Británie v úterý představila změny v prozatímním celním režimu, který by vstoupil v platnost v případě odchodu země z Evropské unie bez dohody. Uvedla, že 88 procent dovozu by v rámci tohoto režimu nečelilo žádným clům. Informovala o tom agentura Reuters.

"Britské podniky nebudou při dovozu do Británie u většiny zboží platit žádná cla, pokud opustíme EU bez dohody," napsala britská vláda ve své úterní zprávě. "Bude to znamenat nižší ceny v obchodech," dodala.

Británie poprvé zveřejnila podobu prozatímního celního režimu letos v březnu před původně plánovaným termínem brexitu. Revidovaná verze mimo jiné snižuje cla na nákladní automobily a upravuje cla na bioethanol. Úpravy mají podle vlády zajistit hladké fungování dodavatelských řetězců a udržet spotřebitelské ceny na nízké úrovni.

Britský premiér Boris Johnson slíbil, že do konce října vyvede Británii z Evropské unie, a to v případě potřeby i bez dohody s EU. "Británie opustí EU 31. října a my spolupracujeme s podniky, abychom zajistili, že Británie bude od prvního dne připravena obchodovat," uvedl ministr pro mezinárodní obchod Conor Burns. "Náš prozatímní celní režim podpoří britskou ekonomiku jako celek, pomůže britským podnikům při obchodování a otevře příležitosti k dovozu nejlepšího zboží z celého světa za nejlepší ceny pro britské spotřebitele," dodal.

Přípravy na kolaps jednání s EU

Británie se také připravuje na kolaps brexitových jednání s Evropskou unií na konci tohoto týdne. Pokud se skutečně nepodaří vyjednat "rozvodovou" dohodu, bude to mít vliv na budoucí obranou a bezpečnostní spolupráci s Bruselem. S odvoláním na vysoce postavený zdroj z britské vlády o tom informoval časopis The Spectator. Podle bývalé ministryně Amber Ruddové by mohl být zdrojem kontroverzní poradce premiéra Dominic Cummings. Za "krajně nepravděpodobnou" považuje nyní podle zdroje citovaného agenturou Reuters uzavření brexitové dohody i německá kancléřka Angela Merkelová. Do brexitu, pro který se roku 2016 vyslovili voliči v referendu, zbývá v jeho nynějším termínu na konci října už jen 23 dní.

"Jednání tento týden pravděpodobně skončí," uvedl zdroj konzervativního časopisu. Vinu na tom podle něj nese irský premiér Leo Varadkar, který "nechce vyjednávat". "Docela dost lidí v Paříži a Berlíně by rádo jednalo o naší nabídce, ale (německá kancléřka Angela) Merkelová a (francouzský prezident Emmanuel) Macron nebudou tlačit na (hlavního vyjednavače EU Michela) Barniera, dokud Irsko neřekne, že chce vyjednávat," uvedl zdroj.

Minulý týden zaslal britský premiér Boris Johnson do Bruselu návrh na řešení sporu kolem takzvané irské pojistky. Na základě jím navrhovaného mechanismu by Severní Irsko v podstatě zůstalo v unijním jednotném trhu, ale společně se zbytkem Británie by bylo mimo celní unii EU. Celní kontroly by byly prováděny v přístavech v Irském moři a mimo irsko-severoirskou hranici. Unijní představitelé přijali návrh chladně, vyjádřili ale ochotu o něm jednat.

Německá kancléřka Merkelová ale podle vládního zdroje, který citovala agentura Reuters, v úterním telefonickém rozhovoru s Johnsonem uvedla, že uzavření brexitové dohody na základě jeho návrhů je "krajně nepravděpodobné". Podle zdroje je s takovouto pozicí dohoda "v podstatě nemožná" a to "nejen teď, ale kdykoli". "Rozhovory v Bruselu jsou na pokraji zhroucení navzdory tomu, že Spojené království hodně ustoupilo," dodal vládní zdroj.

Mluvčí německé vlády úterní telefonát Merkelové s Johnsonem potvrdil, k jeho obsahu se ale odmítl vyjádřit.

Podle opozičních labouristů jsou výroky vládních zdrojů jen "cynickým pokusem o sabotáž vyjednávání" s Evropskou unií. "Boris Johnson nikdy nepřijme zodpovědnost za své vlastní selhání ve snaze vyjednat důvěryhodnou dohodu," uvedl mluvčí strany pro brexit Keir Starmer.

"Borisi Johnsone, v sázce není to, kdo vyhraje nějakou hloupou hru na hledání viníka. V sázce je budoucnost Evropy a Spojeného království...," napsal v reakci na informace vládního zdroje na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. "Nechcete dohodu, nechcete odklad, nechcete zrušit brexit, quo vadis?" dodal.

Britský vládní zdroj časopisu The Spectator rovněž uvedl, že odchod z EU bez dohody bude mít vliv na budoucí obrannou a bezpečnostní spolupráci Londýna s Bruselem. "Dáme soukromě i veřejně jasně najevo, že země, které se postaví proti odkladu (brexitu), budou první v řadě pro budoucí spolupráci," uvedl. V minulých dnech se objevily spekulace, že by Británie mohla přesvědčit Maďarsko, aby při hlasování odklad termínu brexitu vetovalo.

Naopak země, které budou souhlasit s odkladem brexitu, chce Londýn potrestat. "Podporu odkladu bude tato vláda vnímat jako nepřátelské vměšování do domácí politiky a více než polovina veřejnosti s námi bude souhlasit," uvedl zdroj s tím, že takové země se postaví "na konec řady" při budoucí spolupráci s Británií.

Související
Související

Komentáře ke článku

Petr Štěpán 08.10.2019 15:55
Pokud to chápu dobře, tak oni o něco požádají, tedy o odklad a potrestají ty, kteří jim vyhoví. Respektive oni deklarují, že budou žádat a jedním dechem rovnou vyhrožují, že potrestají ty, kteří žádosti vyhoví. No toto asi vejde do dějin.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru