Nacházíme se v období velmi levných peněz. Situace už došla tak daleko, že se vlády v několika evropských zemích i některé firmy nachází v luxusní pozici, kdy jim věřitelé platí úrok za to, že si od nich tyto subjekty půjčují.

Způsobila to Evropská centrální banka svými zápornými sazbami. Smyslem její politiky je nalít více peněz do ekonomiky a podpořit růst cen.

Problém je, že levné peníze neprotečou až k domácnostem a menším firmám, aby zvýšily své výdaje či investice a podpořily ekonomiku. Ve velké míře skončí kvůli značné regulaci v bankovních bilancích nebo velkých korporacích. Menší subjekty s krátkou historií musí hledat pomoc jinde.

Jednou z možných cest je dluhové financování začínajících firem prostřednictvím takzvaných venture debt produktů. Jde o typ úvěrů, které rychle rostoucím firmám poskytují kapitál na další rozvoj podnikání. Vzhledem k vyššímu riziku jsou takové půjčky dražší než bankovní úvěry.

Je to věc běžná na rozvinutých trzích, v našem regionu jde ale jen o málo prošlapanou cestu.

Dnešní giganty jako Netflix, Uber nebo Spotify při svém růstu z malého start-upu do dnešní velikosti využily mimo jiné právě i venture kapitálových půjček.

V Česku se již objevují první možnosti mezi fondy kvalifikovaných investorů, jak se i z pohledu menšího investora podílet na tomto dynamicky se rozvíjejícím odvětví.

Investoři svou půjčkou rozvíjejícím se menším firmám přilepší nejen své peněžence (pokud se investice vyvine podle očekávání), ale také podpoří ekonomický růst a inovace konkrétního státu.