: Projev byl standardní a očekávatelný

Podle vicepremiéra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka byl Zemanův projev standardní a očekávatelný. Podobnost projevu s řečí, kterou Zeman pronesl před poslanci před rokem, vyplývá podle Hamáčka z obdobné struktury letošního a příštího rozpočtu.

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v ohlasech na sociálních sítích zmínil prezidentův návrh zvýšení daní. "Doporučuje zvýšit daňovou zátěž právnických i fyzických osob o 318 miliard za rok. Jsem přesvědčen, že by to výrazně poškodilo jak českou ekonomiku, tak většinu občanů a rodin," uvedl na Twitteru. Podle Hamáčka taková výše není ani reálná.

Podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy se Zeman zachoval jako gentleman, když přišel do Sněmovny podpořit "rozpočtový paskvil". "Ve svém projevu takřka nic neřekl, ale ani se mu vlastně nedivím, chválit na rozpočtu není co. Kdyby měl mluvit pravdu, musel by ho paní ministryni (Aleně Schillerové, za ANO) hodit na hlavu," napsal na Twitter.

Lidovecký poslanec Marian Jurečka se pozastavil nad kritikou prezidenta ohledně počtu státních zaměstnanců nebo krácení daňových výjimek. "Tak nevím, kritizovat výdaje resortů a počty lidí OK, ale mezitím si v posledních letech nechat zvyšovat výdaje prezidentské kanceláře... trošku chucpe," napsal na Twitteru.

Související

Prezident ve sněmovně vystoupil na veřejnosti poprvé od čtyřdenního pobytu v Ústřední vojenské nemocnici, který ukončil v neděli, Hrad jej označil jako rekondiční. Při příchodu do sněmovny novinářům v odkazu na své zdraví Zeman řekl, že mu jeho okolí nyní říká, že vypadá dobře. "Já odpovídám, že lidský život má tři fáze - mládí, dospělost a vypadáte dobře," řekl prezident. Poté se společně s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) přesunul k výtahu, aby dojel do jednacího sálu. Výtah místo slavnostního schodiště použil Zeman k cestě do sálu už loni.

Zeman ve sněmovně podpořil návrhy státních rozpočtů už v minulých letech, zpravidla ale i před poslanci opakoval některé své výhrady. Loni například kritizoval podle něj nedostatečnou výši investic nebo stejně jako letos výši podpory pro obnovitelné zdroje energie.

Návrh rozpočtu přináší rekordní investice, uvedla Schillerová

Dolní komora schválila v prvním čtení základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výši schodku. Podle ministryně Schillerové je návrh rozpočtu na příští rok kvalitní a přináší rekordní investice na nedostatečnou infrastrukturu i rekordní objem peněz do vzdělávání. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová za ČSSD označila navrhovaný rozpočet za dobrý kompromis.

"Domnívám se, že návrh státního rozpočtu na rok 2020 vytváří předpoklady pro realizaci vhodných politik, které přispějí ke zvýšení produktivity a posunou potenciál naší ekonomiky. Ať již investicemi do infrastruktury nebo do vzdělání, vědy výzkumu či inovací," řekla Schillerová.

Maláčová připomněla, že ČSSD odmítla ve vládě podpořit první verzi rozpočtu, neboť nemandatorní výdaje v něm byly "osekány až na kost". Při dalších jednáních se ale povedlo odvrátit kolaps některých služeb a faktickou likvidaci dotačních programů v sociální oblasti, uvedla ministryně. Na základní priority jejího úřadu se povedlo získat navíc 5,9 miliardy korun, důchody se zvýší v průměru o 900 korun měsíčně, rodičovský příspěvek o 300 korun, řekla Maláčová.

Za vládní rozpočet se jako za "pragmatický kompromis" postavil také ekonomický expert opoziční KSČM Jiří Dolejš. "Rozpočet je pragmaticky nastavený tak, že pokud přijde recese nebo krize a nebude kosmická, jsou v něm rezervy, abychom situaci ustáli," uvedl.

Kalousek: Návrh rozpočtu je nepřijatelný

Podle předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska návrh státního rozpočtu neobsahuje výdaje na nutné reformy penzí a zdravotního systému a je v něm málo peněz na investice. Rozpočet pokládá za nepřijatelný. Kalousek navrhl, aby sněmovna ve středečním prvním čtení vrátila návrh kabinetu k přepracování tak, aby výdaje a schodek klesly o 20 miliard korun a aby se zvýšil poměr investičních výdajů k celkovým rozpočtovým výdajům na deset procent. K návrhu rozpočtu se kriticky postavili také předsedové KDU-ČSL a STAN Marek Výborný a Vít Rakušan.

Někdejší ministr financí Kalousek uvedl, že i po jím navrhované úpravě by byl rozpočet špatný. TOP 09 by ale byla připravena jednat o podpoře návrhu.

Kalousek poukazoval na to, že důchodový a zdravotní systém v nynější podobě se začne propadat po roce 2030 do neřešitelných problémů. Pokládá za "obrovskou ostudu", že po šesti letech ekonomického růstu nebyla věnována na udržitelnost penzí a zdravotní péče ani koruna.

V případě investic sice vláda mluví o rekordních částkách, podle Kalouska ale jde o mírné nárůsty. Bývalý ministr financí řekl, že zatímco v době hospodářské krize v roce 2012 vláda investovala 2,8 procenta hrubého domácího produktu, příští rok půjde o 2,5 procenta. "Stejný trend můžeme vidět u výdajů na vědu a výzkum," poznamenal Kalousek, který vládě zároveň vytkl zvyšování počtu státních zaměstnanců.

Podobně kritizovali rozpočet Výborný a Rakušan. Podle Výborného není rozpočet proinvestiční, jen spotřebovává a není přívětivý k rodinám. Šéf lidovců poukazoval také na upozornění Národní rozpočtové rady o dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí. "Česká republika projídá tímto rozpočtem svou budoucnost," řekl.

Rakušan uvedl, že návrh rozpočtu je recyklací starých rozpočtů, kde se pouze navyšují jednotlivé položky na daný rok. Rozpočet podle něj sestavila vláda hokynářským způsobem. "Tu se přihodí tady, tu onde," popsal. Vláda podle něj nemyslí na budoucnost a uspokojuje momentální potřeby.

Rozpočtová politika vlády navíc podle Kalouska trvale oslabuje odolnost rozpočtu vůči budoucímu ochlazení ekonomiky, protože zákonné a jim podobné výdaje rostou rychleji než příjmy. Pokud příjmy kvůli horšímu stavu hospodářství poklesnou, tyto výdaje bude nutné platit dál a rozpočet se dostane do problémů, dodal.

Kalouskovo vystoupení vyvolalo rozhořčenou reakci ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Kalouskovi vytkl, že rozpočet, který prosadila jeho vláda v roce 2011, poslal českou ekonomiku do recese. Podle něj by bývalý ministr financí vůbec neměl k rozpočtu vystupovat. Kalousek Zaorálkovi vzkázal, že je totálně nekompetentní.

Opoziční poslanci se během jednání snažili přimět koalici k tomu, aby si ministryně Schillerová vzala dokument zpátky a upravila jej podle toho, co opozici vadí. To se nepodařilo, protože ANO, ČSSD a komunisté drží pohodlnou většinu. Mezi podporovatele rozpočtu se navíc mohou v konečném hlasování zařadit i piráti. Jejich místopředseda a poslanec Mikuláš Ferjenčík v úterý v rozhovoru s HN připustil, že pokud vláda slíbí nezávislost státním zastupitelstvím, jsou piráti ochotni o podpoře jednat.

Ve středu ve sněmovně ale Ferjenčík návrh státního rozpočtu označil za cár papíru. Počítá s příjmy i z dosud nepředložených zákonů, neví se, kolik peněz skutečně půjde na investice, zdůraznil.

Ferjenčík upozornil na to, že návrh předpokládá dvoumiliardový příjem z digitální daně, ač vláda tento zákon dosud nepředložila. "Nevím, kdo tohle pokládá za realistické," podotkl pirátský poslanec, podle kterého je reálné digitální daň zavést až od roku 2021.

V případě investic pirátský poslanec poukázal na loňský rok, kdy byly peníze vyčerpány jen ze dvou třetin. Předpokládá, že obdobně tomu bude letos i příští rok. "V praxi je rozpočet, jak ho schvalujeme, cár papíru," řekl Ferjenčík.

Piráti podle něho za šest let vlády ANO a ČSSD nevidí žádnou rozpočtovou politiku. Zhruba se třemi čtvrtinami výdajů podle Ferjenčíka nelze nic udělat bez změn zákonů, roste podle něho závislost rozpočtových příjmů na zdanění práce, které je nejvíce náchylné na výkyvy hospodářského cyklu.

Protlačit návrh rozpočtu sněmovnou bývalo pro kabinet náročné i v předešlých letech. Letos ale situaci komplikuje fakt, že zákonodárci dosud neschválili daňový balíček. S příjmy, které má do státní pokladny přinést, přitom ministerstvo financí v rozpočtu počítá. Díky němu chce na daních vybrat o osm miliard korun víc. Pokud by poslanci zvýšení daní neodsouhlasili, musela by Schillerová rozpočet upravit. "Ministerstvo přišlo s balíčkem pozdě a komplikuje tak schvalování státního rozpočtu," kritizoval ministryni expert ODS na ekonomiku, poslanec Jan Skopeček. O daňovém balíčku budou poslanci jednat v pátek.

Hlavními prioritami rozpočtu jsou podle vlády zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku, výdajů na výzkum a vývoj nebo podpora sportu a investice. Pokud dolní komora základní údaje rozpočtu schválí, poslanci už budou moci navrhovat pouze přesuny peněz uvnitř rozpočtu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru