Digitalizace průmyslu či Průmysl 4.0 jsou již zavedené pojmy označující fenomén, kterému se někdy říká čtvrtá průmyslová revoluce. Ať už skutečně představuje revoluci, či je spíše evolucí, to lépe zhodnotí budoucí generace. Podstatnější je, že umožňuje výrobcům přizpůsobit se rychle se měnící poptávce, aniž by to s sebou neslo výrazný růst výrobních nákladů. Jde o největší změnu v průmyslu za poslední desítky let, proto nepřekvapuje, že zůstává již několik let po sobě hlavním tématem brněnského strojírenského veletrhu.

Přes nesporné výhody digitalizace je stále mnoho především malých a středních firem, které se do digitální transformace zatím nepustily. Jejich majitelé či management dosud spoléhají na výhodu levnější pracovní síly v porovnání s vyspělými zeměmi. Z té těží i jejich odběratelé a na digitalizaci u svých dodavatelů zatím příliš netlačí. To se však může změnit. "Dojde k tomu relativně brzy. Jakmile začnou brzdit svého odběratele, budou mít velký problém. Pro dodavatele komponentů je digitalizace životně důležitá, aby vůbec v dodavatelském řetězci zůstali. Jinak budou nahrazeni někým jiným," potvrdil v rozhovoru pro veletržní přílohu Hospodářských novin Eduard Palíšek, generální ředitel Siemensu v Česku. U finálních výrobců jde podle něho hlavně o flexibilitu, zrychlení inovací nebo schopnost reagovat na individualizovanou poptávku.

Základem je digitální dvojče

Digitalizace zjednodušuje objednávky, zrychluje konstrukci, přípravu výroby i výrobu samotnou, logistiku, zkrátka podstatně zkracuje čas mezi objednáním a dodáním hotového výrobku zákazníkovi. V některých oblastech životního cyklu výrobku je rozšířená již řadu let, či dokonce desetiletí, v jiných je u mnoha firem teprve v plenkách. "Nejpomaleji postupuje tam, kde je to investičně nejnáročnější, tedy v samotné výrobě. Ve fázi předvýrobní je to otázka hlavně kvalifikace inženýrů, tam je možné digitalizaci velice rychle nastartovat," vysvětluje Eduard Palíšek.

Při návrhu produktu se ostatně software pro tvorbu digitálních modelů využívá již pár desítek let. Papírové výkresy nejprve nahradily digitální dvourozměrné, později se vyvinul software pro třírozměrné modelování, který umožňuje vytvořit digitální geometrický model výrobku. A ještě později se přidalo i modelování jeho fyzikálních či chemických vlastností. Takové digitální dvojče představuje téměř dokonalý obraz skutečného výrobku ve virtuálním světě.

Digitální dvojče však může obsahovat mnohem více informací než jen geometrické či fyzikální vlastnosti produktu. Jsou na něj navázány například výrobní výkresy, simulace nejrůznějších vlastností nebo protokoly o zkouškách reálného výrobku a lze jej využít nejen k samotné výrobě, ale v celém životním cyklu výrobku. Umožňuje také relativně rychle vytvářet nejrůznější modifikace a individualizace produktu. Je tak základem pro digitalizaci dalších fází životního cyklu.

Cesta k digitalizaci výroby

Od digitálního dvojčete produktu vede cesta k digitalizaci vlastní výroby. Ta začíná přípravou výrobní dokumentace, materiálu, polotovarů, výrobních strojů nebo nástrojů. Díky současným podnikovým a výrobním informačním systémům je možné digitalizovat a automatizovat objednávky všech komponentů nezbytných pro výrobu, ale třeba i distribuci výrobní dokumentace na výrobní linky či zavádění příslušných programů do CNC strojů. "Aby stroje dokázaly reagovat na to, jaký výrobek mají právě vyrábět, musíte mít automatizovaný systém, který zajistí, že v tom stroji bude ve správnou chvíli správný program, příslušný danému výrobku. Zní to jednoduše, ale tak úplně jednoduché to není," dodává Eduard Palíšek.

Další důležitou oblastí digitalizace výroby je sběr a analýza dat z výrobních strojů. To umožňuje velmi přesně sledovat a vyhodnocovat jejich vytížení a efektivitu. Firma pak přesně ví, kdy a proč stroje nevyrábí, a může zavést opatření pro zvýšení jejich využití. Díky záznamu teploty, vibrací, příkonu elektrické energie a dalších parametrů strojů je také možné sledovat provozní stav konkrétního stroje a při neobvyklých změnách parametrů včas předvídat jeho přicházející poruchu.

Ať už firma při zavádění digitalizace do výroby začne kteroukoliv oblastí, nejdůležitější je stanovit si na začátku strategii a cíl, ke kterému budou všechny postupné kroky směřovat. Jaký cíl to má být a jaké kroky k němu povedou, může zájemcům napovědět i řada příkladů úspěšných projektů na strojírenském veletrhu.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.