Turecká armáda se svými syrskými spojenci po těžkých středečních bojích postupuje v syrském pohraničním městě Rás al-Ajn. Podle exilové Syrské organizace lidských práv (SOHR) tyto jednotky ovládají už polovinu města. Syrská agentura SANA oznámila, že do nemocnice v kurdském městě Hasaká dorazili z Rás al-Ajnu těžce popálení lidé. Podle lékařů mohli být zasaženi chemikáliemi. Kurdská správa severní Sýrie ve čtvrtek ohlásila novou bilanci civilních obětí. Podle ní od minulého týdne v bojích zemřelo 218 civilistů včetně 18 dětí. Správa požádala o vytvoření humanitárního koridoru pro evakuaci raněných.

SANA naznačuje, že turecká armáda při ofenzívě, kterou na severu Sýrie zahájila 9. října, používá chemické látky. Rovněž arabsko-kurdská koalice SDF, proti níž turecké útoky směřují, podle SANA už dříve ohlásila, že Turci při bombardování obytných částí Rás al-Ajnu použili zakázaný fosfor. Turecký ministr obrany Hulusi Akar ale popřel, že by Ankara používala chemické zbraně. "Všichni vědí, že chemické zbraně nejsou v arzenálu turecké armády," řekl s tím, že chemikálie využívají kurdské oddíly.

"Rás al-Ajn byl v posledních třech dnech cílem intenzivního bombardování," sdělil ve čtvrtek Ramí Abdar Rahmán ze SOHR. Také novináři, kteří jsou na turecké straně hranice, tvrdí, že je z města stále slyšet palba a výbuchy bomb.

SOHR, která vede vlastní bilanci obětí, tvrdí, že od 9. října v bojích přišlo o život 72 civilistů, na straně SDF je 203 mrtvých bojovníků, proturecké syrské milice přišly o 171 členů.

Kurdská správa oblastí na severu Sýrie ale ve své čtvrteční bilanci tvrdí, že boje nepřežilo 218 civilistů, mezi nimiž bylo 18 dětí. Zraněno podle ní bylo 650 lidí.

Podle kurdských zdrojů i podle SOHR byla při jednom z útoků v Rás al-Ajnu zasažena nemocnice a personál zůstal obklíčený uvnitř. Správa žádá o vytvoření humanitárního koridoru pro evakuaci raněných.

Turecko ohlásilo šest svých padlých vojáků. Ankara připouští 20 civilních obětí, které ale podle ní zabila palba Kurdů. Podle SOHR před boji uprchlo už 300 tisíc civilistů, jiné zdroje hovoří o 160 tisících uprchlících. Mnozí z nich zamířili do Iráku, další do syrských oblastí, kde se nyní nebojuje.

Agentura AFP uvádí, že kurdské jednotky, kterým ztížil situaci americký prezident Donald Trump rozhodnutím stáhnout americké vojáky z postů na syrském severu, od začátku turecké ofenzívy přišly o kontrolu nad 120 kilometry pohraničního území. O víkendu požádali Kurdové o pomoc vládu v Damašku a syrská armáda už obsadila oblasti poblíž hranic. Syrští vojáci a jejich spojenci jsou i jižně od Rás al-Ajnu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že operace bude pokračovat, dokud nebude v pohraniční zóně široké 30 kilometrů vytvořen bezpečný prostor pro návrat syrských uprchlíků z Turecka. Agentura Reuters citovala nejmenovaného tureckého představitele, podle nějž operace pokračuje rychle a její první fáze by mohla skončit do 13. listopadu, kdy má podle původních plánů Erdogan navštívit Washington. Co přesně chce Turecko do tohoto data v Sýrii získat, tento zdroj neřekl.

Šéf Erdoganova úřadu pro rozpočet Naci Agbal ve čtvrtek prohlásil, že Turecko zřejmě přesune další peníze do svého rozpočtu a bude z nich financovat projekty na vybudování ubytovacích kapacit pro syrské uprchlíky na syrské straně hranice. Agbal řekl, že nynější rozpočet pro rok 2020 s těmito výdaji nepočítá, ale rozpočet může být rozšířen. Nevyloučil i zvýšení vojenských výdajů s ohledem na operaci v Sýrii.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že Rusko slíbilo Ankaře, že u hranice nebudou v budoucnu kurdské oddíly YPG. "Pokud Rusko spolu se syrskou armádou vytlačí YPG z té oblasti, nebudeme proti," řekl. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásila, že kontrola nad hranicí by měla připadnout Sýrii.

Kvůli bojům zastavila arabsko-kurdská koalice SDF své operace proti Islámskému státu (IS). Napříště se omezí jenom na obranu proti bojovníkům IS. S odvoláním na jednoho z velitelů SDF Maslúma Abdího o tom ve čtvrtek informovala agentura DPA.

"V minulosti jsme upozornili, že se pro nás boj proti IS stane druhořadým, pokud na nás zaútočí Turecko. Ten případ nyní nastal... zmrazili jsme všechny svoje aktivity proti IS," citovala Abdího kurdská agentura Firat.

Abdí řekl, že se IS na mnoha místech reorganizuje. Jsou útoky a exploze, řekl Abdí, podle nějž je na severu stále 12 tisíc členů IS a jejich příbuzných. USA v červnu odhadovaly, že v Iráku a Sýrii je ještě 14 až 18 tisíc členů IS. Skupina se přihlásila k několika nedávným útokům, v syrském Kámišlí 11. října zabila šest lidí. SDF od března pátraly po zbylých členech Islámského státu zejména ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur.

Abdí odmítl tvrzení Ankary, podle nějž se Turecko později o zajaté bojovníky IS postará. "Tato možnost je pro nás nepřijatelná. O osudu bojovníků IS a jejich rodin rozhodneme my," řekl.

Orbán pohrozil použitím síly

Maďarsko by bylo nuceno použít na svých jižních hranicích se Srbskem sílu, aby ochránilo Evropskou unii v případě, že by Turecko splnilo své výhružky a pustilo syrské uprchlíky ze svého území do Evropy. Prohlásil to ve čtvrtek maďarský premiér Viktor Orbán.

Orbán nechal vybudovat na hranici se Srbskem plot, aby zemi ohradil od přílivu uprchlíků, kteří za vrcholu migrační krize v roce 2015 po statisících putovali po takzvané balkánské trase. EU se nyní spoléhá na Turecko, že omezí příliv migrantů na základě dohody z roku 2016. Před jejím uzavřením se na Západ dostal více než milion migrantů.

Turecko, kde žijí miliony syrských uprchlíků před občanskou válkou, nyní pohrozilo, že otevře brány táborů, pokud Evropa nepřestane kritizovat jeho vojenskou operaci v Sýrii.

"Jestliže Evropa definuje operaci v Sýrii jako invazi, pak můžeme otevřít dveře a poslat 3,6 milionu syrských uprchlíků k vám," prohlásil před týdnem turecký prezident Erdogan.

"Příští týdny rozhodnou, co Turecko udělá s těmito lidmi," řekl nyní Orbán v televizním rozhovoru podle agentury Reuters. "Může je nasměrovat do dvou směrů: buď je vrátí do Sýrie, anebo pošle do Evropy. Pokud si vybere to druhé, tito lidé dorazí na jižní hranice Maďarska v obrovských masách," varoval premiér a dodal, že EU by místo kritiky měla Turecku poslat větší pomoc, určenou na obnovu syrských měst.

Orbán, který je kvůli migrační politice často na kordy s Bruselem, prohlásil, že na balkánské cestě je momentálně 90 tisíc lidí a že jejich počet by brzy mohl stoupnout na 100 tisíc.

"Pokud Turecko pošle další statisíce lidí, budeme muset použít sílu, abychom ochránili maďarské hranice. Nikomu nepřeji, abychom se k tomu museli uchýlit," prohlásil Orbán.

Budapešť navázala úzké vztahy s Tureckem, Čínou i některými středoasijskými postsovětskými státy. Turecký prezident Erdogan je v Budapešti očekáván na počátku příštího měsíce.