Americká Tesla si zakládá na tom, že její vozy nabízejí vysokou úroveň automatizované jízdy. Pod dohledem šoféra se samy řídí pokyny navigace a postupně přibývají další funkce. Přístupné ale nejsou všem majitelům Tesly, za jejich podporu se připlácí 171 000 korun, základní Model 3 u nás přitom vyjde na 1,2 milionu. Rozhodnout se pro ně dá i dodatečně, do vozu je lze doinstalovat.

Nákup vyspělejšího systému je ale podle našich zkušeností ke zvážení i s ohledem na funkčnost standardního balíčku, který zahrnuje známé automatické udržování rychlosti podle provozu a značení a také řízení vozu v jízdním pruhu. Základní systém jsme zkoušeli v Modelu 3 a nebyl příliš spolehlivý, občas neporozuměl vodorovnému dopravnímu značení a z jízdního pruhu vyjel. Problém měl také s provizorními značkami a se světelným značením omezení rychlosti. Do tunelu na Pražském okruhu, kde platí osmdesátka, by tak Tesla bez zásahu řidiče vjela rychlostí 130 kilometrů za hodinu. Podobné systémy v konkurenčních vozech BMW nebo Audi fungují spolehlivěji. Například o rychlostních omezeních vědí na rozdíl od Tesly dopředu, jistěji se drží i v jízdních pruzích.

To ale neznamená, že by Tesla byla špatné auto. Naopak, jako elektromobil funguje výborně. Skvěle se řídí, je rychlá a zkoušená verze Long Range zvládne reálně na jedno nabití ujet 425 kilometrů, což je zhruba o 100 kilometrů víc, než kolik urazí evropská elektrická konkurence. Doma lze autu dočerpat energii pomocí nástěnné nabíječky za osm hodin, nejrychlejší veřejné dobíjecí stanice zvládnou naplnit 80 procent kapacity baterie za 22 minut.

Podrobný test Tesly Modelu 3 čtěte v úterý 15. října na webu Aktuálně.cz.